Jaderná zbraň: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: přidat překlad
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 3: Řádek 3:


== Historie ==
== Historie ==
* [[1938]]: objeveno štěpení uranu- základ jaderných zbraní.
Jaderná bomba byla poprvé vyvinuta ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] v rámci vojenského [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]], který probíhal v laboratořích v [[Los Alamos]] za vedení [[Robert Oppenheimer|Roberta Jacoba Oppenheimera]]. Výsledkem projektu byl první pokusný [[jaderný výbuch]], který proběhl [[16. červenec|16. července]] [[1945]] v poušti [[White Sands]] poblíž města [[Alamogordo]].
*[[1939]]: začetí práce na vývoji jaderné zbraně ve Fyzikálním ústavu císaře Wilhelma v Berlíně.

*[[1941]]: začetí projektu "Manhattan" v USA v laboratoři v Los Alamos pod vedením Jacoba R. Oppenheimra.
Další vyrobené bomby [[Little Boy]] a [[Fat Man]] byly o několik týdnů později svrženy z [[bombardér]]ů [[B-29]] na japonská města [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]]. Letoun [[B-29]] [[Enola Gay]] svrhl [[6. srpen|6. srpna]] 1945 v 8:16 na [[Hirošima|Hirošimu]] uranovou jadernou pumu s ekvivalentem mezi 13 a 18 kilotunami [[Trinitrotoluen|TNT]]. Letoun [[B-29]] [[Bock's Car]] svrhl [[9. srpen|9. srpna]] 1945 v 11:02 plutoniovou bombu na [[Nagasaki]]. Obě pumy zabily okamžitě zhruba 130 000 lidí. Dalších 100 000 umíralo na následky výbuchu v dalších měsících a letech, postiženy byly i další generace. Tyto dva výbuchy dosud představují jediné použití jaderných zbraní proti civilistům či v ozbrojeném konfliktu obecně.
*[[1942]]:

-začetí práce na vývoji jaderné zbraně v sovětském svazu pod vedením Ivana N. Kurčatova.
[[Soubor:US and USSR nuclear stockpiles.svg|lang=cs|thumb|Počty jaderných zbraní [[Spojené státy americké|USA]] a [[Sovětský svaz|SSSR]].]]
** (2.12.): prvá řízená štěpná reakce v jaderném reaktoru v Chicagu.
Druhou atomovou mocností se v roce [[1949]] stal [[Sovětský svaz]] výbuchem zařízení RDS-1 označováno na západě jako Joe-1. V té době [[Američané]] sovětský jaderný vývoj tajně zkoumali [[projekt Mogul|projektem Mogul]]. Sovětská první atomová bomba byla [[de-facto]] pouze okopírovaná americká implozivní [[plutonium|plutoniová]] bomba, jejíž plány [[Sovětský svaz|SSSR]] získal díky špionážní práci jaderného fyzika [[Klaus Fuchs|Klause Fuchse]] podílejícího se na projektu Manhattan. Další vývoj jaderných zbraní vedl akademik [[Igor Kurčatov]] a [[Andrej Dmitrijevič Sacharov]]. Zejména pozdní 50. a raná 60. léta byla obdobím testování jaderných zbraní obou [[supervelmoc]]í, v rámci jejich [[závody ve zbrojení|závodů ve zbrojení]]. Sovětský svaz v roce [[1961]] otestoval největší jadernou bombu v historii ([[car-bomba]], rusky: Царь-бомба). Podle původních plánů měla být třífázová (z toho dvě fáze byly vodíkové), s celkovou silou přes 100 [[megatuna|Mt]]. Od původních plánů se však ustoupilo a třetí fáze (kde měl být [[Uran (prvek)|U<sup>238</sup>]]) byla při experimentálním výbuchu nahrazena olovem. Výbuch car-bomby zjitřil na mezinárodní scéně napětí, [[Nikita Sergejevič Chruščov]] byl obviněn z ohrožování životního prostředí a lidstva jako takového. Monstrózně velké jaderné bomby a pumy postupně nahradili [[Balistická raketa|mezikontinentální balistické střely]] s [[jaderná hlavice|jadernými hlavicemi]]. V 70. letech došlo k řadě diplomatických dohod o omezení atomových zbraní ([[SALT]]), následující desetiletí se nese ve znamení jaderného odzbrojování, zejména v éře [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] a [[Ronald Reagan|Ronalda Reagana]]. Obratem byla jejich schůzka v roce [[1986]] v [[Reykjavík]]u.<ref>http://studena.valka.cz/pozice_sily.htm - Pozice síly – Reagan a Gorbačov</ref> [[24. říjen|24. října]] [[1990]] Sovětský svaz provedl poslední jaderný pokus, po kterém upustil od testování jaderných zbraní. Spojené státy (24. září 1996) a další země se přidaly později. V 90. letech byly podepsány smlouvy [[Strategic Arms Reduction Treaty|START]] I a II, v roce [[2010]] pak v Praze [[Nová dohoda START|START III]].
**(16.7.): první jaderný test pod názvem "Trinity"-12 kt v Novém Mexiku při Alamogordě.

