Hrázděná stavba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m foto
Řádek 18: Řádek 18:
| jméno2 = Vladimír | odkaz na autora = | rok = 1996 | titul = Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1240-9401.
| jméno2 = Vladimír | odkaz na autora = | rok = 1996 | titul = Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1240-9401.
* {{Citace monografie | příjmení = Zeman | jméno =Lubomír | odkaz na autora = | rok = 2004 | titul = Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1210-9401.
* {{Citace monografie | příjmení = Zeman | jméno =Lubomír | odkaz na autora = | rok = 2004 | titul = Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X | vydavatel = Státní okresní archiv Karlovy Vary | místo = Karlovy Vary | isbn = }}ISSN 1210-9401.
[[File:Hasičská věž v Přípeři.jpg|thumb|Hasičská věž v Přípeři]]

== Související články ==
== Související články ==
* [[Hrázděné zdivo]]
* [[Hrázděné zdivo]]

Verze z 16. 1. 2015, 02:28

Hrázděné patro na zděném přízemku.

Hrázděná stavba je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci. Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách, a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.

Konstrukce

Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).

Hrázděné kostely

Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí v Žatci

Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburku zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.

Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.

Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část Slezska(protože jde historicky o německé území), kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu), o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a o kapli Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.

Literatura

  • ZEMAN, Lubomír; DLESK, Vladimír. Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 1996. ISSN 1240-9401.
  • ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004. ISSN 1210-9401.
Hasičská věž v Přípeři

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu hrázděný dům na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA