Chlorid amonný: Porovnání verzí
Řádek 56: | Řádek 56: | ||
== Vlastnosti == |
== Vlastnosti == |
||
Zahříváním se rozkládá: |
Zahříváním se rozkládá: |
||
: NH<sub>4</sub>Cl → NH<sub>3</sub> + HCl. |
|||
: <math>\mathrm{NH_4Cl\ \rightarrow\ NH_3 + HCl}</math> |
|||
Plynný [[chlorovodík]] a amoniak ovšem spolu okamžitě reagují a vzniká opět NH<sub>4</sub>Cl podle rovnice: |
Plynný [[chlorovodík]] a amoniak ovšem spolu okamžitě reagují a vzniká opět NH<sub>4</sub>Cl podle rovnice: |
||
: |
: <math>\mathrm{NH_3 + HCl\ \rightarrow\ NH_4Cl}</math> |
||
== Využití == |
== Využití == |
||
* Jako [[přídatné látky|přídatná látka]] v potravinářství se označuje kódem E 510. Užívá se jako [[regulátor kyselosti]], přídavná látka do pečiva a pro ostře slanou chuť k výrobě některých slaných druhů [[Lékořice|lékořicových]] bonbónů (především ve Skandinávii a Nizozemsku, např. finské ''salmiakki''). Některé zdroje uvádějí, že nežádoucí účinky při požití nejsou známy a bezpečný denní příjem není stanoven; má se za to, že množství, které lze požít, je přirozeně omezeno jeho intenzívní chutí.<ref>{{Citace elektronické monografie |
* Jako [[přídatné látky|přídatná látka]] v potravinářství se označuje kódem E 510. Užívá se jako [[regulátor kyselosti]], přídavná látka do pečiva a pro ostře slanou chuť k výrobě některých slaných druhů [[Lékořice|lékořicových]] bonbónů (především ve Skandinávii a Nizozemsku, např. finské ''salmiakki''). Některé zdroje uvádějí, že nežádoucí účinky při požití nejsou známy a bezpečný denní příjem není stanoven; má se za to, že množství, které lze požít, je přirozeně omezeno jeho intenzívní chutí.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Verze z 27. 9. 2014, 16:39
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Chlorid amonný (triviálně salmiak) (NH4Cl) je bílá krystalická látka. Rozpouští se ve vodě, vodný roztok je slabě kyselý. Vyskytuje se jako nerost salmiak, a to zejména v hořících uhelných slojích, kde kondenzuje z plynů vznikajících při hoření, a také v některých sopkách.
Výroba
Průmyslově se vyrábí reakcí amoniaku s kyselinou chlorovodíkovou:
Laboratorně vzniká i reakcí dusičnanu amonného s chloridem draselným:
Výsledkem je roztok salmiaku a dusičnanu draselného, po kterém, když se odpaří, zůstane směs chloridu amonného a dusičnanu draselného, ke které stačí přidat řepný cukr (nebo ještě lépe sorbitol), promíchat a vznikne směs uplatnitelná jako bílá dýmovnice.
Vlastnosti
Zahříváním se rozkládá:
Plynný chlorovodík a amoniak ovšem spolu okamžitě reagují a vzniká opět NH4Cl podle rovnice:
Využití
- Jako přídatná látka v potravinářství se označuje kódem E 510. Užívá se jako regulátor kyselosti, přídavná látka do pečiva a pro ostře slanou chuť k výrobě některých slaných druhů lékořicových bonbónů (především ve Skandinávii a Nizozemsku, např. finské salmiakki). Některé zdroje uvádějí, že nežádoucí účinky při požití nejsou známy a bezpečný denní příjem není stanoven; má se za to, že množství, které lze požít, je přirozeně omezeno jeho intenzívní chutí.[1] Ve vyhl. 4/2008 Sb. je výslovně uveden (společně například s kuchyňskou solí) jako látka, na kterou se tato vyhláška nevztahuje.[2] Je však uveden v seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek jako látka zdraví škodlivá (s tím, že škodí zdraví při požití a dráždí oči).[3]
- v dýmovnicích,
- upravuje se pomocí něj trať pro běh na lyžích (chemická úprava – zpevnění a zrychlení trati),
- při pájení k odstranění vrstvy oxidů z povrchu kovu,
- v suchých článcích jako depolarizátor,
- ve fotografii se používá jako ustalovač.
- jako antidótum vůči amfetaminu
Bezpečnost
Chlorid amonný je zdraví škodlivý při požití[3] (způsobuje nauzeu, zvracení a bolesti v krku[4]) a dráždí oči.[3][4] Při zahřívání se rozkládá za vzniku chlorovodíku a amoniaku (oba plyny jsou toxické), v žáru mohou vznikat i oxidy dusíku. Chlorid amonný bouřlivě reaguje s dusičnanem amonným a s chlorečnanem draselným – nebezpečí požáru nebo výbuchu.[4] Reaguje také s mědí a jejími sloučeninami, čehož se využívá při patinování předmětů z mědi a jejích slitin.[5]
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ Food-Info.net [online]. Wageningen (NL): Wageningen University, rev. 2010-12-10 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné online. § 1, odst. 2, písm. d. Ve znění pozdějších předpisů. odst. 2, písm. d Dostupné online.
- ↑ a b c Vyhláška č. 232/2004 Sb., k provádění zákona o chemických látkách a přípravcích. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ a b c Ammonium Chloride – ICSC
- ↑ Patina Formulas for Brass, Bronze and Copper – Science Company
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid amonný na Wikimedia Commons