Morava (řeka): Porovnání verzí
rv – experiment |
Větší přítoky (seřazení, zvýraznění největších, oprava odkazu), příprava na rozšiřování jednotlivých článků |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
Na území [[Morava|Moravy]] protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: [[Litovel]], [[Olomouc]], [[Kojetín]], [[Kroměříž]], [[Otrokovice]], [[Napajedla]], [[Uherské Hradiště]], [[Uherský Ostroh]], [[Veselí nad Moravou]], [[Hodonín]] a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský [[Marchegg]]. |
Na území [[Morava|Moravy]] protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: [[Litovel]], [[Olomouc]], [[Kojetín]], [[Kroměříž]], [[Otrokovice]], [[Napajedla]], [[Uherské Hradiště]], [[Uherský Ostroh]], [[Veselí nad Moravou]], [[Hodonín]] a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský [[Marchegg]]. |
||
=== |
=== Větší přítoky === |
||
⚫ | |||
==== Pravostranné ==== |
|||
⚫ | |||
* [[Moravská Sázava]] |
|||
⚫ | |||
* [[Mírovka]] |
|||
* [[Desná (přítok Moravy)|Desná]] (L) |
|||
* [[Třebůvka]] |
|||
* [[ |
* [[Moravská Sázava]] (P) |
||
* [[ |
* [[Mírovka]] (P) |
||
* [[ |
* [[Rohelnice]] (L) |
||
* [[ |
* [[Třebůvka]] (P) |
||
* [[ |
* [[Oskava (řeka)|Oskava]] (L) |
||
* [[ |
* [[Trusovický potok]] (L) |
||
* [[Bystřice (přítok Moravy)|Bystřice]] (L) |
|||
* [[Dyje]] |
|||
* [[ |
* [[Týnečka]] (L) |
||
* '''[[Bečva]]''' (L) |
|||
⚫ | |||
==== Levostranné ==== |
|||
* [[Romže|Valová]] (P) |
|||
⚫ | |||
* [[ |
* [[Haná (řeka)|Haná]] (P) |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
* [[ |
* [[Rusava (přítok Moravy)|Rusava]] (L) |
||
* [[ |
* [[Dřevnice]] (L) |
||
* [[ |
* [[Březnice (řeka)|Březnice]] (L) |
||
* [[ |
* [[Salaška]] (P) |
||
* [[Olšava]] (L) |
|||
⚫ | |||
* [[ |
* [[Dlouhá řeka]] (P) |
||
* [[ |
* [[Syrovinka]] (P) |
||
* [[Velička (přítok Moravy)|Velička]] (L) |
|||
⚫ | |||
* [[ |
* [[Myjava (řeka)|Myjava]] (L) |
||
* [[ |
* '''[[Dyje]]''' (P) |
||
* [[ |
* [[Zaya]] (P) |
||
* [[ |
* [[Rudava]] (L) |
||
* [[ |
* [[Malina (řeka)|Malina]] (L) |
||
⚫ | |||
* [[Rudava]] |
|||
* [[Malina]] |
|||
U [[Veselí nad Moravou]] bylo vybudováno rameno [[Nová Morava]]. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá [[Syrovinka]]. U Strážnice [[Velička (přítok Moravy)|Velička]] |
U [[Veselí nad Moravou]] bylo vybudováno rameno [[Nová Morava]]. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá [[Syrovinka]]. U Strážnice [[Velička (přítok Moravy)|Velička]] |
Verze z 21. 10. 2014, 00:19
Šablona:Infobox - řeka Morava (německy March, maďarsky Morva, polsky Morawa) je řeka ve střední Evropě, významný levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku a po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354 km (z toho 284 km na českém území).[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje, dosahující délky 380 km.
Název
Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří[2], a rakouské území Moravské pole.
Průběh toku
Horní tok
Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.
Hornomoravský úval
Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. U Tovačova se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.
Dolnomoravský úval
Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva příjímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969-1977[5]. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje[5]. Morava pak dále teče zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku se do ní zleva vlévají Myjava, Rudava a Malina, v Rakousku zprava Zaya.
Sídla
Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský Marchegg.
Větší přítoky
- Malá Morava (L)
- Krupá (L)
- Branná (L)
- Desná (L)
- Moravská Sázava (P)
- Mírovka (P)
- Rohelnice (L)
- Třebůvka (P)
- Oskava (L)
- Trusovický potok (L)
- Bystřice (L)
- Týnečka (L)
- Bečva (L)
- Blata (P)
- Valová (P)
- Haná (P)
- Moštěnka (L)
- Rusava (L)
- Dřevnice (L)
- Březnice (L)
- Salaška (P)
- Olšava (L)
- Dlouhá řeka (P)
- Syrovinka (P)
- Velička (L)
- Myjava (L)
- Dyje (P)
- Zaya (P)
- Rudava (L)
- Malina (L)
U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička
Vodní režim
Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.
Hlásné profily:
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Vlaské (Malá Morava) | 331,20 | 96,55 km² | 1,88 m³/s | 72,5 m³/s |
Raškov (Bohdíkov) | 322,80 | 349,79 km² | 6,29 m³/s | 189,0 m³/s |
Moravičany | 272,80 | 1561,19 km² | 17,10 m³/s | 394,0 m³/s |
Hynkov (Příkazy) | 251,14 | 2250,46 km² | 20,80 m³/s | 483,0 m³/s |
Olomouc - Nové Sady | 232,30 | 3323,59 km² | 26,40 m³/s | 551,0 m³/s |
Kroměříž | 193,70 | 7030,31 km² | 51,20 m³/s | 860,0 m³/s |
Spytihněv | 169,20 | 7891,12 km² | 55,60 m³/s | 817,0 m³/s |
Strážnice | 133,50 | 9145,84 km² | 59,30 m³/s | 790,0 m³/s |
Lanžhot | 79,00 | 9721,81 km² | 61,10 m³/s | 791,0 m³/s |
ústí | 0,00 | 26658,00 km² | 120,00 m³/s |
Povodně 1997
Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Katastrofální povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydách, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.
Využití
Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.
Zajímavosti
Podle některých anglicky píšících zdrojů je Morava jednou z mála evropských řek s černou vodou.[zdroj?]
Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje
- ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.
- ↑ http://web.archive.org/web/20060908105817/http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf
- ↑ http://web.archive.org/web/20110718174447/http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf
- ↑ a b http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf
- ↑ Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Morava na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Morava (řeka) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Morava (řeka) na OpenStreetMap
- ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce - Hlásné profily povodňové služby
- VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR
- Morava (Cyklus České televize Vodácká putování) - video on-line v archivu ČT
- Mezinárodní řeky v Evropě
- Řeky v Pardubickém kraji
- Vodstvo okresu Ústí nad Orlicí
- Řeky v Králickém Sněžníku
- Řeky v Olomouckém kraji
- Vodstvo okresu Šumperk
- Vodstvo okresu Olomouc
- Řeky ve Zlínském kraji
- Vodstvo okresu Kroměříž
- Vodstvo okresu Zlín
- Vodstvo okresu Uherské Hradiště
- Řeky v Jihomoravském kraji
- Vodstvo okresu Hodonín
- Vodstvo okresu Břeclav
- Řeky v Trnavském kraji
- Okres Skalica
- Okres Senica
- Řeky v Bratislavském kraji
- Okres Malacky
- Okres Bratislava IV
- Řeky v Dolních Rakousích
- Povodí Moravy
- Přítoky Dunaje
- Česko-slovenská státní hranice