**(2.8.): vydán rozkaz č. 13 na svržení atomové bomby na vybraná města v Japonsku.
V průběhu [[20. století]] se jadernou zbraň podařilo získat [[Spojené království|Velké Británii]], [[Francie|Francii]], [[Čína|Číně]], [[Indie|Indii]] a [[Pákistán]]u. [[Severní Korea]] se k vlastnictví jaderných zbraní přiznala [[10. únor]]a [[2005]]. [[Izrael]] pravděpodobně jaderné zbraně vlastní, avšak oficiálně to nepřiznal. O výrobu jaderné zbraně se v minulosti pokoušely i další státy. Na počátku [[21. století]] je z výroby jaderných zbraní obviňován [[Írán]].<ref>{{Citace elektronického periodika
**(6.8.): USA schodili uranovou jadernou pumu "Little Boy"-15 kt z bombardéru B-29 Enola gay na japonské přístavní město Hirošimu.
| příjmení = Šťástka
**(9.8.): USA schodili plutoniovou implozní jadernou pumu "Fat Man"-22 kt z bombardéru B-29 Bock's car na japonské město Nagasaki.
| jméno = Tomáš
| titul = Írán se opravdu snaží o jaderné zbraně, uvádí zpráva MAAE
**(21.8.): první smrtelná nehoda vědeckého pracovníka při výobě jaderné zbraně v laboratoři v Los Alamos.
| datum_vydání = 2011-11-08
| datum_přístupu = 2013-07-26
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://zpravy.idnes.cz/iran-se-opravdu-snazi-o-jaderne-zbrane-uvadi-zprava-maae-pjr-/zahranicni.aspx?c=A111108_204544_zahranicni_ts
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Netanjahu: Írán dělí půl roku od výroby jaderné zbraně
| datum_vydání = 2012-09-16
| datum_přístupu = 2013-07-26
| periodikum = ČT24
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/196142-netanjahu-iran-deli-pul-roku-od-vyroby-jaderne-zbrane/
}}</ref> Některé země svůj jaderný program zastavily či zrušily na základě smluv o nešíření jaderných zbraní, [[Jihoafrická republika|JAR]] se rozhodla své jaderné zbraně zničit. Některé státy východní [[Evropa|Evropy]] získaly po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] jeho jaderné zbraně, následně je však předaly zpět [[Rusko|Rusku]]. Jaderné zbraně představovaly hlavní odstrašující prostředek [[Studená válka|studené války]], stejně jako [[dualismus|dualistického]] pojetí světa dvou soupeřících supervelmocí a jejich „[[Vzájemně zaručené zničení|vzájemně zaručeného zničení]]“.


== Princip ==
== Princip ==

Verze z 24. 10. 2014, 15:06

Hřibovitý mrak po výbuchu atomové bomby svržené 9. srpna 1945 na Nagasaki

Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. Mezi jaderné zbraně se někdy řadí i zbraně založené na slučování jader lehkých prvků (termonukleární zbraň), zatímco zbraně, kde radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti, se označují jako radiologické (tzv. špinavá bomba).

Historie

  • 1938: objeveno štěpení uranu- základ jaderných zbraní.
  • 1939: začetí práce na vývoji jaderné zbraně ve Fyzikálním ústavu císaře Wilhelma v Berlíně.
  • 1941: začetí projektu "Manhattan" v USA v laboratoři v Los Alamos pod vedením Jacoba R. Oppenheimra.
  • 1942:

-začetí práce na vývoji jaderné zbraně v sovětském svazu pod vedením Ivana N. Kurčatova.

    • (2.12.): prvá řízená štěpná reakce v jaderném reaktoru v Chicagu.
    • (16.7.): první jaderný test pod názvem "Trinity"-12 kt v Novém Mexiku při Alamogordě.
    • (2.8.): vydán rozkaz č. 13 na svržení atomové bomby na vybraná města v Japonsku.
    • (6.8.): USA schodili uranovou jadernou pumu "Little Boy"-15 kt z bombardéru B-29 Enola gay na japonské přístavní město Hirošimu.
    • (9.8.): USA schodili plutoniovou implozní jadernou pumu "Fat Man"-22 kt z bombardéru B-29 Bock's car na japonské město Nagasaki.
    • (21.8.): první smrtelná nehoda vědeckého pracovníka při výobě jaderné zbraně v laboratoři v Los Alamos.

