Čelákovice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
| infoaktual = 2014, akt. obyv
Bez shrnutí editace
Řádek 34: Řádek 34:
}}
}}


'''Čelákovice''' leží ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v severovýchodní části [[okres Praha-východ|okresu Praha-východ]]. Rozkládají se asi dvacet sedm kilometrů východně od centra Prahy a sedm kilometrů jihovýchodně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Součástí města jsou i místní části [[Sedlčánky]], [[Císařská Kuchyně]] a [[Záluží (Čelákovice)|Záluží]].
'''Čelákovice''' (německy Tschelakowitz) leží ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v severovýchodní části [[okres Praha-východ|okresu Praha-východ]]. Rozkládají se asi dvacet sedm kilometrů východně od centra Prahy a sedm kilometrů jihovýchodně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Součástí města jsou i místní části [[Sedlčánky]], [[Císařská Kuchyně]] a [[Záluží (Čelákovice)|Záluží]].


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 28. 11. 2014, 14:56

Čelákovice
Znak města ČelákoviceVlajka města Čelákovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecČelákovice
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel12 444 (2023)[1]
Rozloha15,88 km²[2]
Nadmořská výška184 m n. m.
Počet domů2 404 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.3
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Čelákovice
náměstí 5. května 1
250 88 Čelákovice
mu@celakovice.cz
StarostaIng. Josef Pátek
Oficiální web: www.celakovice.cz
Čelákovice na mapě
Čelákovice
Čelákovice
Další údaje
Kód obce538132
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čelákovice (německy Tschelakowitz) leží ve Středočeském kraji, v severovýchodní části okresu Praha-východ. Rozkládají se asi dvacet sedm kilometrů východně od centra Prahy a sedm kilometrů jihovýchodně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Součástí města jsou i místní části Sedlčánky, Císařská Kuchyně a Záluží.

Historie

Čelákovice se rozkládají na levém labském břehu a jejich území je osídleno téměř nepřetržitě od mladší doby kamenné. V raném středověku vzniká hradiště a při jeho západní části je ve 2. polovině nebo ke konci 10. století zbudována na kamenných základech dřevěná stavba tvrze, nahrazena kolem roku 1300 stavbou z kamene. Tvrz svoji podobu změnila při rozsáhlé přestavbě a přístavbě ve 2. polovině 15. a v 16. století a po snížení zdiva tzv. jižního traktu v roce 1730. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1290, kdy se Čelákovice staly předmětem prodeje a koupě mezi českým králem Václavem II. a klášterem v Sedlci u Kutné Hory. Předpokládá se, že v této době měla zdejší osada za sebou již více než 200 let trvání. O tom, že se nejednalo o zcela bezvýznamnou vesnici, mluví fakt, že zdejší kamenný kostel postavený na ostrohu východně od tvrze pochází z konce 12. století. První zpráva též označuje Čelákovice za opiddum, což značilo větší osadu (městečko).[4] V držení města se vystřídala řada více či méně významných rodů. Posledním byl rod Krajířů z Krajku a na Mladé Boleslavi, kterým bylo zboží včetně Čelákovic Ferdinandem I. zkonfiskováno, a tak se roku 1547 staly Čelákovice Královským komorním městem. K formám obživy obyvatel Polabí patřilo od středověku zejména rybářství a zemědělství, od poloviny 19. století také košíkářské řemeslo. Průmyslový rozvoj Čelákovice zasáhl po roce 1900. Roku 1903 zakládá místní podnikatel Václav Červinka továrnu na zemědělské stroje, později známou jako Červinka a Čihák, továrna na hospodářské stroje v Čelákovicích, o tři roky později je postavena továrna na akumulátory R. Stabenova (dnešní Kovohutě), v roce 1910 založil Josef Volman továrnu na obráběcí stroje nesoucí jeho jméno, po znárodnění byla přejmenována na TOS.

Po skončení první světové války se staly Čelákovice známé jako místo výletů a odpočinku, zejména díky říčním lázním Grádo na labském ostrově.

V důsledku průmyslového rozvoje se ve 20. století změnil původní charakter města. Historické centrum bylo v prvních desetiletích 20. století doplněno předměstím rodinných domků a vilek. V roce 1939 realizoval čelákovický stavitel Karel Bíbr projekt Jiřího Štursy a Karla Janů a vznikla cenná funkcionalistická stavba – Volmanova vila. Po druhé světové válce začala převažovat sídlištní výstavba, kterou ukončil až rok 1989.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]

Rok 1932

Ve městě Čelákovice (přísl.Čelakovský Hrádek, Jiřina, 4469 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, obchodní grémium, společenstvo různých živností, hostinských a výčepníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[12]2 lékaři, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 2 autodrožky, biograf Osvěta, cihelna, 3 cukráři, 2 drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 2 hotely (Grand, Olmer), 3 kapelníci, knikupectví, knihtiskárna, velkoobchod koloniálním zbožím, kovodělné závody, říční lázně, lékárna, mlýn, pivovar, realitní kancelář, Družstevní záložna, Městská spořitelna, Občanská záložna, Obchodnicko-řemeslnická záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, 3 stavitelé, továrna na hospodářské stroje, továrna na obráběcí stroje, 2 zubní ateliéry

V obci Sedlčánky (přísl.Císařská Kuchyně, 511 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čelákovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]elektrotechnický závod, 4 hostince, dělnický konsum, kovář, obuvník, 2 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sedlčánky a Kuchyň, 2 trafiky

V obci Záluží (375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čelákovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]cihelna, obchod s drůbeží, 2 hostince, kolář, kovář, obuvník, 5 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zámečník

Památky

  • Tvrz - středověká stavba byla roku 1579 renesančně upravená. Dnes v ní sídlí městské muzeum.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie - románský kostel byl postaven na přelomu 12. a 13. stol., v letech 1712-1713 byl barokně rozšířen.
  • Radnice - novobarokní stavba z roku 1911.
  • Budova děkanství - budova z roku 1780
  • Socha sv. J. Nepomuckého - barokní socha z 18. stol.

