Městský soud v Brně: Porovnání verzí
rozdíl jednoho soudce |
m typografie |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, |
Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, ''Okresní soud pro Brno-vnitřní město'', který se dělil do dvou sekcí a který zahrnoval jen bývalé [[Město Brno|královské město]] vymezené hradbami, a ''Okresní soud pro Brno-horní předměstí'' a ''Okresní soud pro Brno-dolní předměstí'',<ref>Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=560 Dostupné online.] {{de}}</ref> jejichž působnost se vztahovala jak na předměstí tehdy připojená k Brnu, tak i na několik v té době venkovských obcí.<ref name="Zatloukalová">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Zatloukalová |
| příjmení = Zatloukalová |
||
| jméno = Vlasta |
| jméno = Vlasta |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| strany = 10–11 |
| strany = 10–11 |
||
| poznámka = Diplomová práce |
| poznámka = Diplomová práce |
||
}}</ref> O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni obvykle vykonával smíšený okresní úřad, pro město Brno a jeho okolí však vznikly dva „delegované okresní soudy“, jeden pro věci civilní a druhý pro věci trestní.<ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}}</ref><ref name="Zatloukalová" /> K znovuosamostatnění soudní moci došlo až po roce 1868, od té doby působil jak v [[vnitřní Brno|zemském hlavním městě Brně]], tak v jeho tehdejším okolí |
}}</ref> O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni obvykle vykonával smíšený okresní úřad, pro město Brno a jeho okolí však vznikly dva „delegované okresní soudy“, jeden pro věci civilní a druhý pro věci trestní.<ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}}</ref><ref name="Zatloukalová" /> K znovuosamostatnění soudní moci došlo až po roce 1868, od té doby působil jak v [[vnitřní Brno|zemském hlavním městě Brně]], tak v jeho tehdejším okolí ''Okresní soud trestní v Brně'', a pouze ve městě ''Okresní soud civilní pro Brno-město''.<ref>Zákon č. 59/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1868&page=216 Dostupné online.] {{de}}</ref> I po vzniku [[Velké Brno|Velkého Brna]] roku 1919 se územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a pro nově získané brněnské městské části tak stále fungoval ''Okresní soud civilní pro Brno-okolí''. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech občanských v zemském hlavním městě Brně | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | datum vydání = 1926-04-30 | datum přístupu = 2011-06-09 | url = http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0254_00.htm}}</ref> k tomu ale tehdy nedošlo. |
||
Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského [[okresní národní výbor|okresního národního výboru]] zřízen nový |
Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského [[okresní národní výbor|okresního národního výboru]] zřízen nový ''Okresní soud civilní v Brně'' a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.<ref>§ 2 odst. 2 bod 2 písm. f) a část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=396 Dostupné online.]</ref> Trestní okresní soud existoval i nadále, nicméně roku 1960 došlo k dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a v Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s působností pouze pro území [[okres Brno-město|okresu Brno-město]] s názvem ''Okresní soud Brno-město''.<ref>§ 33 odst. 1 zákona č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1062 Dostupné online.]</ref><ref>§ 33 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1255 Dostupné online.]</ref> K přejmenování na ''Městský soud v Brně'' došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969<ref>§ 23 odst. 3 bod 1 zákona č. 175/1968 Sb., o městě Brně. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1534 Dostupné online.]</ref> a tento název mu už zůstal. |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 12. 9. 2014, 13:59
Městský soud v Brně | |
---|---|
Budova Městského soudu v Brně | |
Odvolací soud | Krajský soud v Brně |
Předseda | JUDr. Zdeněk Sýs |
Místopředseda | Mgr. Milan Jakubíček JUDr. Roman Kiš, Ph.D. Mgr. Jan Sedláček |
Adresa | Polní 994/39 608 01 Brno |
Souřadnice | 49°10′58,08″ s. š., 16°36′11,88″ v. d. |
Oficiální stránky | |
Mapka soudního obvodu | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městský soud v Brně je na rozdíl od Městského soudu v Praze funkčně pouze okresním soudem a proto je jeho odvolacím soudem krajský soud. Působnost má jen na území statutárního města Brna, pro okolní obce je zřízen Okresní soud Brno-venkov. Co do počtu soudců jde spolu s ostravským o největší české okresní soudy.[1]
Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí a také na Malinovského náměstí. Poté se přestěhoval do Justičního areálu Brno, který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky Svratky. Zde sídlí společně s Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov.
Historie
Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, Okresní soud pro Brno-vnitřní město, který se dělil do dvou sekcí a který zahrnoval jen bývalé královské město vymezené hradbami, a Okresní soud pro Brno-horní předměstí a Okresní soud pro Brno-dolní předměstí,[2] jejichž působnost se vztahovala jak na předměstí tehdy připojená k Brnu, tak i na několik v té době venkovských obcí.[3] O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni obvykle vykonával smíšený okresní úřad, pro město Brno a jeho okolí však vznikly dva „delegované okresní soudy“, jeden pro věci civilní a druhý pro věci trestní.[4][3] K znovuosamostatnění soudní moci došlo až po roce 1868, od té doby působil jak v zemském hlavním městě Brně, tak v jeho tehdejším okolí Okresní soud trestní v Brně, a pouze ve městě Okresní soud civilní pro Brno-město.[5] I po vzniku Velkého Brna roku 1919 se územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a pro nově získané brněnské městské části tak stále fungoval Okresní soud civilní pro Brno-okolí. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,[6] k tomu ale tehdy nedošlo.
Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského okresního národního výboru zřízen nový Okresní soud civilní v Brně a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.[7] Trestní okresní soud existoval i nadále, nicméně roku 1960 došlo k dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a v Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s působností pouze pro území okresu Brno-město s názvem Okresní soud Brno-město.[8][9] K přejmenování na Městský soud v Brně došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969[10] a tento název mu už zůstal.
Reference
- ↑ Seznam soudců České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Dostupné online.
- ↑ Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b ZATLOUKALOVÁ, Vlasta. Obraz brněnského života v soudní oblasti v 60. letech 19. století. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Dostupné online. S. 10–11. Diplomová práce.
- ↑ Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. Dostupné online. (německy)
- ↑ Zákon č. 59/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních. Dostupné online. (německy)
- ↑ Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech občanských v zemském hlavním městě Brně [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1926-04-30 [cit. 2011-06-09]. Dostupné online.
- ↑ § 2 odst. 2 bod 2 písm. f) a část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
- ↑ § 33 odst. 1 zákona č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů. Dostupné online.
- ↑ § 33 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců. Dostupné online.
- ↑ § 23 odst. 3 bod 1 zákona č. 175/1968 Sb., o městě Brně. Dostupné online.