Vápenec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
doplnění úvodu z sk
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Pamukkale00.JPG|thumb|right|Vápenec v [[Turecko|tureckém]] [[Pamukkale]]]]
[[Soubor:Pamukkale00.JPG|thumb|Vápenec v [[Turecko|tureckém]] [[Pamukkale]]]]
'''Vápenec''' je celistvá [[sedimentární hornina|sedimentární]] [[hornina]]. V převážné míře (nad 80 %) je složena z uhličitanu vápenatého (CaCO<sub>3</sub>) ať už ve formě [[kalcit]]u, nebo [[aragonit]]u. Jako příměsi se vyskytují dolomit, [[siderit]], [[křemen]], [[jíl]]ové minerály a úlomky [[zkamenělina|zkamenělin]]. Vápenec společně s [[Dolomit (hornina)|dolomitem]] tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu [[Země]].
'''Vápence''' jsou celistvé [[sedimentární hornina|sedimentární horniny]]. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také červenavé, anebo se zbarvují i&nbsp;jinými odstíny, podle příměsí.


Čisté vápence jsou bílé. Chemicky čistý organodetrický nezpevněný kalový vápenec se nazývá [[křída (hornina)|křída]]<ref name="Petránek, J.">Petránek, J., 1963. Usazené horniny. Nakladatelství Československé akademie vĕd, Praha, 687 s.</ref>. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena ([[oxid]]y [[železo|železa]]), zejména když je vystavena [[eroze|zvětrávání]].
Kromě menší části příměsí jsou vápence tvořeny [[kalcit]]em (CaCO<sub>3</sub>). Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou [[Kyselina chlorovodíková|kyselinou chlorovodíkovou]], při jejich kontaktu se uvolňuje [[oxid uhličitý]] a vápenec šumí.


Vápence vznikají biochemicky a&nbsp;biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a&nbsp;ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme ''organogenní'' nebo také ''organodetritické''.
Vápence vznikají biochemicky a&nbsp;biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a&nbsp;ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme ''organogenní'' nebo také ''organodetritické''.
Řádek 10: Řádek 10:


== Reakce ==
== Reakce ==
Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou [[Kyselina chlorovodíková|kyselinou chlorovodíkovou]], při jejich kontaktu se uvolňuje [[oxid uhličitý]] a vápenec šumí.

'''pálení vápna''':
'''pálení vápna''':


Řádek 33: Řádek 35:
== Využití ==
== Využití ==
Vápenec je důležitou surovinou pro mnoho odvětví průmyslu.
Vápenec je důležitou surovinou pro mnoho odvětví průmyslu.
* Cukrovary – vyžadují vysoce čistý vápenec (obsah CaCO<sub>3</sub> minimálně 94%)
* Cukrovary – vyžadují vysoce čistý vápenec (obsah CaCO<sub>3</sub> minimálně 94 %)
* Výroba celulózy
* Výroba celulózy
* Hutní výroba (vápenec s velmi malým obsahem hořčíku a fosforu)
* Hutní výroba (vápenec s velmi malým obsahem hořčíku a fosforu)
Řádek 47: Řádek 49:
* [[Devonský vápenec]]
* [[Devonský vápenec]]


==Reference==
<references />
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Limestones}}
* {{Commonscat|Limestones}}

Verze z 26. 12. 2014, 19:16

Vápenec v tureckém Pamukkale

Vápenec je celistvá sedimentární hornina. V převážné míře (nad 80 %) je složena z uhličitanu vápenatého (CaCO3) ať už ve formě kalcitu, nebo aragonitu. Jako příměsi se vyskytují dolomit, siderit, křemen, jílové minerály a úlomky zkamenělin. Vápenec společně s dolomitem tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu Země.

Čisté vápence jsou bílé. Chemicky čistý organodetrický nezpevněný kalový vápenec se nazývá křída[1]. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena (oxidy železa), zejména když je vystavena zvětrávání.

Vápence vznikají biochemicky a biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme organogenní nebo také organodetritické.

Vápence podléhají krasovění. Používají se k výrobě páleného vápna. Jemnozrnný vápenec se používá pro tiskovou techniku zvanou litografie (kamenotisk).

Reakce

Vápenec bouřlivě reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, při jejich kontaktu se uvolňuje oxid uhličitý a vápenec šumí.

pálení vápna:

CaCO3+ teplo → CaO (pálené vápno) + CO2 (oxid uhličitý)

hašení vápna:

CaO + H2O → Ca(OH)2 (hašené vápno)

Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 (vápenec) + H2O

Výskyt

Těžba vápence u Úpohlav v Polabí

Česko

Český kras, Moravský kras, Čížkovice, Olomoucko a Prostějovsko, Pavlovské vrchy, Prachovice, Štramberk, Sušice atd.

Slovensko

Slovenský kras, Slovenské rudohoří atd.

Svět

Chorvatsko (Dalmácie, pohoří Velebit, Kvarnerský záliv), Slovinsko (pohoří Kras), jižní Francie (Languedoc, Francouzské středohoří), Velká Británie (Portland, Dover), Polsko (Krakovsko-čenstochovská jura), Rumunsko (pohoří Apuseni), Turecko (Pamukkale), Afghánistán (Band-e Amír), Vietnam (zátoka Ha Long), Thajsko (zátoka Phang Nga), Malajsie,Malta, USA (Carlsbadské jeskyně, planina Ozark, Illinois, Indiana) atd.

Využití

Vápenec je důležitou surovinou pro mnoho odvětví průmyslu.

  • Cukrovary – vyžadují vysoce čistý vápenec (obsah CaCO3 minimálně 94 %)
  • Výroba celulózy
  • Hutní výroba (vápenec s velmi malým obsahem hořčíku a fosforu)
  • Odsiřování

Související články

Reference

  1. Petránek, J., 1963. Usazené horniny. Nakladatelství Československé akademie vĕd, Praha, 687 s.

Externí odkazy

Šablona:Link GA