RER E: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 109: Řádek 109:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Paris RER ligne E|RER E}}
* {{Commonscat|Paris RER ligne E|RER E}}
* {{fr}} [http://sncf.fr/ Oficiální stránky společnosti SNCF]
* {{fr}} [http://sncf.fr/ Oficiální stránky společnosti SNCF]
* {{fr}} [http://www.ratp.info/orienter/cv/carteparis.php Interaktivní mapa metra]
* {{fr}} [http://www.ratp.info/orienter/cv/carteparis.php Interaktivní mapa metra]
Řádek 115: Řádek 115:
{{RER Paříž}}
{{RER Paříž}}
{{DEFAULTSORT:E, RER}}
{{DEFAULTSORT:E, RER}}






Verze z 8. 9. 2014, 23:40

Šablona:Infobox železniční trať

E RER E je označení nejmladší z pěti tras příměstské železnice RER v Paříži a regionu Île-de-France. V systému MHD je značena fialovou barvou. Spojuje centrum Paříže s východní oblastí Île-de-France. Oproti původním plánům a na rozdíl od zbývajících linek neprotíná město napříč, ale začíná zde a ve městě má jen dvě zastávky - Magenta a konečnou Haussmann - Saint-Lazare, kde končí větev E1. Východně od Paříže se dělí na dvě větve - kratší E2 končící v Chelles-Gournay a E4 vedoucí do Tournan jihovýchodně od Paříže. Až do svého otevření byla linka více známá pod názvem projektu Éole (Est-Ouest liaison express - Expresní spojení východ-západ). Linka byla otevřena 12. července 1999 po sedmi letech náročných pracích, neboť bylo třeba vyhloubit tunel pod Paříží. Trasa je dlouhá 52,3 km, má 21 stanic ve 29 městech a obcích a ročně přepraví 60 miliónů cestujících, což ji v rámci RER řadí na poslední místo. Linku provozuje společnost SNCF.

Historie

13. října 1989 premiér Michel Rocard oznámil realizaci projektů Éole a Meteor. 4. května 1995 byl dokončen severní tunel a v listopadu 1996 skončila stavba jižního tunelu. 17. ledna 1999 byl tunel pod Paříží zapojen do elektrického napětí. 12. července 1999 proběhlo slavnostní otevření linky a 14. července byl uveden doprovozu úsek Haussmann - Saint-Lazare ↔ Chelles - Gournay. 30. srpna téhož roku se otevřela druhá větev až do Villiers-sur-Marne - Le Plessis-Trévise. 14. prosince 2003 byla linka prodloužena z Villiers-sur-Marne do Tournan.

Další rozvoj

13. prosince 2009 se prodlouží linka E na větvi E2 Chelles-Gournay.

Prodloužení na západ od Paříže se plánuje jednak kvůli stanici Haussmann - Saint-Lazare, jejíž omezená kapacita neumožňuje nasazení vyššího počtu spojů, ale také pro ulehčení lince RER A, neboť mnoho cestujících přesedá na tuto linku při cestě do obchodní čtvrti La Défense. Toto prodloužení by si vyžádalo výstavbu kratšího tunelu jižně od stanice a napojení do stávajícího tunelu linky A. Dalším řešením by byla výstavba tunelu z Haussmann - Saint-Lazare severním směrem, následné napojení na současné pozemní kolejiště vedoucí z nádraží Saint-Lazare a poté dovedení linky do stanice La Défence - Grande Arche.

Prodloužení větve E2 na východ do Meaux, která momentálně končí v Chelles - Gournay, je zahrnuto do plánu na roky 2021-2027.[1]

Existuje rovněž projekt na vytvoření nové větve E3, která by končila v Champigny-Saint-Maur nebo v La Varenne-Chennevières, kde je možný přestup na RER A.

Rovněž bylo navrženo prodloužit linku RER E do Tournan-en-Brie.

Názvy vlaků

Stanice Haussmann - Saint-Lazare
Stanice Magenta
Stanice Gretz-Armainvilliers
Stanice Bondy
Stanice Chelles-Gournay

Vlaky RER nemají čísla, ale jsou rozlišovány jmény, skládajícími se ze čtyř písmen. Každá konečná stanice má přiřazené vlastní písmeno, kterým začíná název vlaku. Rozlišení jednotlivých stanic je následující:

první písmeno (konečná stanice)
  • B = Roissy-en-Brie (BOTA)
  • C = Chelles-Gournay (CISI, COHI, CUSI)
  • D = Nogent-Le Perreux (DOHA)
  • E = Émerainville - Pontault-Combault (EAVA, EOHA)
  • G = Gagny (GISI)
  • G = Gretz-Armainvilliers (GAVA, GOHA)
  • H = Haussmann - Saint-Lazare (HAVA, HISI, HIVA, HOCI, HONY, HOTA, HOVA)
  • N = Magenta ; (NOHY, NUSI)
  • S = Noisy-le-Sec ; (SOHA)
  • T = Tournan ; (TAVA, TIVA, TOBA, TOHA, TOVA)
  • V = Villiers-sur-Marne - Le Plessis-Trévise (VOHA, VOTA)
druhé písmeno (druh vlaku)
  • A = bez zastávky v úseku Magenta ↔ Noisy-le-Sec ↔ Val de Fontenay ↔ Villiers, poté jako osobní vlak
  • I = bez zastávky v úseku Magenta ↔ Val de Fontenay ↔ Villiers, poté jako osobní vlak nebo bez zastávky v úseku Magenta ↔ Noisy-le-Sec, poté jako osobní vlak do Chelles
  • O = osobní vlak, staví ve všech zastávkách
  • U = odjezd ze zastávky Magenta, přímý do Noisy-le-Sec, poté jako osobní vlak do Chelles
třetí písmeno (místo odjezdu)
  • C = Chelles-Gournay
  • H = Haussmann - Saint-Lazare
  • N = Magenta (kromě přímých spojení do Noisy-le-Sec) do Chelles
  • T = Villiers-sur-Marne a Tournan (v běžném provozu); Nogent-Le Perreux, Émerainville - Pontault-Combault, Gretz-Armainvilliers (při výlukách)
  • S = osobní vlak odjíždějící z Noisy-le-Sec
  • V = osobní vlak odjíždějící z Villiers-sur-Marne
čtvrté písmeno (druh linky)
  • A = vlak jezdící na větvi Tournan (E4)
  • I = vlak jezdící na větvi Chelles (E2)
  • Y = vlak jezdící pouze po místní dráze
Příklady
  • VOHA = V směr Villiers, O osobní vlak, H vyjíždí ze stanice Haussmann, A jede po větvi Tournan (E4)
  • CISI = C směr Chelles, I nestaví v Pantin, S osobní vlak odjíždějící z Noisy-le-Sec, I jede po větvi Chelles (E2)
  • TOVA = T směr Tournan, O osobní vlak, V osobní vlak odjíždějící z Villiers-sur-Marne, A jede po větvi Tournan (E4)
Plán linky RER E

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligne E du RER d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

Šablona:Link GA