Svitek: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 26 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q720106) |
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor: Köln-Tora-und-Innenansicht-Synagoge-Glockengasse-040.JPG|thumb| upright=1.0| Svitek Tóry {{Malé|(Kolín nad Rýnem)}} ]] |
[[Soubor: Köln-Tora-und-Innenansicht-Synagoge-Glockengasse-040.JPG|thumb| upright=1.0| Svitek Tóry {{Malé|(Kolín nad Rýnem)}} ]] |
||
'''Svitek''' je svinutý pás ohebného materiálu (například fotografického filmu). Ve speciálním významu je to [[kniha]], kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Svitek byla nejběžnější forma knihy ve starověku a dodnes se používá v židovské bohoslužbě. |
'''Svitek''' je svinutý pás ohebného materiálu (například fotografického filmu). Ve speciálním významu je to [[kniha]], kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Svitek byla nejběžnější forma knihy ve starověku a dodnes se používá v židovské bohoslužbě. |
||
== Popis == |
== Popis == |
||
[[Soubor: Paul philosopher.jpg|thumb| upright=0.9|left| |
[[Soubor: Paul philosopher.jpg|thumb| upright=0.9|left| Sv. Pavel se svitky {{Malé|(Řím, 4. stol.)}} ]] |
||
Delší texty se ve starověku psaly na dlouhý pás (3 až 7 m), vzniklý slepením jednotlivých listů [[papyrus|papyru]] nebo [[pergamen]]u. Psalo se na ně obvykle ve sloupcích napříč pásu tak, aby při převíjení pásu z jedné strany na druhou čtenář viděl vždy jeden nebo dva sloupce. Pro usnadnění převíjení bývaly později svitky opatřeny dřevěnými tyčkami a rukojeťmi. Svitky se ukládaly na police v knihovnách a přenášely se v koších (viz pozdně starověký obraz sv. Pavla s košem svitků na zemi). Výhodou svitku je jednoduchost, mezi nevýhody patří omezená délka (proto se antické spisy musely dělit na kratší „knihy“, tj. svitky) i to, že čtenář musel svitek držet oběma rukama. Také vyhledávání bylo na delším svitku obtížné. |
Delší texty se ve starověku psaly na dlouhý pás (3 až 7 m), vzniklý slepením jednotlivých listů [[papyrus|papyru]] nebo [[pergamen]]u. Psalo se na ně obvykle ve sloupcích napříč pásu tak, aby při převíjení pásu z jedné strany na druhou čtenář viděl vždy jeden nebo dva sloupce. Pro usnadnění převíjení bývaly později svitky opatřeny dřevěnými tyčkami a rukojeťmi. Svitky se ukládaly na police v knihovnách a přenášely se v koších (viz pozdně starověký obraz sv. Pavla s košem svitků na zemi). Výhodou svitku je jednoduchost, mezi nevýhody patří omezená délka (proto se antické spisy musely dělit na kratší „knihy“, tj. svitky) i to, že čtenář musel svitek držet oběma rukama. Také vyhledávání bylo na delším svitku obtížné. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor: 1QIsa b.jpg|thumb| upright=1.0 | Zlomek svitku Izajáše 1QIsa b |
[[Soubor: 1QIsa b.jpg|thumb| upright=1.0 | Zlomek svitku Izajáše 1QIsa b {{Malé|(Kumrán, 1. stol. př. n. l.)}} ]] |
||
Ve starověku kniha znamenala vždy svitek a místo „otevřít knihu“ se říkalo „rozvinout knihu“. Svitky, někdy i ilustrované, jsou známy z celého Středomoří, z [[Mezopotámie]], z [[Čína|Číny]] i z [[Japonsko|Japonska]]. Mezi nejslavnější svitky patří [[Kumránské svitky]] s biblickými i jinými hebrejskými texty z 3. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l., objevené v polovině 20. století v blízkosti [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]]. V Číně byla roku [[1907]] objevena nejstarší přesně datovaná tištěná kniha, svitek „Diamantové sútry“ z roku [[868]]; jednotlivé stránky se tiskly z dřevěných desek, ne z pohyblivých liter. |
Ve starověku kniha znamenala vždy svitek a místo „otevřít knihu“ se říkalo „rozvinout knihu“. Svitky, někdy i ilustrované, jsou známy z celého Středomoří, z [[Mezopotámie]], z [[Čína|Číny]] i z [[Japonsko|Japonska]]. Mezi nejslavnější svitky patří [[Kumránské svitky]] s biblickými i jinými hebrejskými texty z 3. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l., objevené v polovině 20. století v blízkosti [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]]. V Číně byla roku [[1907]] objevena nejstarší přesně datovaná tištěná kniha, svitek „Diamantové sútry“ z roku [[868]]; jednotlivé stránky se tiskly z dřevěných desek, ne z pohyblivých liter. |
||
[[Soubor: Diamond sutra.jpg|thumb| upright=1.2|left| |
[[Soubor: Diamond sutra.jpg|thumb| upright=1.2|left| Diamantová sútra {{Malé|(Čína, 868)}} ]] |
||
