Adalbert Vilém Bavorský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 13 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q60610) |
pomlčka + kat. |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Adalbertbav4.jpg|thumb|right|200px|Princ Adalbert Vilém Bavorský]] |
[[Soubor:Adalbertbav4.jpg|thumb|right|200px|Princ Adalbert Vilém Bavorský]] |
||
'''Adalbert Vilém Bavorský''' ([[26. srpen|26. srpna]] [[1828]], [[Mnichov]] |
'''Adalbert Vilém Bavorský''' ([[26. srpen|26. srpna]] [[1828]], [[Mnichov]] – [[21. září]] [[1875]], [[Nymphenburk]]) byl [[Bavorské království|bavorský]] princ z [[Wittelsbachové|Wittelsbašské dynastie]] a dědičný princ [[Řecké království|řecký]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Adalbert Vilém se narodil královně [[Tereza Saská|Tereze]] a jejímu manželovi, bavorskému králi [[Ludvík I. Bavorský|Ludvíku I.]]. Po matce náležel k [[Wettinové|dynastii Wettinů]] a po otci k dynastii Wittelsbachů. Měl osm starších sourozenců, mezi něž patřili např. bavorský král [[Maxmilián II. Bavorský|Maxmilián II.]] či řecký král [[Ota I. Řecký|Ota I.]]. Podle úmluvy z roku [[1844]] měl Adalbert Vilém a jeho potomci nárok na řecký trůn, tedy pokud nebude mít jeho starší bratr Ota ještě legitimního potomka, což se nestalo. V roce [[1862]] však došlo v Řecku k druhému velkému povstání a Ota I. zemi opustil. [[30. březen|30. března]] [[1863]] byl pak řeckým králem zvolen [[Jiří I. Řecký|Jiří I.]] z [[Oldenburkové|Oldenburské dynastie]]. A tím skončily naděje Adalberta Viléma na královskou korunu. |
Adalbert Vilém se narodil královně [[Tereza Saská|Tereze]] a jejímu manželovi, bavorskému králi [[Ludvík I. Bavorský|Ludvíku I.]]. Po matce náležel k [[Wettinové|dynastii Wettinů]] a po otci k dynastii Wittelsbachů. Měl osm starších sourozenců, mezi něž patřili např. bavorský král [[Maxmilián II. Bavorský|Maxmilián II.]] či řecký král [[Ota I. Řecký|Ota I.]]. Podle úmluvy z roku [[1844]] měl Adalbert Vilém a jeho potomci nárok na řecký trůn, tedy pokud nebude mít jeho starší bratr Ota ještě legitimního potomka, což se nestalo. V roce [[1862]] však došlo v Řecku k druhému velkému povstání a Ota I. zemi opustil. [[30. březen|30. března]] [[1863]] byl pak řeckým králem zvolen [[Jiří I. Řecký|Jiří I.]] z [[Oldenburkové|Oldenburské dynastie]]. A tím skončily naděje Adalberta Viléma na královskou korunu. |
||
== Potomci |
== Potomci<ref>http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel7.html#L1</ref> == |
||
Dne [[25. září]] [[1856]] se v [[Madrid]]u oženil s princeznou [[Amálie Cádizská|Amálií Bourbonskou]]. Ta mu porodila pět dětí: |
Dne [[25. září]] [[1856]] se v [[Madrid]]u oženil s princeznou [[Amálie Cádizská|Amálií Bourbonskou]]. Ta mu porodila pět dětí: |
||
* [[Ferdinand Maria Bavorský|Ferdinand Maria (1859 - 1949)]] ∞ [[1883]] španělská infantka [[Maria de la Paz]] |
* [[Ferdinand Maria Bavorský|Ferdinand Maria (1859 - 1949)]] ∞ [[1883]] španělská infantka [[Maria de la Paz]] |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
[[Kategorie:Narození 1828]] |
[[Kategorie:Narození 1828]] |
||
[[Kategorie:Narození v Mnichově]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 1875]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1875]] |
||
[[Kategorie:Wittelsbachové]] |
[[Kategorie:Wittelsbachové]] |
||
Verze z 27. 12. 2014, 13:02
Adalbert Vilém Bavorský (26. srpna 1828, Mnichov – 21. září 1875, Nymphenburk) byl bavorský princ z Wittelsbašské dynastie a dědičný princ řecký.
Život
Adalbert Vilém se narodil královně Tereze a jejímu manželovi, bavorskému králi Ludvíku I.. Po matce náležel k dynastii Wettinů a po otci k dynastii Wittelsbachů. Měl osm starších sourozenců, mezi něž patřili např. bavorský král Maxmilián II. či řecký král Ota I.. Podle úmluvy z roku 1844 měl Adalbert Vilém a jeho potomci nárok na řecký trůn, tedy pokud nebude mít jeho starší bratr Ota ještě legitimního potomka, což se nestalo. V roce 1862 však došlo v Řecku k druhému velkému povstání a Ota I. zemi opustil. 30. března 1863 byl pak řeckým králem zvolen Jiří I. z Oldenburské dynastie. A tím skončily naděje Adalberta Viléma na královskou korunu.
Potomci[1]
Dne 25. září 1856 se v Madridu oženil s princeznou Amálií Bourbonskou. Ta mu porodila pět dětí:
- Ferdinand Maria (1859 - 1949) ∞ 1883 španělská infantka Maria de la Paz
- Alfons (1862 - 1933) ∞ 1891 princezna Luisa Viktorie Orléanská, neteř rakouské císařovny Alžběty
- Isabela Marie (1863 - 1924) ∞ 1885 janovský vévoda Tomáš Savojsko-Carignanský, synovec italského krále Viktora Emanuela II.
- Elvíra (1868 - 1943) ∞ Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna a Kounic (Rudolf von Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Questenberg und Freudenthal)
- Klára (1874 - 1941), jeptiška