Bohuslav z Pardubic: Porovnání verzí
m odkaz |
m sjednocení infoboxu za použití AWB |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| datum narození = |
| datum narození = |
||
| místo narození = |
| místo narození = |
||
| stát narození = |
|||
| datum úmrtí = [[9. prosinec|9. prosince]] [[1358]] |
| datum úmrtí = [[9. prosinec|9. prosince]] [[1358]] |
||
| místo úmrtí = |
| místo úmrtí = |
||
| stát úmrtí = |
|||
| příčina úmrtí = |
| příčina úmrtí = |
||
| místo odpočinku = |
| místo odpočinku = |
||
| souřadnice místa odpočinku = |
|||
| bydliště = |
| bydliště = |
||
| národnost = {{Flagicon|CZE}} |
| národnost = {{Flagicon|CZE}} |
||
| Řádek 35: | Řádek 32: | ||
| představenstva = |
| představenstva = |
||
| vyznání = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] |
| vyznání = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] |
||
| |
| choť = |
||
| partner = |
| partner = |
||
| děti = |
| děti = |
||
| Řádek 47: | Řádek 44: | ||
| domovské město = |
| domovské město = |
||
| oponent = |
| oponent = |
||
| jezdí od = |
|||
| postavení = |
|||
| oblíbené triky = |
|||
| oblíbená místa = |
|||
| sponzoři = |
|||
| podpis = |
| podpis = |
||
| web = |
| web = |
||
| Řádek 75: | Řádek 67: | ||
Arnošt z Hostyně (zemřel kolem roku [[1341]]) měl manželku Adličku, s níž měl čtyři syny. Nejstarší [[Arnošt z Pardubic]], pozdější první pražský arcibiskup. |
Arnošt z Hostyně (zemřel kolem roku [[1341]]) měl manželku Adličku, s níž měl čtyři syny. Nejstarší [[Arnošt z Pardubic]], pozdější první pražský arcibiskup. |
||
Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku [[1343]] jmenován v Praze [[ |
Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku [[1343]] jmenován v Praze [[kanovník]]em, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku [[1348]] kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku [[1356]] byl jmenován kanovníkem v Olomouci. |
||
Pardubice držel třetí syn Smil ([[1340]]-[[1357]]) a nejmladší Vilém měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech [[1350]]-[[1390]]. |
Pardubice držel třetí syn Smil ([[1340]]-[[1357]]) a nejmladší Vilém měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech [[1350]]-[[1390]]. |
||
Verze z 20. 10. 2014, 15:23
| Bohuslav z Pardubic | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Bohuš |
| Úmrtí | 9. prosince 1358 |
| Národnost |  |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Znám jako | 20. probošt litoměřický |
| Období | 1347-1358 |
| Předchůdce | Timotej Pluh z Rabštejna |
| Následovník | Jan z Hakenbornu |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Rod | Páni z Pardubic |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Arnošt z Hostýně (dnes Hostinka) |
|---|---|
| matka | Adlička |
| bratr | Arnošt z Pardubic |
| bratr | Bohuslav z Pardubic |
| bratr | Smil z Pardubic |
| bratr | Vilém z Pardubic |
| synovec | Smil Flaška z Pardubic |
Bohuslav z Pardubic († 9. prosince 1358) byl 20. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1347-1358.
Rodové souvislosti
Jedná se o příslušníka rodu pánů z Pardubic, který lze dosledovat až od let 1266-1269, kdy zemský sudí Držislav z Hostyně v letech 1327-1341 držel obec Starou (později zvanou Staré Hrady) u Libáně (litoměřická diecéze) a hrad Výzmburk u Pardubic.
Arnošt z Hostyně byl i určitý čas královským purkrabím v Kladsku a začal kupovat další statky. Panství Hostyně užíval vedle uvedeného Arnošta i jeho bratr Jetřich (zemřel v roce 1341), jehož vnuk, opět Jetřich, se stal roku 1360 vyšehradským proboštem. Arnošta z Hostyně povýšil král Jan Lucemburský do panského stavu, a tak se začal psát podle své tvrze „z Pardubic“.
Arnošt z Hostyně (zemřel kolem roku 1341) měl manželku Adličku, s níž měl čtyři syny. Nejstarší Arnošt z Pardubic, pozdější první pražský arcibiskup.
Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku 1343 jmenován v Praze kanovníkem, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku 1348 kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku 1356 byl jmenován kanovníkem v Olomouci.
Pardubice držel třetí syn Smil (1340-1357) a nejmladší Vilém měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech 1350-1390.
