Blažej Ráček: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m sjednocení infoboxu za použití AWB |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = |
| rodné jméno = |
||
| citát = |
| citát = |
||
| datum narození = [[3. únor |
| datum narození = [[3. únor]]a [[1884]] |
||
| místo narození = [[Křoví]] |
| místo narození = [[Křoví]], Rakousko-Uhersko |
||
| ⚫ | |||
| stát narození = Rakousko-Uhersko |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| stát úmrtí = Československo |
|||
| příčina úmrtí = |
| příčina úmrtí = |
||
| místo odpočinku = |
| místo odpočinku = |
||
| souřadnice místa odpočinku = |
|||
| bydliště = |
| bydliště = |
||
| národnost = {{flagicon|CZE}} česká |
| národnost = {{flagicon|CZE}} česká |
||
| Řádek 34: | Řádek 31: | ||
| představenstva = |
| představenstva = |
||
| vyznání = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] |
| vyznání = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] |
||
| |
| choť = |
||
| partner = |
| partner = |
||
| děti = |
| děti = |
||
| Řádek 46: | Řádek 43: | ||
| domovské město = |
| domovské město = |
||
| oponent = |
| oponent = |
||
| jezdí od = |
|||
| postavení = |
|||
| oblíbené triky = |
|||
| oblíbená místa = |
|||
| sponzoři = |
|||
| podpis = |
| podpis = |
||
| web = |
| web = |
||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
'''Blažej Ráček''' ([[3. únor |
'''Blažej Ráček''' ([[3. únor]]a [[1884]], [[Křoví]] – [[26. listopad]]u [[1970]], [[Moravec]]) byl český [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]], člen [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]], profesor [[Arcibiskupské gymnázium Praha-Bubeneč|arcibiskupského gymnázia v Praze-Bubenči]] a významný církevní [[historik]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
| Řádek 61: | Řádek 53: | ||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Je autorem populárních historických přehledů světových církevních a českých dějin, zčásti koncipovaných jako středoškolské učebice tradičního [[Apologetika|apologetického]] typu. Věnoval se i historii jezuitského řádu. Během pobytu v [[Moravec|Moravci]] rozpracovával další kapitoly svých církevních dějin a pro spolubratry jako samizdat sepsal brožuru ''Řád nejvíc milovaný a nejvíc nenáviděný'', která je zmiňována i v rozsudku jako doklad "trestné činnosti".<ref name = "Vlček233"/> Většinu času však věnoval textu ''Život Ježíše Krista'', který vyšel v roce [[1969]] v [[ |
Je autorem populárních historických přehledů světových církevních a českých dějin, zčásti koncipovaných jako středoškolské učebice tradičního [[Apologetika|apologetického]] typu. Věnoval se i historii jezuitského řádu. Během pobytu v [[Moravec|Moravci]] rozpracovával další kapitoly svých církevních dějin a pro spolubratry jako samizdat sepsal brožuru ''Řád nejvíc milovaný a nejvíc nenáviděný'', která je zmiňována i v rozsudku jako doklad "trestné činnosti".<ref name = "Vlček233"/> Většinu času však věnoval textu ''Život Ježíše Krista'', který vyšel v roce [[1969]] v [[exil]]u. |
||
=== Vydané knihy === |
=== Vydané knihy === |
||
Verze z 20. 10. 2014, 15:17
| Blažej Ráček | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. února 1884 Křoví, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. listopadu 1970 (ve věku 86 let) Moravec, Československo |
| Národnost |  česká |
| Povolání | římskokatolický duchovní; jezuita |
| Znám jako | Církevní historik |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blažej Ráček (3. února 1884, Křoví – 26. listopadu 1970, Moravec) byl český římskokatolický kněz, člen jezuitského řádu, profesor arcibiskupského gymnázia v Praze-Bubenči a významný církevní historik.
Život
Po ukončení obecné školy v Křoví studoval v letech 1896 - 1902 v Brně na prvním českém gymnáziu, noviciát vykonal na Velehradě. První sliby složil v roce 1904 v Kalksburgu, kde završil gymnaziální studia maturitou v roce 1906. Ve Svatém Ondřeji v Korutanech studoval rétoriku, v letech 1907 - 1910 v Bratislavě filozofii. Řád jej pověřil povoláním profesora, a proto v letech 1910-1915 studoval dějepis a zeměpis na Karlově univerzitě, poté v Innsbrucku na řádové univerzitě teologii. Na kněze byl vysvěcen na kněze 5. července 1918 v Brně. V roce 1919 skončil studia teologie a začal učit na arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči, mezitím ovšem vykonal v Linci svou třetí probaci. Své působení na bubenečském gymnáziu v Praze zakončil s ostatními profesory a žáky poté, co budovu zabrali nacisté v prosinci 1940. Do roku 1942 pak arcibiskupské gymnázium sídlilo na Smíchově. Po zrušení jezuitských gymnázií v roce 1942 prožil zbytek války na Velehradě a do roku 1945 se věnoval spisovatelské činnosti. V roce 1945 se vrátil k výuce, tentokrát na obnoveném velehradském jezuitském gymnáziu, odkud v roce 1949 odešel do Bohosudova. V rámci Akce K se v dubnu 1950 z Bohosudova stal tzv. internační klášter, do kterého byli kromě jezuitů svezeni také františkáni a minorité. V Bohosudově Ráček zůstal s ostatními jezuity do září, pak byl internován v Oseku a v Králíkách, kde mu byly přidělovány polní práce. 27. ledna 1953 byl uznán práce neschopným a převezen do domova v Moravci. 12. července 1960 byl Krajským soudem v Brně v rámci procesu označeného Ráček a spol. s dvěma dalšími jezuity odsouzen za údajné podvracení republiky. Trest v trvání dvou a čtvrt roku strávil na Mírově a ve Valdicích.[1]
Dílo
Je autorem populárních historických přehledů světových církevních a českých dějin, zčásti koncipovaných jako středoškolské učebice tradičního apologetického typu. Věnoval se i historii jezuitského řádu. Během pobytu v Moravci rozpracovával další kapitoly svých církevních dějin a pro spolubratry jako samizdat sepsal brožuru Řád nejvíc milovaný a nejvíc nenáviděný, která je zmiňována i v rozsudku jako doklad "trestné činnosti".[1] Většinu času však věnoval textu Život Ježíše Krista, který vyšel v roce 1969 v exilu.
Vydané knihy
- Československé dějiny, Praha 1922 a 1929
- Církevní dějiny v přehledu a obrazech, Praha 1939
- Život Ježíše Krista, Křesťanská akademie, Řím 1969
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b VLČEK, Vojtěch: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2003, s. 233-234.
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003. 597 s. ISBN 80-7266-179-5.