Led Zeppelin

Prosinec 2007
Základní informace
Původ	Birmingham, Anglie
Žánry	Hard rock Blues rock Folk rock classic rock Heavy metal
Aktivní roky	1968-1980 (střídavě: 1985, 1988, 1995, 2007, 2008)
Vydavatelé	Atlantic Swan Song
Příbuzná témata	The Yardbirds Page and Plant Coverdale-Page Band of Joy The Firm
Významná díla	Stairway to Heaven Led Zeppelin IV
Ocenění	Rock and Roll Hall of Fame (1995) Cena Grammy za celoživotní dílo (2005) Vyznamenání Kennedyho centra (2012) Cena Echo Pop za celoživotní dílo (2013)
Web	oficiální web
Současní členové
Robert Plant Jimmy Page John Paul Jones John Bonham (zemřel)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Led Zeppelin byla britská rocková skupina, která se stala jednou z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších v historii rockové hudby. Po smrti bubeníka Johna Bonhama skupina v roce 1980 ukončila svoji činnost (John Bonham byl podle ostatních členů nenahraditelný). V roce 2007 se uskutečnil jejich jediný koncert, který měl být poslední, ale roku 2012 vydal Robert Plant prohlášení, že na rok 2013 (případně 2014) nemá naplánovanou žádnou práci a tudíž by se mohli Led Zeppelin naposledy spojit a uskutečnit turné.^[zdroj?]

Historie

Před Led Zeppelin

Jimmy Page z Felthamu v Middlesexu začal hrát na kytaru pod vlivem blues, Chucka Berryho a Elvise Presleyho. Po působení v amatérských skupinách přijímal v době studií na umělecké škole studiovou práci na nahrávkách The Kinks, The Who, Van Morrisona, Joe Cockera aj.

V roce 1966 vstoupil jako baskytarista do skupiny The Yardbirds, po jejíž reorganizaci hrál na kytaru společně s Jeffem Beckem. Po Beckově odchodu měl možnost spolu s manažerem Peterem Grantem vést „Nové Yardbirds“, na radu Keitha Moona se však rozhodl pro název Led Zeppelin.

Počátky

Společně s londýnským multi-instrumentalistou John Paul Jonesem (v L. Z. hrál na mandolínu, basovou kytaru a na klávesy), který doposud spolupracoval s Donovanem a aranžoval jeho snímky Sunshine Superman A Mellow Yellow (na nástroj hraje od r. 1960, k hudbě ho přivedli rodiče, varietní umělci), usilovali zprvu o zpěváka Terryho Reida, po jeho odmítnutí vyzvali Roberta Planta z Birminghamu.

Také Robert Plant se od svých 15 let zajímal o bluesové umělce, z nichž ho zejména Robert Johnson silně ovlivnil vokálním stylem napodobujícím zvuk elektrické kytary. Tohoto způsobu použil Plant hned na 1. LP (Led Zeppelin I) ve snímku „You Shook Me“. První snímky nazpíval se skupinou Listen, poté se sešel s Johnem Bonhamem ke zpěvákovi T. Rosemu.

V roce 1968 si navzájem doporučili pro Led Zeppelin Jimmyho Page, který měl premiéru v londýnském klubu Middle Earth a ještě v témže roce vydal spontánně, za pouhých 30 hodin natočené album (Led Zeppelin I), jež dodatečně (1982) vyšlo i u nás.

Když se Led Zeppelin sešli na první zkoušce, nemohli ani uvěřit tomu, jak dobře se jim spolu hraje. Skupina od začátku šlapala jako švýcarské hodinky. Náhodou vznikla dokonalá alchymie, kde se sešly čtyři mimořádné talenty. Hlas Roberta Planta s krásným projevem a obrovským rozsahem, Pageovy schopnosti skladatelské, producentské a hráčské, Bonhamovy paže rychlé jako světlo a velice progresivní styl bubnování (byl to např. on, kdo poprvé použil „metalové“ víření basovým bubnem a ukázal tím cestu mnohým dalším) a konečně John Paul Jones, který tvořil solidní páteř celé hudby a s postupujícím časem také víc a víc skládal.

