Helvetské vyznání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 6 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q676162)
m odtučnění, odkaz
Řádek 1: Řádek 1:
'''Helvetské vyznání víry''', též '''Helvetská konfese''' ([[latina|lat]]. ''Confessio Helvetica''), je dokument základních [[dogma]]t [[reformovaná církev|reformovaných církví]] ([[kalvinismus|kalvinistů]]):
'''Helvetské vyznání víry''', též '''Helvetská konfese''' ([[latina|lat]]. ''Confessio Helvetica''), je dokument základních [[dogma]]t [[reformovaná církev|reformovaných církví]] ([[kalvinismus|kalvinistů]]):


*'''Confessio Helvetica prior''' (1536; ''První helvetské vyznání'') je dokument švýcarské reformace. Jde o určitou shodu v nauce kalvinismu a zwingliánství. Vyznání bylo vypracováno z podnětu [[Curych]]u, [[Bern]]u, [[Basilej]]e a dalších švýcarských měst.
*''Confessio Helvetica prior'' (1536; První helvetské vyznání) je dokument švýcarské reformace. Jde o určitou shodu v nauce kalvinismu a [[Ulrich Zwingli|zwingliánství]]. Vyznání bylo vypracováno z podnětu [[Curych]]u, [[Bern]]u, [[Basilej]]e a dalších švýcarských měst.


*'''Confessio Helvetica posterior''' (1566; ''Druhé helvetské vyznání'') bylo původně shrnutím učení švýcarského [[teolog]]a [[Heinrich Bullinger|H. Bullingera]] (1504 – 1575). Je to kalvinistická obrana proti [[luteránství|luterství]] a [[katolictví|římskému katolictví]], kterou za svou přijala švýcarská reformovaná města (s výjimkou Basileje). Později ji přijaly i reformační církve ve Skotsku, Maďarsku, Polsku, Čechách a jinde.
*''Confessio Helvetica posterior'' (1566; Druhé helvetské vyznání) bylo původně shrnutím učení švýcarského [[teolog]]a [[Heinrich Bullinger|H. Bullingera]] (1504–1575). Je to kalvinistická obrana proti [[luteránství|luterství]] a [[katolictví|římskému katolictví]], kterou za svou přijala švýcarská reformovaná města (s výjimkou Basileje). Později ji přijaly i reformační církve ve Skotsku, Maďarsku, Polsku, Čechách a jinde.


== Helvetské vyznání v Česku ==
== Helvetské vyznání v Česku ==
Po [[Toleranční patent|Tolerančním patentu]] měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo [[Augsburské vyznání|augsburskému]] vyznání. Vznikla řada [[Sbor (církev)|sborů]] helvetského vyznání, v roce [[1918]] se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]], která ve své tradici spojuje i [[Jednota bratrská|Jednotu bratrskou]], [[Česká reformace|českou reformaci]], [[utrakvismus]] apod.
Po [[Toleranční patent|Tolerančním patentu]] měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo [[Augsburské vyznání|augsburskému]] vyznání. Vznikla řada [[Sbor (církev)|sborů]] helvetského vyznání, v roce [[1918]] se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]], která ve své tradici spojuje i [[Jednota bratrská|Jednotu bratrskou]], [[Česká reformace|českou reformaci]], [[utrakvismus]] apod.


==Související články==
== Související články ==
* [[Augsburské vyznání]]
* [[Augsburské vyznání]]



Verze z 28. 2. 2015, 11:32

Helvetské vyznání víry, též Helvetská konfese (lat. Confessio Helvetica), je dokument základních dogmat reformovaných církví (kalvinistů):

  • Confessio Helvetica prior (1536; První helvetské vyznání) je dokument švýcarské reformace. Jde o určitou shodu v nauce kalvinismu a zwingliánství. Vyznání bylo vypracováno z podnětu Curychu, Bernu, Basileje a dalších švýcarských měst.
  • Confessio Helvetica posterior (1566; Druhé helvetské vyznání) bylo původně shrnutím učení švýcarského teologa H. Bullingera (1504–1575). Je to kalvinistická obrana proti luterství a římskému katolictví, kterou za svou přijala švýcarská reformovaná města (s výjimkou Basileje). Později ji přijaly i reformační církve ve Skotsku, Maďarsku, Polsku, Čechách a jinde.

Helvetské vyznání v Česku

Po Tolerančním patentu měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo augsburskému vyznání. Vznikla řada sborů helvetského vyznání, v roce 1918 se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé Českobratrské církve evangelické, která ve své tradici spojuje i Jednotu bratrskou, českou reformaci, utrakvismus apod.

Související články

Externí odkazy