Zemský výbor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m rozlišovač |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Zemský výbor''' byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán [[Zemský sněm|zemského sněmu]], který |
'''Zemský výbor''' byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán [[Zemský sněm|zemského sněmu]], který sloužil také jako nejvyšší instance územní [[Samospráva|samosprávy]] v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]). Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovalt provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty|anenských patentů]]. V nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory. |
||
<!-- Po zániku monarchie v některých nástupnických zemích orgány s podobnou funkcí jako měl výbor zůstaly. Za první republiky mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem. --> |
<!-- Po zániku monarchie v některých nástupnických zemích orgány s podobnou funkcí jako měl výbor zůstaly. Za první republiky mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem. --> |
||
Verze z 28. 9. 2014, 17:07
Zemský výbor byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán zemského sněmu, který sloužil také jako nejvyšší instance územní samosprávy v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku). Zemské výbory navázaly na stavovské zemské výbory, které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovalt provizorně na podobném poli, ale vzhledem k neoabsolutismu s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání anenských patentů. V nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory.
Literatura
- HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 306–307; 381.