V roce 1969 připojili Led Zeppelin druhou, po nocích na cestách natočenou LP Led Zeppelin II, která bývá mnohými kritiky označována za nejlepší v historii souboru. Rozhodně je dokonalou ukázkou hardrockového ideálu té doby, kdy nespoutaný a úderný rock je se vzrušenými shouty Roberta Planta povýšen virtuozitou všech hráčů a jednoznačným názorem jejich kompozic, z nichž vyniká především „Whole Lotta Love“.

Právě tato píseň byla 20. prosince 1969 vydána na jediné SP v Británii, po týdnu však byla překvapivě stažena a Led Zeppelin se výjimečně stali skupinou, která se celou svou kariéru obešla bez singlů i bez popularizace na hitparádách a přesto prodala přes 50 mil. desek.

V USA naproti tomu bylo vydáno 9 SP, z nichž největší ohlas měly tituly „Communication Breakdown“ (1969), „Whole Lotta Love“ (1969), „Immigrant Song“ (1970), „Black Dog“ (1971), „Rock'n'Roll“ (1972) a „D'yer Mak'er“ (1973).

Led Zeppelin IV

Nejúspěšnější skladbou v historii skupiny však byla píseň Stairway to Heaven ze čtvrtého, grafickými znaky pojmenovaného alba (Led Zeppelin IV) (1971), která vyhrála anketu sdružených amerických rozhlasových stanic o nejlepší píseň posledních 50 let.

Toto album, stejně jako předchozí (1970, Led Zeppelin III se stěžejními snímky „Immigrant Song“ a „Friends“), naznačilo příklon skupiny k akustickému, specificky folkově avantgardnímu zvuku, kterým se podle pozdějších slov Robeta Planta (Melody Marker 19. 3. 1977) chtěla odlišit od hudby typu Deep Purple: „Počínaje třetím albem jsme chtěli lidem ukázat, že umíme zahrát i něco jiného.“

Skupina vždy měla hlavní základnu svých posluchačů v USA, kde nepřetržitě lámala návštěvnické rekordy: 1973 v Tampě 57 000, 1977 v Silverstone 76 000 diváků. Její vystoupení 1973 v Madison Square Garden (NYC) bylo zfilmováno a v souvislosti s premiérou filmu vyšel 1976 i dvojalbový soundtrack The Song Remains the Same.

V roce 1974 uvedla skupina v život svou gramofonovou společnost Swan Song, kde dala příležitost mj. skupinám Bad Company, Detective a Pretty Things a sólistům M. Belové, Dave Edmundsovi a svému favoritovi Roy Harperovi, jemuž věnovala i píseň „Hats Off to (Roy) Harper“ na 3. LP (Led Zeppelin III).

Po akademicky chladném, komorním albu Houses of the Holy (1973) debutovali Led Zeppelin na své značce dvojalbem Physical Graffiti s nejlepšími snímky „Custard Pie“, „Trampled under Foot“ a „Kashmir“, kompozičně i zvukově pojatými stejně grandiózně jako skladba „Achilles Last Stand“ z následujícího LP Presence (1976).

V roce 1977, kdy byla souboru předána mimořádná cena Ivora Novella za vynikající přínos britské hudbě, se naplnilo obtížné období Roberta Planta (předtím - 1975 - se vážně zranil spolu s manželkou Maureen při autonehodě v Řecku): 27. 7. 1977 neočekávaně zemřel jeho pětiletý syn Karac (Plant má kromě něho ještě o 4 roky starší dceru Carmen) - pro něho byla napsána skladba „All My Love“.

Skupina proto přerušila své koncertní turné v USA a na pódium se vrátila až v roce 1979, přestože Plant v roce 1978 pohostinsky vystoupil se skupinou Little Acre v Birminghamu, s D. Edmundsem v Londýně a skupinou Dr. Feelgood ve španělské Ibize.

Rozpad a následný rozvoj

V roce 1979 skupina rozvinula blues-hard rockový koncept své hudby na albu In Through the Out Door s dominujícím zvukem syntezátorů J. P. Jonese a kytarového syntezátoru Roland Jimmyho Page.

