Pavel Švanda (křesťanský aktivista): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ref, doplnění
ref: historie vecne ziva
Řádek 1: Řádek 1:
'''Pavel Švanda''' ([[6. červen|6. června]] [[1959]] [[Opava]] – [[3. říjen|3.? října]] [[1981]]) byl vysokoškolák a křesťanský aktivista, jehož mrtvola byla nalezena v propasti [[Macocha]] a který byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě [[Státní bezpečnost]]í.
'''Pavel Švanda''' ([[6. červen|6. června]] [[1959]] [[Opava]] – [[3. říjen|3.? října]] [[1981]]) byl vysokoškolák a křesťanský aktivista, jehož mrtvola byla nalezena v propasti [[Macocha]] a který byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě [[Státní bezpečnost]]í.


Pavel Švanda byl synem Karla Švandy († 1974) a synovcem [[Tomáš Špidlík|Tomáše Špidlíka]], profesora [[Gregoriánská univerzita v Římě|Gregoriánské univerzity v Římě]], později jmenovaného [[kardinál]]em. Po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval Fakultu architektury [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]]. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem [[Charta 77|Charty 77]] a měl kontakty na pražský disent skrze [[Zdeněk Pinc|Zdeňka Pince]]. Dostal výjezdní doložku na prázdninovou cestu do Itálie, kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě [[Řím]]a. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna.
Pavel Švanda byl synem Karla († 1974) a Ludmily Švandových, měl sestru Helenu.<ref name="crohist">Adam Drda: [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/793560 Příběh Pavla Švandy], Příběhy 20. století, ČRo Plus, 16.7.2006</ref> Je synovcem [[Tomáš Špidlík|Tomáše Špidlíka]], profesora [[Gregoriánská univerzita v Římě|Gregoriánské univerzity v Římě]], později jmenovaného [[kardinál]]em. Byl členem SSM, po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval Fakultu architektury [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]]. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem [[Charta 77|Charty 77]] v Brně skrze [[Josef Adámek (aktivista)|Josefa Adámka]], terciář dominikánů) a měl kontakty na pražský disent skrze [[Zdeněk Pinc|Zdeňka Pince]]. V červnu 1981 se odmítl účastnit voleb, které byly obvyklou fraškou legitimizace moci.<ref name="crohist" /> Přesto dostal výjezdní doložku na prázdninovou cestu do Itálie, kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě [[Řím]]a. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna, byl zasnouben s medičkou Annou Hornáčkovou.


Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981.<ref name="croplus">Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3271409 Pavel Švanda - smrt na dně Macochy], ČRo Plus, 11.12.2014</ref> V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti [[Macocha|Macochy]].<ref name="croplus" /> Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;<ref name="croplus" /> podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro sebevrahy.{{Doplňte zdroj}} Jeho smrt je dávána{{Kým?}} do souvislosti se smrtí [[Přemysl Coufal|Přemysla Coufala]], který zajišťoval kontakt [[skrytá církev|skryté církve]] s Vatikánem, byl terčem nátlaku StB a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném bratislavském bytě v únoru 1981 mrtev.
Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981.<ref name="croplus">Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/422510 Pavel Švanda - smrt na dně Macochy], Portréty, ČRo Plus, 16.7.2006</ref> V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti [[Macocha|Macochy]].<ref name="croplus" /> Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;<ref name="croplus" /> podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro sebevrahy.{{Doplňte zdroj}} Jeho smrt je dávána{{Kým?}} do souvislosti se smrtí [[Přemysl Coufal|Přemysla Coufala]], který zajišťoval kontakt [[skrytá církev|skryté církve]] s Vatikánem, byl terčem nátlaku StB a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném bratislavském bytě v únoru 1981 mrtev.


