Costanza e Fortezza

Costanza e Fortezza (česky Stálost a síla) je slavnostní barokní opera, respektive festa teatrale, o třech dějstvích složená roku 1723 rakouským skladatelem Johannem Josephem Fuxem na libreto Pietra Pariatiho, jejíž premiéra proběhla 28. srpna téhož roku během korunovačního pobytu císařského páru Karla VI. a Alžběty Kristýny v Praze.

Název

Název tohoto rozsáhlého hudebně-dramatického díla vychází z osobní devizy císaře Karla VI. Constantia et Fortitudine, což znamená Stálostí a silou.

Divadlo

Pohled na letní jízdárnu, kde v roce 1723 stálo dřevěné venkovní divadlo

Půdorys divadla; vlevo tmavě vyznačeno půlkruhově ukončené hlediště, uprostřed něho se blíže jevišti nachází trůny císařského páru, hlediště je směrem k jevišti ukončeno dvěma mohutnými věžemi po stranách

Jelikož byla kapacita stávajícího krytého hradního divadla shledána nedostatečnou, bylo rozhodnuto o stavbě rozlehlého otevřeného (venkovního) divadla na ploše letní jízdárny Pražského hradu. Dřevěné divadlo bylo postaveno podle návrhu dvorního divadelního architekta Giuseppa Galli-Bibieny.

Ještě na počátku července 1723 císař Karel VI. na budoucím staveništi projížděl koně. Na stavbě divadla se začalo intenzivně pracovat až v červenci. V srpnu se už v divadle konaly scénické zkoušky.

Dominujícím prvkem divadla byly dvě asi 29 metrů vysoké mohutné věže po stranách proscénia. Hlediště mělo na šířku 30,5 metru a mělo podobu půlkruhového amfiteátru. V patře se nacházelo třináct lóží pro nejvýznamnější zahraniční hosty. Přední postavení měly trůny císařského páru, umístěné uprostřed přízemí hlediště poblíž jeviště.

Provedení

Představení bylo určeno k příležitosti oslav narozenin císařovny Alžběty Kristýny, které se uskutečnily 28. srpna 1723 v Praze. Po slavnostní večeři ve Španělském sále oslavy vyvcholily právě provedením opery Costanza et Fortezza. Druhá a poslední repríza se uskutečnila 2. září 1723 za přítomnosti saské princezny Marie Josefy, dcery císaře Josefa I.

Autor hudby, dvorní kapelník Johann Joseph Fux, nemohl ze zdravotních důvodů představení řídit. Zastoupil ho dvorní vicekapelník Antonio Caldara. Představení začalo po osmé hodině a skončilo kolem jedné po půlnoci. Válečné scény prý byly umocňovány skutečnou střelbou z pušek a hmoždířů. Hudbu bylo slyšet až ve Strahovském klášteře.

Osoby

• Publius Valerius Publicola (Publio Valerio Publicola), římský konzul – bas
• Porsenna, král Etrusků, zamilován do Valerie – alt
• Titus Tarquinius (Tito Tarquinio), syn Lucia Tarquinia zvaného Superbus, zamilovaný do Clelie – soprán
• Valeria, dcera Publia Valeria, zamilovaná do Mucia a jemu zaslíbená – soprán
• Clelia, vznešená římská panna, zamilovaná do Horatia – alt
• Horatius (Orazio), zamilovaný do Clelie – tenor
• Mucius (Muzio), zamilovaný do Valerie a jí zaslíbený – alt
• Herminius (Erminio), syn Publia Valeria, zamilovaný do Clelie – soprán
• řeka Tibera (Tevere) – tenor
• génius Říma – tenor
• etruští vojáci, římští zajatci, římští vojáci, nymfy Tibery, přítoky Tibery, římský lid, kněží Saliové, haruspikové, penáti – sbor (SATB)
• liktorové, římští vojáci, Porsennovy královské stráže, etruští vojáci, římští jezdci, římský lid, Porsennova pážata, Valeriina pážata, Cleliina pážata, nymfy Tibery, přítoky Tibery – kompars

Instrumentace

První housle, druhé housle, viola, violoncello, violon, dvě flétny, dva hoboje, fagot, čtyři lesní rohy, čtyři trubky, dva bubny, theorba, loutna, cembalo.

Externí odkazy

• Costanza e fortezza v knihovně public domain hudebnin IMSLP (Petrucci Music Library)

Literatura

• VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha, Litomyšl: Paseka, 2009. Kapitola Costanza et Fortezza, s. 133-172. 

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Costanza e Fortezza na Wikimedia Commons

• Costanza e Fortezza na youtube.com