Lafeta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Peche (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
m prohození pořadí odkazů
Řádek 4: Řádek 4:


První lafety ze 14. století byly velmi jednoduché, jednalo se o vydlabaná dřevěná koryta, v nichž byla [[hlaveň]] upevněna [[ocel|ocelovými]] obručemi. Tyto lafety byly stacionární. Později se objevily složitější konstrukce s koly, umožňující transport a manipulaci s dělem při míření. Kolové lafety se pravděpodobně objevily u [[husité|husitských]] [[dělo|děl]], s určitostí jsou doloženy až z druhé poloviny 15. století u tzv. burgundské lafety. Od té doby měly lafety [[bočnice]], v nichž byla hlaveň uložena pomocí [[čep]]ů. Díky pohyblivosti hlavně bylo možné při míření upravovat [[náměr]]. Dřevěný materiál lafet vystřídala v 19. století [[ocel]].
První lafety ze 14. století byly velmi jednoduché, jednalo se o vydlabaná dřevěná koryta, v nichž byla [[hlaveň]] upevněna [[ocel|ocelovými]] obručemi. Tyto lafety byly stacionární. Později se objevily složitější konstrukce s koly, umožňující transport a manipulaci s dělem při míření. Kolové lafety se pravděpodobně objevily u [[husité|husitských]] [[dělo|děl]], s určitostí jsou doloženy až z druhé poloviny 15. století u tzv. burgundské lafety. Od té doby měly lafety [[bočnice]], v nichž byla hlaveň uložena pomocí [[čep]]ů. Díky pohyblivosti hlavně bylo možné při míření upravovat [[náměr]]. Dřevěný materiál lafet vystřídala v 19. století [[ocel]].

== Literatura ==
* {{citace monografie | příjmení = Stehlík | jméno = Eduard | odkaz na autora = Eduard Stehlík | titul = Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 467}} <br />
* {{citace monografie | příjmení = Křížek | jméno = Leonid | odkaz na autora = Leonid Křížek | příjmení2 = Čech | jméno2 = Ctirad | odkaz na autora2 = Ctirad Čech | titul = Encyklopedie zbraní a zbroje | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 234 | isbn = 80-85983-70-2}}


== Související články ==
== Související články ==
* [[Tarasnice]]
* [[Tarasnice]]

== Literatura ==
{{citace monografie | příjmení = Stehlík | jméno = Eduard | odkaz na autora = Eduard Stehlík | titul = Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 467}} <br />
{{citace monografie | příjmení = Křížek | jméno = Leonid | odkaz na autora = Leonid Křížek | příjmení2 = Čech | jméno2 = Ctirad | odkaz na autora2 = Ctirad Čech | titul = Encyklopedie zbraní a zbroje | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 234 | isbn = 80-85983-70-2}}



{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 25. 2. 2015, 02:01

Lafetace zbraně AT-13 Metis M

Lafeta (též se dá označit jako lafetace) je zařízení pro upevnění nějaké zbraně za účelem zvýšení její stability a tím i její přesnější palby. Může být také určena pro zvláštní instalaci zbraně jako například do střílen pevnostních objektů, tanků, letadel, lodí atp.

První lafety ze 14. století byly velmi jednoduché, jednalo se o vydlabaná dřevěná koryta, v nichž byla hlaveň upevněna ocelovými obručemi. Tyto lafety byly stacionární. Později se objevily složitější konstrukce s koly, umožňující transport a manipulaci s dělem při míření. Kolové lafety se pravděpodobně objevily u husitských děl, s určitostí jsou doloženy až z druhé poloviny 15. století u tzv. burgundské lafety. Od té doby měly lafety bočnice, v nichž byla hlaveň uložena pomocí čepů. Díky pohyblivosti hlavně bylo možné při míření upravovat náměr. Dřevěný materiál lafet vystřídala v 19. století ocel.

Literatura

Související články