Plant (vlevo) a Page na severoamerickém turné v roce 1977

Na prahu další dekády, do jejíhož hudebního vývoje by Led Zeppelin nepochybně rovněž promluvili, umírá John Bonham (25. září 1980 - opilý se udusil zvratky) a skupina se poté rozhodla ukončit činnost.

Následující sólové album Roberta Planta (s Robbiem Bluntem - kytara, C. Powellem a P. Collinsem - bicí nástroje), Pageova hudba k filmu Death Wish II, příležitostné seskupení Roberta Planta The Honey Dripper's inspirované Ahmetem Ertegünem a Jimmyho Page s J. Beckem (obě 1981) a konečně vydání alba Coda (1982) s dosud nepublikovanými, ale i méně významnými snímky z pozůstalosti Led Zeppelin, mohou být chápány jako předstupeň budoucích projektů, snad opět v rámci stálé, silně obsazené skupiny.

Za zmínku stojí též výrazný přínos Petera Granta (5. dubna 1935 – 21. listopadu 1995), producenta a manažera skupiny, který dokázal vytvořit kolem skupiny opar tajemna a výjimečnosti, zásadně byl proti vydávání singlů skupiny a dokázal prosadit kapelu i bez hitparádových berliček.

26. srpna 2008 přineslo BBC zprávu, že Jimmy Page, John Paul Jones a Jason Bonham nahráli materiál, který by mohl být využit jako nové studiové album skupiny; Robert Plant se této schůze prý nezúčastnil.

V době, kdy už se nečekalo od "nových" Led Zeppelinů nic jiného, než sólové dráhy členů kapely, se objevila zpráva, že se Led Zeppelini chystají opět zahrát v Anglii. Ano, bylo to tak. V moderní O2 Aréně se rozlehla kytarová sóla Jimmyho Page, složité bubnování Jasona Bonhama, který převzal otěže po svém otci a v neposlední řadě melodický hlas Roberta Planta, který byl podle kritiků v nejlepší formě. Suma, která byla vytěžená ze vstupného, byla věnována na charitu. Hned po zahájení prodeje lístků byly lístky vyprodané za necelý týden. Na koncert se sjeli nadšenci bezmála ze 40 zemí. Kritici tento koncert odsuzovali, avšak když zazněla úvodní píseň Good Times Bad Times, všechny pochyby opadly. Po tomto koncertu se dlouho spekuluje o návratu Led Zeppelinů, kteří se v prosinci 2007 sešli po dlouhých letech pospolu.

Nečekané překvapení přišlo také na olympiádě Beijing 2008, kde si na zakončení olympiády Jimmy Page zazpíval rockovou klasiku 60. let „Whole Lotta Love“ s popovou zpěvačkou Leonou Lewis.

V roce 2012 byl vydán záznam z koncertu z roku 2007 pod názvem Celebration Day.

Diskografie

Studiová alba

• 1968 Led Zeppelin I
• 1969 Led Zeppelin II
• 1970 Led Zeppelin III
• 1971 (Led Zeppelin IV)
• 1973 Houses of the Holy
• 1975 Physical Graffiti (2CD)
• 1976 Presence
• 1979 In Through the Out Door
• 1982 Coda

Koncertní alba

• 1976 The Song Remains the Same (2CD)
• 1997 BBC Sessions
• 2003 How the West Was Won
• 2012 Celebration Day

Kompilace

• 1990 Profiled
• 1990 Box Set (4CD)
• 1992 Remasters (2CD)
• 1993 Box Set 2 (2CD)
• 1993 The Complete Studio Recordings (10CD)
• 1999 Early Days: Best of Led Zeppelin Volume One
• 2000 Latter Days: Best of Led Zeppelin Volume Two
• 2007 Mothership (2CD)
• 2008 Definitive Collection Mini LP Replica CD Boxset

Odkazy

Externí odkazy

• Vše o skupině LED ZEPPELIN, český fan web o LZ.
• Taby, ausio, video a zajímavosti o Stairway to Heaven, na webových stránkách písně.
• http://www.ledzeppelin.com/site_flash/fs_home.html
• http://www.led-zeppelin.com/
• Informace a video z tiskové konference o znovuoživení Led Zeppelin

Portály: Hudba