Eufrozina Kyjevská: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 15. 10. 2014, 11:39

Eufrozina Kyjevská (rusky Ефросинья Мстиславна, 1130^?-1193^?) byla královna uherská a chorvatská. Jako královna vdova výrazně ovlivňovala politiku království.

Život

Narodila se jako dcera kyjevského knížete Mstislava I. a roku 1146 byla provdána za mladého uherského krále Gejzu II., kterému dala tři syny. Až do manželovy smrti roku 1162 se politiky nezúčastnila. Když nastoupil na uvolněný trůn nezletilý syn Štěpán III. došlo ke sporu o trůn s mladším bratrem zemřelého krále Štěpánem, který byl manželem neteře byzantského císaře Manuela. Eufrozina poporovala svého syna Štěpána.

Fridrich I. Barbarossa, který se snažil Arpádovce získat pro podporu papeže Viktora IV. pověřil zásahem v Uhrách mimo jiné i českého krále Vladislava II. Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu primogenitury. Roku 1164 vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III., za což dostal od Eufroziny a mladého krále štědré dary.^[1]

Štěpán III. roku 1172 zemřel zřejmě v důsledku jedu a na trůn měl nastoupit mladší Béla. Ten byl původně zasnouben z byzantskou princeznou a měl se stát nástupcem císaře Manuela Komnéna. Většina uherských magnátů včetně královny matky však jako vhodnějšího pretendenta trůnu viděla prince Gejzu, který na rozdíl od Bély vyrůstal a žil v Uhrách. Béla nechal po několika marných snahách o změnu na trůnu oba, matku i bratra, uvěznit. Gejzovi se opakovaně podařilo utéct k sousedním vládcům, ale jak rakouský vévoda Leopold, tak český kníže Soběslav II. jej Bélovi vydali. Vězněm byl až do roku 1189, kdy byl propuštěn na přímluvu císaře Barbarossy. Stal se společně s dvěma tisícovkami uherských bojovníků účastníkem kruciáty, jež měla za cíl osvobození Jeruzaléma. Eufrozina byla časem propuštěna a odešla do Konstantinopole. Závěr života strávila v klášterním ústraní.

Potomci

Štěpán III. Uherský (1147 – 4. březen 1172)
Béla III. Uherský (1148 – 23. duben 1196)
Alžběta Uherská (asi 1149 – po r. 1189), česká kněžna, manželka knížete Bedřicha
princ Gejza Uherský (asi 1150 – před r. 1210)
Helena Uherská (asi 1158 – 25. květen 1199), manžel rakouský vévoda Leopold V. Babenberský

Reference

↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 261.

Uherská královna
Předchůdce:	1146–1162 Eufrozina Kyjevská	Nástupce:

Chorvatská královna
Předchůdce:	1146–1162 Eufrozina Kyjevská	Nástupce:

[žemlička261-1] ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 261.

[1]

@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 Narodila se jako dcera kyjevského knížete [[Mstislav I. Kyjevský|Mstislava I.]] a roku 1146 byla provdána za mladého uherského krále [[Gejza II. Uherský|Gejzu II.]], kterému dala tři syny. Až do manželovy smrti roku 1162 se politiky nezúčastnila. Když nastoupil na uvolněný trůn nezletilý syn [[Štěpán III. Uherský|Štěpán III.]] došlo ke sporu o trůn s mladším bratrem zemřelého krále [[Štěpán IV. Uherský|Štěpánem]], který byl manželem neteře byzantského císaře [[Manuel I. Komnenos|Manuela]]. Eufrozina poporovala svého syna Štěpána.
-[[Fridrich I. Barbarossa]], který se snažil Arpádovce získat pro podporu [[Seznam papežů|papeže]] [[Viktor IV.|Viktora IV.]] pověřil zásahem v Uhrách mimo jiné i [[seznam českých králů|českého krále]] [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu [[Primogenitura|primogenitury]]. Roku [[1164]] vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III., za což dostal od Eufroziny a mladého krále štědré dary.<ref name="žemlička261">{{Citace monografie
+[[Fridrich I. Barbarossa]], který se snažil Arpádovce získat pro podporu [[Seznam papežů|papeže]] [[Viktor IV.|Viktora IV.]] pověřil zásahem v Uhrách mimo jiné i [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Vladislav hájil Štěpána III. a zásadu [[Primogenitura|primogenitury]]. Roku [[1164]] vstoupili Češi za velkého drancování na uherské území a setkali se s byzantskými sbory. K bitvě mezi nimi nedošlo, Manuel ustoupil za Dunaj a Vladislav dosáhl uznání Štěpána III., za což dostal od Eufroziny a mladého krále štědré dary.<ref name="žemlička261">{{Citace monografie
  | příjmení = Žemlička
  | jméno = Josef