Teprve od 2.-3. století n. l. začal na západě svitky vytlačovat [[kodex]], vázaná kniha, v níž se dalo listovat. Vznikl z římských svazků dřevěných tabulek, které užívali zejména právníci. Hlavní výhodou kodexu byl mnohem větší rozsah (stovky listů), snazší hledání, možnost obsahu (indexu) a také to, že těžký kodex mohl ležet na pultu nebo na stole. Rozšíření kodexů snad souvisí s [[křesťanství]]m a možná ovlivnilo i vývoj [[biblický kánon|biblického kánonu]]: zatímco jednotlivé svitky se mohly užívat samostatně, do kodexu bylo třeba vybrat závazný soubor knih, navíc v pevně daném pořadí.<ref>H. Haag, ''Bibel-Lexikon''. Einsiedeln 1968, heslo „Kodex“. </ref> |
Teprve od 2.-3. století n. l. začal na západě svitky vytlačovat [[kodex]], vázaná kniha, v níž se dalo listovat. Vznikl z římských svazků dřevěných tabulek, které užívali zejména právníci. Hlavní výhodou kodexu byl mnohem větší rozsah (stovky listů), snazší hledání, možnost obsahu (indexu) a také to, že těžký kodex mohl ležet na pultu nebo na stole. Rozšíření kodexů snad souvisí s [[křesťanství]]m a možná ovlivnilo i vývoj [[biblický kánon|biblického kánonu]]: zatímco jednotlivé svitky se mohly užívat samostatně, do kodexu bylo třeba vybrat závazný soubor knih, navíc v pevně daném pořadí.<ref>H. Haag, ''Bibel-Lexikon''. Einsiedeln 1968, heslo „Kodex“. </ref> |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 24: | Řádek 23: | ||
* [[Kumránské svitky]] |
* [[Kumránské svitky]] |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
| ⚫ | |||
* [http://scienceworld.cz/lingvistika/svitek-kodex-kniha-specifika-stredoveku-1567 Scienceworld.cz, heslo „Svitek, kodex, kniha“] |
* [http://scienceworld.cz/lingvistika/svitek-kodex-kniha-specifika-stredoveku-1567 Scienceworld.cz, heslo „Svitek, kodex, kniha“] |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
Verze z 10. 9. 2014, 08:07
Svitek je svinutý pás ohebného materiálu (například fotografického filmu). Ve speciálním významu je to kniha, kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Svitek byla nejběžnější forma knihy ve starověku a dodnes se používá v židovské bohoslužbě.
Popis
Delší texty se ve starověku psaly na dlouhý pás (3 až 7 m), vzniklý slepením jednotlivých listů papyru nebo pergamenu. Psalo se na ně obvykle ve sloupcích napříč pásu tak, aby při převíjení pásu z jedné strany na druhou čtenář viděl vždy jeden nebo dva sloupce. Pro usnadnění převíjení bývaly později svitky opatřeny dřevěnými tyčkami a rukojeťmi. Svitky se ukládaly na police v knihovnách a přenášely se v koších (viz pozdně starověký obraz sv. Pavla s košem svitků na zemi). Výhodou svitku je jednoduchost, mezi nevýhody patří omezená délka (proto se antické spisy musely dělit na kratší „knihy“, tj. svitky) i to, že čtenář musel svitek držet oběma rukama. Také vyhledávání bylo na delším svitku obtížné.
Historie
Ve starověku kniha znamenala vždy svitek a místo „otevřít knihu“ se říkalo „rozvinout knihu“. Svitky, někdy i ilustrované, jsou známy z celého Středomoří, z Mezopotámie, z Číny i z Japonska. Mezi nejslavnější svitky patří Kumránské svitky s biblickými i jinými hebrejskými texty z 3. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l., objevené v polovině 20. století v blízkosti Mrtvého moře. V Číně byla roku 1907 objevena nejstarší přesně datovaná tištěná kniha, svitek „Diamantové sútry“ z roku 868; jednotlivé stránky se tiskly z dřevěných desek, ne z pohyblivých liter.
Teprve od 2.-3. století n. l. začal na západě svitky vytlačovat kodex, vázaná kniha, v níž se dalo listovat. Vznikl z římských svazků dřevěných tabulek, které užívali zejména právníci. Hlavní výhodou kodexu byl mnohem větší rozsah (stovky listů), snazší hledání, možnost obsahu (indexu) a také to, že těžký kodex mohl ležet na pultu nebo na stole. Rozšíření kodexů snad souvisí s křesťanstvím a možná ovlivnilo i vývoj biblického kánonu: zatímco jednotlivé svitky se mohly užívat samostatně, do kodexu bylo třeba vybrat závazný soubor knih, navíc v pevně daném pořadí.[1]
Přes zřejmé výhody kodexu se svitky běžně užívaly po celý středověk, někdy v takovém uspořádání, že sloupce či „stránky“ byly orientovány po délce svitku a svitek se odvíjel přes hranu pultu. V ortodoxní židovské bohoslužbě se svitek dodnes užívá pro předčítání Tóry.
Odkazy
Reference
- ↑ H. Haag, Bibel-Lexikon. Einsiedeln 1968, heslo „Kodex“.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu svitek na Wikimedia Commons - Scienceworld.cz, heslo „Svitek, kodex, kniha“
Literatura
- R. Cartier, Histoire de la lecture dans le monde occidental. Paris 2001
- Z. Tobolka, Kniha, její vznik a vývoj. Praha 1947
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.