Princip

Princip činnosti
Princip činnosti implozní pumy

Nejjednodušší jaderná bomba se obvykle skládá ze dvou oddělených podkritických množství štěpného materiálu, která v součtu tvoří množství nadkritické (typicky několik kilogramů). Ta jsou proti sobě vymrštěna explozí klasické výbušniny. Síla výbuchu zajistí, že obě části od sebe nebudou během prvních několika milisekund odhozeny teplem počínající řetězové reakce a tlakem vylétajících neutronů. V nadkritickém množství štěpného materiálu je pak nastartována řetězová reakce, která uvolní velké množství různých druhů energie.

Nejpoužívanějším typem je implozní puma (například Fat Man, shozený na Nagasaki, síla výbuchu 21 Kt). Liší se zejména tím, že zde bývá obvykle použito plutonium namísto uranu 235. Po výbuchu konvenční trhaviny (směs pomalé a rychlé trhaviny) je podkritická konfigurace plutonium stlačena, podkritické části masy plutonia se dostanou k sobě a dosáhne se kritického množství. Výbuch konvenční trhaviny zároveň udrží masu plutonia déle u sebe, řetězová reakce může probíhat déle, čímž se uvolní podstatně větší množství energie (rychlý průběh jaderného výbuchu by jinak příliš rychle rozmetal masu plutonia a rozptýlil by ji na podkritické části). Uvnitř jaderné zbraně je zdroj neutronů, které ve vhodném okamžiku zahájí řetězovou reakci. Dále bývá puma vylepšena vnějším pláštěm z odražeče neutronů (Be), které takto neunikají mimo štěpný materiál. Tato konfigurace je výhodná tím, že postačuje daleko menší množství štěpného materiálu, každé vylepšení snižuje jeho další množství a zvyšuje účinnost pumy.

Výbuch jaderné zbraně odpovídá obvykle několika tisícům až miliónům tun klasické výbušniny TNT (největší známá bomba byla ekvivalentní 57 Mt TNT (Car-bomba). Součástí jsou obvykle i inicializační neutronové zářiče, případně neutronové odražeče, které zajišťují zachycení co nejvyššího množství neutronů pro další štěpení.

Byl vyvinut a otestován též typ zbraně označovaný jako neutronová bomba, která je konstruována za účelem co největší emise neutronového záření a tím likvidace živé síly nepřítele bez rozsáhlých materiálních škod. Výbušná síla takové bomby je nižší, ale neutronové záření má mnohem drtivější dopad na živé organismy v zasažené oblasti.[1]

Energie uvolněná atomovým výbuchem

Energii uvolněnou atomovým výbuchem je možno rozdělit na následující kategorie:

  • tlaková vlna — 40–60 % celkové uvolněné energie
  • tepelné záření — 30–50 % celkové uvolněné energie
  • ionizující záření — 5 % celkové uvolněné energie
  • radioaktivní látky — 5–10 % celkové uvolněné energie
  • elektromagnetický impuls

Zatímco první tři typy energie jsou vyzářeny okamžitě, část radioaktivního záření je uvolněna postupně, ve formě radioaktivního spadu.

Roku 1962 vznikl při testu 104 kt bomby sto metrů hluboký kráter

Celkové množství energie uvolněné jaderným výbuchem záleží na typu bomby. Většina energie je uvolněna ve formě tlakové vlny a tepelného záření. Ionizující záření je silně absorbováno vzduchem a tedy je nebezpečné pouze v případě menších typů jaderných bomb. Tepelné záření je tlumeno nejpomaleji se vzdáleností od epicentra, a tedy způsobuje největší škody u větších bomb. U jaderné bomby shozené na Hirošimu (explodovala ve výšce 550 m) byla teplota v epicentru přibližně 4 000 °C (povrch slunce má teplotu 5 000 °C), na několik sekund byla dosažena teplota asi půl milionu °C, na velmi malou dobu (v řádu několika milisekund) i několik (desítek) milionů °C.

Co hlavně odlišuje jadernou zbraň od klasických (chemických) výbušnin, je přítomnost elektromagnetického impulsu, ionizujícího záření, a hlavně uvolnění množství radioaktivních látek. Ačkoliv procentuální zastoupení radioaktivity na celkově uvolněné energii není velké, dávka záření, které jsou oběti atomového útoku vystaveny, má devastující účinky na jejich zdraví (včetně zdraví jejich případných potomků).

Související články

Reference

Literatura

  • PITSCHMANN, Vladimír. Jaderné zbraně: nejvyšší forma zabíjení. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0784-6. 

Externí odkazy

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA Šablona:Link GA