[[Rádio Svobodná Evropa]] obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele [[Pavel Švanda (spisovatel)|Pavla Švandy]], signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo.
[[Rádio Svobodná Evropa]] obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele [[Pavel Švanda (spisovatel)|Pavla Švandy]], signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo.
Řádek 15: Řádek 15:
* [http://pavelsvanda.wz.cz/ Pavel Švanda – Život]: stránky se Švandovou literární pozůstalostí, svědectvími blízkých, pitevním protokolem aj.
* [http://pavelsvanda.wz.cz/ Pavel Švanda – Život]: stránky se Švandovou literární pozůstalostí, svědectvími blízkých, pitevním protokolem aj.
* [http://www.listar.cz/2006/zabila_nadaneho_studenta_stb_20061016.htm Zabila nadaného studenta StB?] Jihomoravská regionální příloha [[Mladá fronta DNES|MF DNES]] 10. 10. 2006
* [http://www.listar.cz/2006/zabila_nadaneho_studenta_stb_20061016.htm Zabila nadaného studenta StB?] Jihomoravská regionální příloha [[Mladá fronta DNES|MF DNES]] 10. 10. 2006
* [[Adam Drda]]: [http://lidovky.zpravy.cz/ln_bezpravi.asp?c=A061117_134751_ln_bezpravi_znk Smrt na dně Macochy], ''[[Lidové noviny]]'' 16. 11. 2006 v rámci [http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_num_from=20&p_po=3108 cyklu Příběhy dvacátého století] připravovaného s [[Český rozhlas|Českým rozhlasem]]; [http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00422510.mp3 Příběh Pavla Švandy, 16. 7. 2006] jako [[MP3]] ke stažení (cca 17,6 [[byte|MB]], 43:59 min) nebo [http://www2.rozhlas.cz/stream/00422510.mp3 stream]
* [[Adam Drda]]: [http://lidovky.zpravy.cz/ln_bezpravi.asp?c=A061117_134751_ln_bezpravi_znk Smrt na dně Macochy], ''[[Lidové noviny]]'' 16. 11. 2006
* [http://www.cibulka.com/cgi-bin/nn.exe?id=W1364 Student shozený do Macochy] (''[[Necenzurované noviny]]'', 1992, ročník 2, číslo 27), text článku poškozený
* [http://www.cibulka.com/cgi-bin/nn.exe?id=W1364 Student shozený do Macochy] (''[[Necenzurované noviny]]'', 1992, ročník 2, číslo 27), text článku poškozený
* [http://www.listar.cz/infs0404.htm Návštěva o. kard. Tomáše Špidlíka v Boskovicích a v Praze] (Listář, 4/2004) zmínka v závěru článku
* [http://www.listar.cz/infs0404.htm Návštěva o. kard. Tomáše Špidlíka v Boskovicích a v Praze] (Listář, 4/2004) zmínka v závěru článku

Verze z 16. 12. 2014, 12:11

Pavel Švanda (6. června 1959 Opava – 3.? října 1981) byl vysokoškolák a křesťanský aktivista, jehož mrtvola byla nalezena v propasti Macocha a který byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě Státní bezpečností.

Pavel Švanda byl synem Karla († 1974) a Ludmily Švandových, měl sestru Helenu.[1] Je synovcem Tomáše Špidlíka, profesora Gregoriánské univerzity v Římě, později jmenovaného kardinálem. Byl členem SSM, po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem Charty 77 v Brně skrze Josefa Adámka, terciář dominikánů) a měl kontakty na pražský disent skrze Zdeňka Pince. V červnu 1981 se odmítl účastnit voleb, které byly obvyklou fraškou legitimizace moci.[1] Přesto dostal výjezdní doložku na prázdninovou cestu do Itálie, kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě Říma. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna, byl zasnouben s medičkou Annou Hornáčkovou.

Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981.[2] V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti Macochy.[2] Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;[2] podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro sebevrahy.[zdroj?] Jeho smrt je dávána[kým?] do souvislosti se smrtí Přemysla Coufala, který zajišťoval kontakt skryté církve s Vatikánem, byl terčem nátlaku StB a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném bratislavském bytě v únoru 1981 mrtev.

Rádio Svobodná Evropa obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele Pavla Švandy, signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo.

2. prosince 1981 vyšetřovatel VB Miloš Marek vyšetřování zastavil se závěrem, že Pavel Švanda byl smrtelně zraněn až při pádu a spáchal sebevraždu. Další vyšetřování vedl od 3. 4. 1990 do 30. 6. 1994 Krajský úřad vyšetřování Policie ČR v Brně. Na základě výslechu svědků bylo konstatováno, že Pavel Švanda mohl být v kontaktu s pracovníky StB, ale to se nepodařilo prokázat. Vyšetřování bylo odloženo s tím, že není možné jednoznačně konstatovat, že spáchal sebevraždu, a současně nebyly zjištěny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání. O jeho pozůstalost pečuje jeho bývalý spolužák z vysoké školy Ivo Ondračka.

Reference

  1. ↑ a b Adam Drda: Příběh Pavla Švandy, Příběhy 20. století, ČRo Plus, 16.7.2006
  2. ↑ a b c Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: Pavel Švanda - smrt na dně Macochy, Portréty, ČRo Plus, 16.7.2006

Externí odkazy

Bibliografie

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Švanda_(křesťanský_aktivista)&oldid=12078174“