Měřická věž: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 40 bajtů ,  před 5 lety
Typografie
(úvodní věta, viz diskuse)
(Typografie)
* pro daný účel nepostačuje stavba pyramid se zvýšeným postavením stroje
* náklady na stavbu jsou nižší než na terénní úpravy (průseky, ...), toto je podloženo propočty nákladů
K samotné stavbě bylo najímáno 5 - 6 dělníků, z toho 2 tesaři. Stavební materiál byl ideálně místního původu. Při stavbě se z technického hlediska mělo dbáti zejména na přesnou centraci observačního sloupu nad bodem a správné vzájemné pozice jednotlivých konstrukčních prvků.
Z ostatních hledisek byl v intrukci kladen důraz zejména na bezpečnost pracovníků, dále pak na minimalizaci škod v okolí stavby.
 
Většina věží byla kónického tvaru, zcela výjimečně se ve stísněných podmínkách stavěly věže přímé. Výška věže byla dána překážkami (typicky stromy), přes které bylo nutno cílit a které převyšovalo alespoň o dva metry.
Konstrukce je podle instrukce rozdělena následující konstrukční prvky:
* nosné sloupy věže - stavěly se v závislosti na délce z jednoho nebo více kmenů průměru nejméně 8 cm, v případě více kmenů bylo spojení provedeno plátováním. Vztyčené sloupy nesměly překážet záměrám.
* patra a zavětrování - postavené sloupy se v celek spojily věnci. Ve výšce, kde mělo být patro byla na věnec položena podkladní dřeva, na nichž spočívala podlaha z prken. Zavětrování bylo z dřev průměru 8 - 13 cm.
* podpěry - věže na nechráněných místech nebo vyšší než 20 metrů byly v 1/3 až 1/2 zajištěny podpěrami. Počet podpěr v jednom rohu věže závisel na výšce věže. Podpěry byly díky zakotvení v zemi působily i na tah.
* střecha - úhel svíraný krovy a vodorovnou rovinou byl 60°. Krovy byly zajištěny kleštinami. Pod střechou muselo být dostatek místa pro stroj a příslušenství (stínící prostředky,...). Často byla namísto střechy signalizační pyramida.
* žebříky a podlážky
* observační sloup - čtvercového profilu o straně 15 až 20 cm. Nedosahoval až k zemi, byl zavěšen pod stolkem na vzpěrné pyramidě čtvercového půdorysu pootočeného o 45° vůči základně věže. Zavěšen byl v takové výšce, aby bylo možné postavení stroje přímo na bodě pod věží. Na bodech nižšího řádu byl přípustný observační sloup spojený s věží. Vzpěrná pyramida v takovém případě nezačínala na zemi, ale byla připojena k nosným sloupům samotné věže.
* vyztužení observačního sloupu - sloupy podpěrné pyramidy byly dále zajištěny věnci a kříži. Žádná část konstrukce se nesmí dotýkat věže.
* zhotoven z fošny silné 4 - 6 cm o straně 30 - 40 cm. Hřeby nebo dubovými kolíky připevněn ke vzpěrám.
== Zděné měřické věže ==
[[Soubor:Mericka vez pudorys.jpg|náhled|default|Půdorys šestiboké zděné měřické věže]]
V průběhu budování Astronomicko - geodetické sítě (AGS) bylo v letech 1936 − 1942 na našem území postaveno devět zděných měřických věží<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Čada|jméno = Václav|titul = Přednáškové texty z geodézie|url = http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html/ch03.html#id305056|vydavatel = Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky|místo = |datum vydání = }}</ref>. Konstrukce stavby podobně jako u dřevěných věží zajišťuje co nejvyšší stabilitu - například u věží kruhového půdorysu je konstrukce tvořena dvěma soustřednými válci. Konstrukce i stavební materiál (cihlové nebo kamenné) se však u jednotlivých věží se liší. Měřický bod je zpravidla stabilizován mosazným čepem v podlaze věže. Samotné měření bylo prováděno z několika observačních pilířů na věži. Observační pilíře jsou zděné o délce strany cca 45 - 60 cm, centrace stroje je možná na otvor v mosazném čepu zabetonovaném v horní části pilíře.
 
Podrobnosti<ref>Geodetické údaje jednotlivých bodů. Dostupné ze stránky: http://bodovapole.cuzk.cz/</ref> u jednotlivých věžích jsou uvedeny níže:
# [[Ládví]] - věž kruhového půdorysu tvořená dvěma soustřednými válci, výška cca 15 metrů. Postavena roku 1936. V současnosti je veřejnosti nepřístupná.
# Pecný u Ondřejova - věž kruhového půdorysu. Postavena roku 1936. V současnosti osazena teleskopem astronomického ústavu.<ref>http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/stavitel/pecny.htm</ref>
# [[Melechov]] - sedmiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1937. Měřický bod není od roku 1994 zařazen v AGS. Věž je veřejnosti nepřístupná.
# [[Mezivrata]] - šestiboký půdorys, výška cca 17 metrů. Postavena roku 1938. Věřejnosti nepřístupná.
# [[Studený vrch (Hřebeny)|Studený vrch]] - sedmiboký půdorys, výška cca 18 metrů. Postavena roku 1940. V současnosti provozována občanským sdružením jako rozhledna doplněná expozicemi o brdských kopcích.
# Svidník - šestiboký půdorys, výška cca 18 metrů. Postavena roku 1940. Veřejně nepřístupná.
# Koňský vrch - pětiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1941. Veřejně nepřístupná.
# [[Rozhledna Vysoký Kamýk|Vysoký Kamýk]] - sedmiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1941. V roce 2011 obestavěna ocelovou konstrukcí mobilního vysílače výšky 46 metrů. Součástí je veřejně přístupná vyhlídková plošina ve výšce 33 metrů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Rozhledna Vysoký Kamýk|url = http://rozhledny2.webzdarma.cz/vysokykamyk.htm|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>
# Vysoká - šestiboký půdorys.
 
== Dostupné archiválie ==

Navigační menu