Alois Mrštík: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 827 bajtů ,  před 5 lety
Nový materiál je přizpůsoben textu uváděnému u hesla "bratři Mrštíkové", je zbaven mnoha věcných chyb a doplněn o nová data.
(Nový materiál je přizpůsoben textu uváděnému u hesla "bratři Mrštíkové", je zbaven mnoha věcných chyb a doplněn o nová data.)
{{Příbuzný|bratr|[[Norbert Mrštík]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[František Mrštík]]}}
}}
'''Alois Mrštík''' ([[14. říjen|14. října]] [[1861]], [[Jimramov]] – [[24. únor]]a [[1925]], [[Brno]]) byl [[Česko|český]] spisovatel a dramatik.
 
== Život a tvorba ==
Narodil se v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise (1834) a švadleny Františky. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863 - 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František (1865 - 1909) a Norbert (1867 - 1905). Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali - za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté i učitelský ústav. Po absolvování ústavu v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna a od roku 1882 působil už jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou, s níž se r. 1901 oženil, syna Karla (nar. 1905). V letech 1907 až 1910 redigoval Alois s bratrem Vilémem Moravsko-slezskou Revui. Roku 1920 odešel na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.
Nejstarší z bratrské čtveřice jimramovských rodáků se narodil v rodině místního ševce 14. října 1861. Otec se snažil dát všem synům náležité vzdělání, a proto se s celou rodinou přestěhoval do [[Ostrovačice|Ostrovačic]], odkud bylo blíže do brněnských škol. Alois vystudoval reálku a učitelský ústav. Učitelskou praxi zahájil na [[Slovensko|Slovensku]], brzy se však vrátil na [[Morava|Moravu]], kde působil jako podučitel. Učil v Lískovci, [[Rakvice|Rakvicích]], Hrušovanech, [[Těšany|Těšanech]] a od roku [[1889]] byl správcem jednotřídky v [[Diváky|Divákách]]. V roce [[1901]] se zde oženil s Marií Bezděkovou z [[Kobylí]] a bratr Vilém zde koupil domek. Alois zemřel ve věku 64 let na následky [[Břišní tyfus|tyfové]] [[epidemie]], která v Divákách vypukla v důsledku používání kontaminované vody z obecní studny.
 
Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách a přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek ''Dobré duše'' z(vyd. roku [[1893]]). VrcholJedním z vrcholů jeho díla představujeje drama ''Maryša'' (vyd. 1894), vzniklé ve spolupráci s bratrem [[Vilém Mrštík|Vilémem]]. Její námětNámět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat ho jako román, ale Vilém jejho přesvědčilpřemluvil ok [[drama]]tudramatu. BratrskáV spoluprácebratrské se osvědčila, a tak společnými silamispolupráci vznikla i knížkakniha ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky'' z roku [[1897]]. Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]] čerpá AloisovoAlois největšíve devítisvazkovésvém dílonejvětším, devítisvazkovém díle ''Rok na vsi – Kronika moravské dědiny.'' (vyd. 1903 - 1904). Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění znovu podílel i bratr Vilém. Vzhledem k rozsahu látky autor opustil tradiční románovou kompozici a pomocí vypravěče učitele jdedal odílu volný tok vyprávění v kronikářské posloupnosti. JehoNásledujícími Aloisovými literárními díly byly "Povídky a obrázky" (vyd. 1911), "Hore Váhom" (obrazy z Tater, vyd. 1920) a "Nit stříbrná" (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu, vyd. 1926). Zásluhy Aloise zásluhyMrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem byl zvolen [[17. červen|17. června]] [[1924]].<ref>Alena Šlechtová, Josef Levora. ''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 206.</ref>
 
== Beletristická díla ==
Alois Mrštík zemřel v brněnské nemocnici 24. února 1925. Jeho život a dílo připomíná i [[poštovní známka]] z roku [[1961]]. Oba bratři povýšili úroveň moravské literární tvorby na srovnatelnou evropskou úroveň.
* ''Dobré duše'' – povídky (1. vyd. 1893)
* ''BavlníkovaBavlnkovy žena'ženy "' – povídky, spolu s [[Vilém Mrštík|Vilémem Mrštíkem]] (1. vyd. 1897)
* ''[[Rok na vsi]]'' - románový cyklus s podtitulem ''Kronika moravské dědiny'', nejprveza bylspoluúčasti Viléma Mrštíka (1. knižní vyd. 1903 - 1904, pův. vydáván v časopise ''Květy'', spolu s Vilémem Mrštíkem)
* ''Povídky a obrázky'' (1. vyd. 1911)
* ''Hore Váhom'' - obrázky z Tater (1. vyd. 1919)
''Nit stříbrná" - sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)
 
== Dílo ==
* ''Dobré duše'' – povídky
* ''Bavlníkova žena'' – povídky, spolu s [[Vilém Mrštík|Vilémem Mrštíkem]]
* ''Obrazy z Tater''
* ''Idyla celoročního života''
* ''[[Rok na vsi]]'' – románový cyklus s podtitulem ''Kronika moravské dědiny'', nejprve byl vydáván v časopise ''Květy'', spolu s Vilémem Mrštíkem
=== Divadelní hry ===
* ''[[Maryša]]'' (1. vyd. 1894)
: Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Dívka – Maryša je z finančních důvodů nucenadonucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky - Maryša Vávru otráví jedem nasypaným do kávy.
: Toto drama je obžalobou nevyrovnaných majetkových poměrů na vesnici a kritikou nerovných vztahů mužů a žen.
: Toto drama řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy. Jde o kritiku poměrů na vesnici.
: Námět hrya scénář je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval [[Vilém Mrštík]] Vilém Mrštík.
 
== Online dostupná díla ==

Navigační menu