Obyvatelstvo

Osobnosti a události

K Čelákovicím se váže svým narozením či životem řada osobností, mimo jiné historik Jaroslav Vrchotka, biskup Jednoty bratrské Matěj Červenka, hudební skladatel Jan Zach, filozof a spisovatel Josef Vojtěch Sedláček, spisovatel Josef Jiří Stankovský, botanička, zooložka Marie Z. Baborová-Čiháková, malíř Čeněk Janda, velitel stíhací skupiny v Anglii za druhé světové války Alois Vašátko, literární historik Vladimír Kovařík, básník Jindřich Hilčr, básník a spisovatel Eduard Petiška, sochař Jaroslav Šajn nebo malíř a grafik Jiří Hanžlík.

V Čelákovicích proběhla část druhé odbojové akce bratří Mašínů. 28. září 1951 dojeli Mašínové a Milan Paumer s unesenou sanitkou na křižovatku dnešní silnice II/611 a odbočky do Kerska a přivázali zde ke stromům členy posádky sanitního vozu. Auto použili při přepadení policejní stanice v Čelákovicích. Přitom zabili strážmistra Jaroslava Honzátka a ukořistili několik zbraní včetně samopalů.

Sport

Fotbalový klub SK Union Čelákovice hraje v současnosti čtvrtou nejvyšší českou fotbalovou soutěž Divizi B. Domácí zápasy hraje na stadionu U Hájku.[15]

Čelákovice také hostí tradiční letní přípravný fotbalový turnaj O pohár starosty města Čelákovic, jehož se účastní prvoligové kluby.

Mají také nohejbalový klub TJ Spartak Čelákovice, který od roku 2008 hraje nejvyšší českou nohejbalovou soutěž, ve které skončil v roce 2011 a 2013 na třetím místě.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem prochází silnice II/245 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav rychlostní silnice R10- Čelákovice - Mochov dálnice D11 - Český Brod.
  • Železnice
    • Město je železniční křižovatkou tratí 231 Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Kolín, 074 Čelákovice - Neratovice a 233 Čelákovice - Mochov.
    • Tratě se stýkají v odbočné železniční stanici Čelákovice. Na území města leží ještě železniční zastávka Čelákovice-Jiřina na trati 231 a železniční zastávka Čelákovice zastávka na trati 074.
    • Železniční trať 231 Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Kolín je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, doprava byla v úseku Praha - Lysá nad Labem zahájena roku 1873.
    • Železniční trať 074 Čelákovice - Neratovice je jednokolejná regionální trať, doprava mezi Čelákovicemi a Brandýsem nad Labem byla zahájena roku 1882.
    • Železniční trať 233 Čelákovice - Mochov je jednokolejná regionální trať původně postavená roku 1883 pro nákladní dopravu. Osobní doprava zde byla provozována od roku 1939 do roku 2006. Od roku 2010 je trať opuštěná.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
    • Příměstské autobusové linky dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s. vedly do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi a Úval, dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o. provozoval linky do Českého Brodu, Kouřimi a Sadské.
  • Železniční doprava
    • Po trati 231 vedou linka S2 (Praha - Nymburk - Kolín) a linka S20 (Praha - Milovice) v rámci pražského systému Esko
    • Na trati 231 v Čelákovicích v pracovních dnech roku 2011 zastavovalo 39 párů osobních vlaků, rychlíky zde projížděly.
    • Po trati 074 v pracovních dnech jezdilo 19 párů osobních vlaků, o víkendech 17 párů osobních vlaků.

Další fotografie

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. VLASÁK, Emanuel. Polabské město Čelákovice. Čelákovice: Městský úřad Čelákovice, 1991. Kapitola Vznik města a první feudálové, s. 19 - 20. (Česky) 
  5. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 123-124. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1525. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1905. (česky a německy)
  15. Oficiální stránky klubu SK Union Čelákovice

Literatura

  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Čelakovice, s. 162-173. 
  • Loyda Vladimír - Špaček Jaroslav: Hlas domova 2. Výtvarné umění a architektura našeho Polabí. Čelákovice 2000.
  • Špaček, Jaroslav: Před vznikem města. In: E. Vlasák, Polabské město Čelákovice, 7 - 17. Čelákovice 1991.
  • Špaček, Jaroslav: Ilegální činnost ve městě za nacistické okupace. In: E. Vlasák, Polabské město Čelákovice, 121 - 130. Čelákovice 1991.
  • Špaček, Jaroslav: Některé nové poznatky ze stavebně historického průzkumu a archeologického výzkumu bývalého Hrádku v Čelákovicích. Středočeský vlastivědný sborník 15, 192 – 206. Roztoky u Prahy 1997.
  • Špaček, Jaroslav: Z dávné minulosti Čelákovic a jejich okolí. In: 100 let Městského muzea v Čelákovicích, 145 - 200. Čelákovice 2004.
  • Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika města Čelákovic I. 1857-1939. Čelákovice 2006.
  • Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika města Čelákovic II. 1940-1947. Čelákovice 2007.
  • Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika obce Sedlčánek I. 1762-1927. Čelákovice 2009.
  • Vlasák, Emanuel: Polabské město Čelákovice. Čelákovice 1991.

Externí odkazy