Borovice pinie: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
||
| Řádek 76: | Řádek 76: | ||
[[Kategorie:Borovice]] |
[[Kategorie:Borovice]] |
||
{{Link GA|et}} |
|||
Verze z 26. 2. 2015, 23:53
 Borovice pinie | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | borovice (Pinus) |
| Podrod | Pinus |
| Sekce | Pinus |
| Podsekce | Pinus |
| Binomické jméno | |
| Pinus pinea L., 1753 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovice pinie (Pinus pinea), zvaná též pouze pinie, je jehličnatý strom typický svojí uzavřenou deštníkovitou korunou. Může dorůst výšky až 30 metrů. Je charakteristickým stromem Středozemí. Vyžaduje prohřáté, suché a kypré půdy.
Vzhled
Borovice pinie je jehličnatý neopadavý strom, který je v době své dospělosti asi 25-30 m vysoký. Typický je svou korunou, která je deštníkovitého tvaru (v obryse je široce eliptická, někdy až polokulovitá). Kmen bývá mnohdy pokřivený, často se rozděluje těsně nad zemí v mohutné větve.
Mladé stromy mají borku šedou nebo světle šedou. Starší exempláře ji mají silně brázditou, rozdělující se do plošek, resp. plošky připomínají šupiny ryb. Mladé větévky jsou šedozelené, na koncích s pupeny, které mají na koncích světlehnědé šupiny s nepravidelně rozštěpenými okraji.
Jehlice jsou tmavohnědé až šedozelené s velice tenkými podélnými proužky, špičaté a mnohdy hodně volné, zhruba 10-20 cm dlouhé a přibližně 2 mm široké. V brachyblastech jsou po dvou, někdy i po třech jehlicích.
Válcovité samčí šištice jsou dlouhé kolem 1 cm. Rostou ve velkých počtech.
V době své zralosti jsou samičí šištice leskle světle hnědé až hnědočervené, asi 8-14x10 cm velké, vejcovité až oválné. Semínka jsou jedlá, ale dozrávají až za tři roky po opylení (na podzim až v zimě).
Výskyt
Kolem Středozemního moře je typickým jehličnanem a vytváří zde porosty. Ty původně byly pouze nedaleko Mediteránu, u jeho západního pobřeží. V současnosti se ale tato borovice hojně vysazuje v téměř celé oblasti Středozemního moře.
Nároky
Pinie potřebují k růstu prohřáté, suché a kypré půdy. Ve střední Evropě nejsou schopny přežít ani mírnou zimu, protože nesnesou mráz.
Obecně o pinii
Háje a stromořadí pinie ve Středozemí jsou velmi krásné a malebné, dotvářejí krajinu. Pinie však mají kromě estetického i svůj praktický význam, protože jsou velmi odolné vůči silnému větru a ve volné krajině působí jako větrolamy. Další zajímavost, která stojí za povšimnutí, je fakt, že velká a olejnatá semínka pinie jsou jedlá (podobně jako u borovice limby) a prodávají se pod označením "pinocchi" nebo "Pignos". Všeobecně se uznávají jako delikatesa, a možná i proto se využívají k přípravě různých pokrmů převážně italské kuchyně. Dřevo pinie je hojně využíváno především jako stavební materiál (okna, dveře, schody, kuchyňský nábytek), protože je velmi pevné, tvrdé a přitom obsahuje oproti jiným druhům borovic, minimum pryskyřice.
Odkazy
Literatura
- kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume). Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- kolektiv autorů (hl. Gregor Aas). Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice pinie na Wikimedia Commons - Pinus pinea i pro střední Evropu
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]