Funkce litoměřického probošta
Listina císaře Karla IV. z 25. listopadu 1347 potvrzuje Bohuslava z Pardubic proboštem litoměřickým. Nelze přehlédnou velkou přízeň, kterou poskytoval arcibiskup Arnošt z Pardubic litoměřickému proboštství po všech stránkách, duchovní, právní, ekonomické, včetně štědrosti při budování nového kapitulního chrámu. Nechal vybavit celý kapitulní areál a obklopit jej novými hradbami. Stav kapitulního chrámu sv. Štěpán v Litoměřicích byl velice špatný. Král Karel IV. vydal 1. července 1348 listinu, aby byl v Litoměřicích vybudován nový gotický kostel i proboštství a všechny objekty měly být obehnány hradbou. Uvedené stavby byly zřizovány sbírkami mezi věřícími doma i v zahraničí. Sbírky ze zahraniční byly z církevních provincií Salburg, Magdeburg a z polské církevní provincie v Hnězdně. Jak bratr probošta Arnošt z Pardubic, arcibiskup, tak i papež Klement VI. sami ke sbírkám pro stavby přispěli roku 1350 (za odpustky čtyřicet dnů v jednom roce po dobu deseti let a tytéž odpustky i arcibiskup Arnošt). Sbírky byly nezbytné, protože stavby zejména kostela a proboštství byly velice nákladné. O novém chrámu jsou zachovány podrobnější dokumenty, ale o novém proboštství se nezachovaly žádné. Stavba trvala téměř šest let.
Spor s městem Litoměřice
Při stavění zdí kolem uvedených objektů vznikly spory s městem, které dospěly až k soudnímu jednání. Císař Karel IV. vzal litoměřické proboštství v osobní ochranu, jak dosvědčují listiny z letech 1347-1355. Roku 1347 nařídil císař královským úředníkům, aby již dříve určené peněžní sbírky byly řádně zasílány. V projednání sporů byli zvláštním dekretem z 25. června 1348 jmenováni jako rozhodčí probošt Všech sv. v Praze, člen pražské městské rady Jakub Jechlinus. Měli vyslechnout obě sporné strany podle práva a zákonů bez ohledu na strany. Téhož roku 1348 vydal císař rozkaz, aby poddaní kapituly nebyli předvoláváni před soud v městě Litoměřicích. Jak vidno, byly to časy plné řady problémů – soudních sporů, finančních a jiných těžkostí, které postupně vznikly a muely být projednány, například spor o proboštskou krčmu. Již roku 1348 dal císař příkaz, že kapitulní poddaní v předměstích a Zásadě, Polabí a v obci Křešice nesmějí být poškozováni tím, že město využívalo pastviny zvané Blahodule, dále se nesmí těmto poddaným, ať jako kupujícím, či prodávajícím, bránit v návštěvě městských trhů. Poddaní nemohou být předvoláváni před městský soud ani se od nich nesmí vyžadovat městské poplatky.
Zřízení druhé kapitulní dignity
Pravomoc probošta Bohuslava z Pardubic byla podstatně posílena tím, že císař Karel IV. prostřednictvím arcibiskupa Arnošta z Pardubic zřídil při litoměřické kolegiátní kapitule funkci druhé dignity kapitulního děkana v roce 1349. Významné bylo i císařské rozhodnutí, aby probošti z Litoměřic, Mělníka a Staré Boleslavi byli inkorporováni do pražské metropolitní kapituly. Císař proto založil pro uvedené probošty tři kanonikáty. Po jmenování těchto tří metropolitních kanovníků mají tito ve svých vlastních kapitulách pečovat o důstojné slavnosti kapitul, zvláště při bohoslužbách v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, které mají být i častěji.
Při prvním zasedání kapituly po uvedených změnách se 3. října 1355 zúčastnili nejen všichni kapituláři, ale i sám císař Karel IV. i arcibiskup Arnošt z Pardubic. K finančnímu zlepšení věnoval Karel IV. litoměřické kapitule obec Sedliště (farnost Libáň), která měla odevzdávat ročně jako daň 10 kop grošů, a obec Píšťany (fara Libochovany), která měla odvádět 34 kop.
Podle příkladu pražské dómské kapituly měli uvedení tři probošti – litoměřický, staroboleslavský a mělnický – stejná práva a povinnosti jako členové dómské kapituly. Museli však mít vlastního zvoleného zástupce, kterého hradili z daní obcí Křemenice na Boleslavsku a Vačice v Hradecku. Pročež probošt litoměřický místo z uvedených obcí dostával financí z obcí Zlatníky a Hodkovice nad Mohelkou. Současně bylo potvrzeno, že patronáty proboštství spojené s pražským kanovníkem zůstávají pro probošta litoměřického v platnosti.
Pro proboštský kostel sv. Štěpána získal probošt Bohuslav cennou relikvii sv. Lukáše, jak uvádí darovací listina z roku 1355, potvrzená Karlem IV. Bohuslav z Pardubic založil a dal zřídit v katedrále sv. Víta obročí (beneficium) v chóru oltáře sv. Anny a sv. Hedviky s povinností, že jmenovaný oltářník bude odvádět klášteru klarisek na Starém Městě pražském 20 kop grošů. Bohuslav z Pardubic patři mezi nejvýznamnější probošty litoměřické kapituly. Zemřel 9. prosince 1358 v pověsti svatosti, nebo jak uvádějí kronikáři: "vysoké osobní dokonalosti".
Odkazy
Literatura
- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 39-40.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 26-29.
Externí odkazy
| 20. probošt litoměřický | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1347 - 1358 Bohuslav z Pardubic |
Nástupce: |
