Uzové: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebrán 1 bajt ,  před 5 lety
m
bez shrnutí editace
(pravopis, sloh)
m
{{Sloh}}
{{Různé významy|tento=historickém etniku Uzů v Evropě|stránka=Oghuzové|druhý=etniku Uzů a jejich chanátu v Asii}}
'''Uzové''' nebo '''Oghuzové''' ({{Vjazyce|tr}} a {{Vjazyce|az}} ''Uzlar'', {{Vjazyce|el}} ''Ονξοι'', ''Ouzoi'', [[Jednotné číslo|singulár]]: '''''Ouzo''''', {{Vjazyce|ru}} ''Торкы'' a varianty jiných jazycích: ''Ghuzz'', ''Guozz'', ''Kuz'', ''Oğuz'', ''Okuz'', ''Ouz'', ''Uğuz'' a '''''Uz''''') byli historickou, raně-[[Středověk|středověkou]], středoasijskou kmenovou konfederaci turkicůturkitů, jejichž jedna část začala od 10. století kočovat v Evropských stepích.
 
V 9. století Uz'ové z aralských stepí, ve spojenectví s Chazary, vytlačili Pečeněhy z oblasti řek Emba a Ural dále na západ. Zatímco Uzská část [[Seldžukové|Seldžuků]] přijala islám, a později, v 11. století vstoupila do Persie kde založila [[Seldžucká říše|Velkou Seldžuckou říši]], ve stejné době jiná část Uzů, (vytvořena z více elementů v [[Oghuzové#Oguzský jabguluk|Oguzském jabgulugu]]), vyznávající [[tengrismus]], svrhnula nadvládu Pečeněhů v ruských stepích. V 10. století ve spojenectví s kyjevským knížetem Svjatoslavem I. porazily Chazary a Volžské Bulhary, což zvýšilo politickou moc Oguzského státu. Pod tlakem Kypčaků, větve Kimäků, z území mezi [[Ob]]em a [[Irtyš]]em tito Uz'ové pronikli až k dolnímu Dunaji, překročili ho a vtrhli na Balkán, kde byli buď rozdrceni,<ref>Grousset, R. ''„The Empire of the Steppes“''. Rutgers University Press, 1991, p. 186.</ref> nebo zasaženi epidemií moru, přičemž přeživší buď uprchli, nebo se přidali k byzantské císařské armádě jako žoldnéři (1065).<ref>Hupchick, D. ''„The Balkans“''. Palgrave, 2002, p. 62.</ref> Část Uz'ů, která se v 11. - 12–12. století odstěhovala z Byzance nazpátek do pontských stepí, spolu s ostatními kočovnými skupinami nese pojmenování „[[Černé klobouky]]“, ({{Vjazyce|tr}} „Karakalpaki“, {{Vjazyce|ru}} „Чёрнии клобуки“).
 
== Původ a počátky ==
Pradomovinou několika kmenových svazů, které se seskupili do konfederace středověkých Og-uz'ů nazývaných také Uz'ové, byla oblast v dnešním Mongolsku a Ruské Burjatské autonomní oblasti u povodí řeky [[Selenga|Selengy]] v okolí jižní části Bajkalu.{{#tag:ref|délka toku Selengy je 1024 km|group=pozn.}} Pravděpodobně měli souvislost s čínskými kmeny na východě. Uz'ové byli součástí [[Siung-nuové|Říše Asijkých Hunů]], Turkutských kaganátů,{{#tag:ref|První Turkutský kaganát (Turkuti), Západoturkutský kaganát, Východoturkutský kaganát, Kutlukský kaganát (Modří Turci)|group=pozn.}} Ujgurského kaganátu. Pozdější informace o osudu Og-uz'ů v jejich rodné zemi nejsou dostatečné, ale je jisté že přesídlily západním směrem. Členové domorodého svazu Og-uz'ů přesídlily ve velkém množství z Orchonské oblasti do okolí Talasu a poté k Syrdarji.
 
Dialekt Og-uz'ů se oddělil od východoturkického dialektu spředv devátéhodobě století,před 9. stoletím a do jedenáctého století jazyk Og-uz'ů ze Syrdarje se liší od východoturkických jazyků v lexikonu a výslovnosti.
 
=== Tradiční dělení konfederace Og-uzů ===

Navigační menu