Trojpolní systém: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 10 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1570397) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Po roce pak pole původně vyhrazená pro ozimy jsou oseta jařemi a ve třetím roce je daný díl půdy ponechán jako úhor. |
Po roce pak pole původně vyhrazená pro ozimy jsou oseta jařemi a ve třetím roce je daný díl půdy ponechán jako úhor. |
||
Původě se avšak používal dvojpolní systém, ale vzhledem k jeho nevýhodám,kde hlavní nevýhodou bylo, že půda se nestačila dostatečně zregenerovat, obyvatelstvo ve středověku postupně přešlo na systém trojpolní. |
|||
==Odkazy== |
==Odkazy== |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
Verze z 21. 10. 2014, 20:55
Trojpolní systém představuje vylepšený způsob obdělávání půdy, který cca ve 13. století vytlačil tzv. dvoupolní systém, užívaný v raném středověku. Spočíval v rozdělení obdělávané půdy na 3 části. Jedna se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala ladem. Příští rok se to celé posunulo - předchozí úhor byl oset na jaře, předchozí na jaře osetá část na podzim a poslední část pole odpočívala.
Střídání
- úhor, jař, ozim
- jař, ozim, úhor
- ozim, úhor, jař
Od 13. století - díky relativnímu nedostatku půdy i vylepšení zemědělského nářadí - se mění systém obdělávání půdy. Dosavadní přílohová soustava, kdy část polí po několik let leží ladem a samovolně obnovuje úrodnost, je vystřídána trojpolním rotačním systémem. Pozemky vsi - tzv. plužina - jsou rozděleny na tři části, z nichž jedna je oseta ozimy, druhá jařemi a třetí zůstává ležet úhorem. Po roce pak pole původně vyhrazená pro ozimy jsou oseta jařemi a ve třetím roce je daný díl půdy ponechán jako úhor.
Původě se avšak používal dvojpolní systém, ale vzhledem k jeho nevýhodám,kde hlavní nevýhodou bylo, že půda se nestačila dostatečně zregenerovat, obyvatelstvo ve středověku postupně přešlo na systém trojpolní.
