Hans Bethe: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commonscat}} |
m sjednocení infoboxu za použití AWB |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba |
{{Infobox - osoba |
||
| jméno = Hans Albrecht |
| jméno = Hans Albrecht Bethe |
||
| příjmení = Bethe |
|||
| obrázek = Hans Bethe.jpg |
| obrázek = Hans Bethe.jpg |
||
| bublina = Hans Bethe |
|||
| popisek = Hans Bethe z doby práce v Los Alamos |
| popisek = Hans Bethe z doby práce v Los Alamos |
||
| datum narození = [[2. červenec|2. července]] 1906 |
|||
| místo narození = [[Štrasburk]], [[Německo]], dnešní [[Francie]] |
| místo narození = [[Štrasburk]], [[Německo]], dnešní [[Francie]] |
||
| datum úmrtí = [[6. březen|6. března]] 2005 |
| datum úmrtí = [[6. březen|6. března]] 2005 |
||
Řádek 15: | Řádek 13: | ||
Hans Bethe se narodil ve německém Štrasburku, doktorát získal v roce [[1928]] na [[univerzita|univerzitě]] v [[Mnichov]]ě. Když se ve 30. letech dostali v Německu k moci [[nacismus|nacisté]], byl donucen kvůli svému [[Židé|židovskému]] původu opustit místo přednášejícího na univerzitě v Tübingen. V roce [[1933]] proto emigroval do [[Anglie]] a posléze se usadil ve Spojených státech, kde v roce [[1935]] nastoupil jako [[profesor]] fyziky na Cornellovu univerzitu, na které zůstal s několika málo přestávkami až do své smrti. |
Hans Bethe se narodil ve německém Štrasburku, doktorát získal v roce [[1928]] na [[univerzita|univerzitě]] v [[Mnichov]]ě. Když se ve 30. letech dostali v Německu k moci [[nacismus|nacisté]], byl donucen kvůli svému [[Židé|židovskému]] původu opustit místo přednášejícího na univerzitě v Tübingen. V roce [[1933]] proto emigroval do [[Anglie]] a posléze se usadil ve Spojených státech, kde v roce [[1935]] nastoupil jako [[profesor]] fyziky na Cornellovu univerzitu, na které zůstal s několika málo přestávkami až do své smrti. |
||
Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] pracoval nejprve na [[Massachusettský technologický institut|MIT]] v projektu [[mikrovlny|mikrovlnného]] [[ |
Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] pracoval nejprve na [[Massachusettský technologický institut|MIT]] v projektu [[mikrovlny|mikrovlnného]] [[radar]]u, poté v laboratořích [[Los Alamos]], kde se účastnil [[Projekt Manhattan|Projektu Manhattan]] na výrobu atomové bomby. Po skončení druhé světové války pracoval s [[Edward Teller|Edwardem Tellerem]] na projektu [[termonukleární zbraň|vodíkové bomby]], v letech [[1956]]–[[1964]] byl členem týmu vědeckých poradců amerického prezidenta, v roce [[1958]] vedl tým, který pro prezidenta vytvářel studii o jaderném odzbrojení. Pomáhal s vyjednáním dohody se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] o částečném zákazu jaderných testů z roku [[1963]] a fungoval i jako neformální vědecký poradce prezidentům [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhowerovi]], [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedymu]] a [[Lyndon Johnson|Johnsonovi]]. |
||
Hlavní část Betheho práce se zabývá teorií [[atomové jádro|atomových jader]], v průběhu let [[1935]]–[[1938]] studoval [[jaderná reakce|jaderné reakce]] a [[účinný průřez|účinné průřezy]] reakcí, zdokonalil [[Bohrův model]] atomu. Jeho práce ho přivedla k objevu mechanismů reakcí, které hvězdám dodávají energii. Zvláště tyto výsledky mu roku [[1967]] přinesly [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] [[Nobelova cena za fyziku|za fyziku]]. |
Hlavní část Betheho práce se zabývá teorií [[atomové jádro|atomových jader]], v průběhu let [[1935]]–[[1938]] studoval [[jaderná reakce|jaderné reakce]] a [[účinný průřez|účinné průřezy]] reakcí, zdokonalil [[Bohrův model]] atomu. Jeho práce ho přivedla k objevu mechanismů reakcí, které hvězdám dodávají energii. Zvláště tyto výsledky mu roku [[1967]] přinesly [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] [[Nobelova cena za fyziku|za fyziku]]. |
||
Řádek 29: | Řádek 27: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2 |
* Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2 |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
Řádek 39: | Řádek 38: | ||
{{DEFAULTSORT:Bethe, Hans}} |
{{DEFAULTSORT:Bethe, Hans}} |
||
[[Kategorie:Narození 1906]] |
[[Kategorie:Narození 1906]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 2005]] |
[[Kategorie:Úmrtí 2005]] |
||
Řádek 51: | Řádek 49: | ||
[[Kategorie:Němečtí Židé]] |
[[Kategorie:Němečtí Židé]] |
||
[[Kategorie:Účastníci projektu Manhattan]] |
[[Kategorie:Účastníci projektu Manhattan]] |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Američtí nositelé Nobelovy ceny]] |
[[Kategorie:Američtí nositelé Nobelovy ceny]] |
