Meteoroid: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m změna umístění pahýlu, odstranění nadbytečného odřádkování
průlet meteoroidu atmosférou Země
Řádek 39: Řádek 39:


== Střet se Zemí ==
== Střet se Zemí ==
Malých meteoroidů (velikosti v řádu milimetrů) narazí do [[Země]] denně milióny. S meteoroidy o průměru 1 metru a více se Země střetává poměrně zřídka, přibližně jednou za den. 4. února 2011 proletěla v zatím nejkratší zaznamenané vzdálenosti od Země planetka [[2011 CQ1]]. Ke střetu se Zemí nedošlo, za to vědci pozorovali doposud nejvýraznější změnu dráhy, o 60°.<ref>[http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10088 Nejtěsnější prolet planetky kolem Země nečekaně výrazně změnil její dráhu] - www.livingfuture.cz</ref>
Malých meteoroidů (velikosti v řádu milimetrů) narazí do [[Země]] denně milióny. S meteoroidy o průměru 1 metru a více se Země střetává poměrně zřídka, přibližně jednou za den.

Při průměru větším než desítky centimetrů se meteoroid v atmosféře zcela nevypaří a dopadne na povrch Země jako [[meteorit]].<ref name="astropis">
Při průměru větším než desítky centimetrů se meteoroid v atmosféře zcela nevypaří a dopadne na povrch Země jako [[meteorit]].<ref name="astropis">
{{Citace periodika
{{Citace periodika
Řádek 54: Řádek 53:
| strany = 8-11
| strany = 8-11
}}</ref>
}}</ref>

Někdy se také stává, že meteoroid jen proletí svrchními vrstvami [[Atmosféra Země|atmosféry Země]] a opět se vrátí zpět do [[Kosmický prostor|kosmického prostoru]]. V takovém případě obvykle nastanou z důvodu tavení materiálu při průletu změny ve struktuře povrchu meteoroidu, přičemž část hmoty se vypaří. Jeden takový [[Průlet meteoroidu atmosférou Země 13. října 1990|průlet nastal 13.&nbsp;října 1990]] nad územím Československa a Polska.<ref name="WGN"/>

4. února 2011 proletěla v zatím nejkratší zaznamenané vzdálenosti od Země planetka [[2011 CQ1]]. Ke střetu se Zemí nedošlo, za to vědci pozorovali doposud nejvýraznější změnu dráhy, o 60°.<ref>[http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10088 Nejtěsnější prolet planetky kolem Země nečekaně výrazně změnil její dráhu] - www.livingfuture.cz</ref>


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references>
<ref name="WGN">{{Citace periodika
| příjmení = Spurný
| jméno = P.
| titul = Earth Grazing Fireball: Czechoslovakia, Poland, October 13, 1990, 03h 27m 16s UT
| periodikum = WGN, Journal of the International Meteor Organization
| ročník = 19
| číslo = 1
| datum = 1991
| strany = 13
| url = http://articles.adsabs.harvard.edu/full/1991JIMO...19...13S
| datum_přístupu = 2015-02-13
| jazyk = anglicky
| příjmení2=Ceplecha
| jméno2=Z.
| příjmení3=Borovička
| jméno3=J.
| odkaz na autora = Pavel Spurný
| odkaz na autora2 = Zdeněk Ceplecha
| odkaz na autora3 = Jiří Borovička
}}</ref>
<references/>


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 14. 2. 2015, 18:55

Možná hledáte: meteorit.

Meteoroidy jsou tělesa sluneční soustavy o velikosti milimetrů až několik desítek metrů, která se pohybují mezi planetami. Menší tělesa s rozměry výrazně pod 1 mm (obvykle v řádech mikrometrů) se nazývají mikrometeoroidy nebo zjednodušeně mikrometeority.[1]

Tělesa větší než 100 m jsou považována za planetky, i když mezi meteoroidy a planetkami není přesné rozhraní. Za planetku se takové těleso považuje obvykle v případě, že se z pozorování jeho pohybu ve sluneční soustavě podaří určit jeho dráhu.[2]

Původ a pozorování

Související informace naleznete také v článku Vznik a vývoj sluneční soustavy.

Většina meteoroidů vznikla jako pozůstatky po kolizích planetek v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem.[3]

Samotný meteoroid není možné díky jeho malým rozměrům ve vesmíru pozorovat. Jestliže se meteoroid střetne se Zemí, vletí do její atmosféry a vidíme světelný úkaz – Meteor.

Střet se Zemí

Malých meteoroidů (velikosti v řádu milimetrů) narazí do Země denně milióny. S meteoroidy o průměru 1 metru a více se Země střetává poměrně zřídka, přibližně jednou za den. Při průměru větším než desítky centimetrů se meteoroid v atmosféře zcela nevypaří a dopadne na povrch Země jako meteorit.[4]

Někdy se také stává, že meteoroid jen proletí svrchními vrstvami atmosféry Země a opět se vrátí zpět do kosmického prostoru. V takovém případě obvykle nastanou z důvodu tavení materiálu při průletu změny ve struktuře povrchu meteoroidu, přičemž část hmoty se vypaří. Jeden takový průlet nastal 13. října 1990 nad územím Československa a Polska.[5]

4. února 2011 proletěla v zatím nejkratší zaznamenané vzdálenosti od Země planetka 2011 CQ1. Ke střetu se Zemí nedošlo, za to vědci pozorovali doposud nejvýraznější změnu dráhy, o 60°.[6]

Reference

<references> [5]

  1. Astronomický slovníček [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2009-01-27]. Kapitola meteoroid. Dostupné online. 
  2. PUDIVÍTR, Petr. Praktické úlohy z astronomie [online]. MFF UK v Praze, 2001-04-20 [cit. 2009-01-27]. Kapitola 5. Meteory. Dostupné online. 
  3. Glosář Aldebaran [online]. Aldebaran Group [cit. 2009-01-27]. Kapitola Meteoroid. 
  4. SPURNÝ, Pavel. Meteorit je jen třešnička na dortu. Astropis. 2008, roč. 15, čís. 1, s. 8-11. 
  5. a b SPURNÝ, P.; CEPLECHA, Z.; BOROVIČKA, J. Earth Grazing Fireball: Czechoslovakia, Poland, October 13, 1990, 03h 27m 16s UT. WGN, Journal of the International Meteor Organization. 1991, roč. 19, čís. 1, s. 13. Dostupné online [cit. 2015-02-13]. (anglicky) 
  6. Nejtěsnější prolet planetky kolem Země nečekaně výrazně změnil její dráhu - www.livingfuture.cz

Související články