||
[[Kategorie:Němečtí nositelé Nobelovy ceny]] |
[[Kategorie:Němečtí nositelé Nobelovy ceny]] |
||
Řádek 57: | Řádek 54: | ||
[[Kategorie:Držitelé Medaile Maxe Plancka]] |
[[Kategorie:Držitelé Medaile Maxe Plancka]] |
||
[[Kategorie:Nositelé Medaile Catheriny Bruceové]] |
[[Kategorie:Nositelé Medaile Catheriny Bruceové]] |
||
⚫ | |||
{{Link GA|en}} |
{{Link GA|en}} |
Verze z 23. 10. 2014, 20:24
Hans Albrecht Bethe | |
---|---|
Hans Bethe z doby práce v Los Alamos | |
Narození | 2. července 1906 Štrasburk, Německo, dnešní Francie |
Úmrtí | 6. března 2005 Ithaca, New York, USA |
Národnost | Židé |
Alma mater | Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt (1924–1926) Mnichovská univerzita (1926–1928) Univerzita v Cambridgi (1929–1930) Univerzita La Sapienza (1930–1931) Goethe-Gymnasium |
Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita Tübingen (1931–1933) Cornellova univerzita (1933–1975) Projekt Manhattan (od 1943) |
Ocenění | Medaile Henryho Drapera (1948) medaile Maxe Plancka (1955) Member of the National Academy of Sciences of the United States (1957) zahraniční člen Královské společnosti (1957) Franklinova medaile (1959) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | ateismus |
Choť | Rose Ewald[1] |
Rodiče | Albrecht Bethe |
Příbuzní | Paul Peter Ewald (tchán) |
Funkce | předseda (American Physical Society; 1955) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hans Albrecht Bethe (2. července 1906, Štrasburk, Německo (dnešní Francie) – 6. března 2005, Ithaca (New York), USA) byl jedním z nejvýznamnějších fyziků 20. století. Vysvětlil principy fungování termonukleárních reakcí ve hvězdách, podílel se na vývoji atomové bomby a byl známým bojovníkem proti šíření jaderných zbraní.
Biografie
Hans Bethe se narodil ve německém Štrasburku, doktorát získal v roce 1928 na univerzitě v Mnichově. Když se ve 30. letech dostali v Německu k moci nacisté, byl donucen kvůli svému židovskému původu opustit místo přednášejícího na univerzitě v Tübingen. V roce 1933 proto emigroval do Anglie a posléze se usadil ve Spojených státech, kde v roce 1935 nastoupil jako profesor fyziky na Cornellovu univerzitu, na které zůstal s několika málo přestávkami až do své smrti.
Za 2. světové války pracoval nejprve na MIT v projektu mikrovlnného radaru, poté v laboratořích Los Alamos, kde se účastnil Projektu Manhattan na výrobu atomové bomby. Po skončení druhé světové války pracoval s Edwardem Tellerem na projektu vodíkové bomby, v letech 1956–1964 byl členem týmu vědeckých poradců amerického prezidenta, v roce 1958 vedl tým, který pro prezidenta vytvářel studii o jaderném odzbrojení. Pomáhal s vyjednáním dohody se Sovětským svazem o částečném zákazu jaderných testů z roku 1963 a fungoval i jako neformální vědecký poradce prezidentům Eisenhowerovi, Kennedymu a Johnsonovi.
Hlavní část Betheho práce se zabývá teorií atomových jader, v průběhu let 1935–1938 studoval jaderné reakce a účinné průřezy reakcí, zdokonalil Bohrův model atomu. Jeho práce ho přivedla k objevu mechanismů reakcí, které hvězdám dodávají energii. Zvláště tyto výsledky mu roku 1967 přinesly Nobelovu cenu za fyziku.
V roce 1975 odešel do důchodu, přičemž získal na Cornellově univerzitě titul emeritního profesora.
V průběhu 80. a 90. let se aktivně zapojoval do kampaně za mírové využití atomové energie; v roce 1995 zveřejnil otevřený dopis žádající všechny vědce, aby „přerušili a odmítali“ práci na jakékoli části vývoje a výroby jaderných zbraní. V roce 2004 podepsal s dalšími 47 laureáty Nobelových cen dopis podporující prezidentského kandidáta Johna Kerryho.
Bethe je také podepsán jako jeden z autorů slavného článku o teorii velkého třesku, který 1. dubna 1948 vydali Ralph Alpher a George Gamow; jeho jméno pod článkem je však pouhým vtipem – George Gamow využil podobnosti jejich jmen s prvními písmeny řecké abecedy (alfa, beta, gama).
Je po něm pojmenována planetka (30828) Bethe.
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Bethe na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hans Bethe
- Biografie na stránkách Los Alamos National Laboratory (anglicky)
- Nobelova ceny za fyziku za rok 1967 (anglicky)
- Nekrolog na Wikizprávách (anglicky)
- Narození 1906
- Úmrtí 2005
- Židovští fyzici
- Němečtí fyzici
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Židovští vědci
- Absolventi Massachusettského technologického institutu
- Američtí Židé
- Němečtí Židé
- Účastníci projektu Manhattan
- Američtí nositelé Nobelovy ceny
- Němečtí nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Národního vyznamenání za vědu
- Držitelé Medaile Maxe Plancka
- Nositelé Medaile Catheriny Bruceové