Kagjüpa: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 9. 2014, 14:04

Kagjüpa (tibetsky བཀའ་བརྒྱུད་, ve Wylieho transkipci Bka’-brgjud-pa), též linie Kagjü, je vedle Gelugpy, Sakjapy a Ňingmapy jedna ze čtyř velkých škol tibetského buddhismu. Škola vznikla v 11. století. Jako jiné školy i Kagjüpa se nevyhla štěpení na různé další školy - dnes je asi nejznámější škola Karma Kagjü v čele s Karmapou. Dnes je hlavou školy Karma Kagjü již 17. Karmapa.

Vznik

Vlastním zakladatelem školy Kagjüpa byl Gampopa (1079-1154), avšak podle tradice byl jejím původcem Marpa Čhökji Lodö (1012-1096).^[1] Marpa byl nejprve žákem Dogmiho. Za nedlouho však shledal, že jeho guru není ten pravý a vydal se do Indie hledat nového duchovního učitele. Našel Nádapádu, v Tibetu známého spíše pod jménem Náropa. Strávil s ním mnoho let a přejal od něj Šest nauk Náropy. Od Maitripy obdržel Marpa učení mahámdury. Tyto dvě komplexní učení, Šest dharem Náropy a mahámudra, dodnes tvoří jádro nauk školy Kagjüpy. Mezi Marpovy žáky patřil i Milaräpa, jehož žákem byl sám zakladatel školy Kagjüpa Gampopa. Gampopa založil první klášter školy a byl jedním z prvních tibetských autorů duchovních spisů.^[2]

Učení

Jádro učení školy Kagjüpa tvoří soubor učení vadžrajány zvaný Mahámudra^[3] a systém meditací známy jako "šest dharm Náropy" či "Šest nauk Náropy".

Rozštěpení hnutí

Již v rané fázi se hnutí rozštěpilo na čtyři školy. Jedna z nich, Phagmodupa-kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Dugpa-kagjü a Digung-kagjü se udržely dodnes.^[4] Jeden z Gampopových žáků, Düsum Khjenpa, byl rozpoznán jako první karmapa (v překladu „pán buddhovské aktivity“). Tato škola, známá jako Karma Kagjü, zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. tulku. Karma Pakši byl jako dítě určen za převtělence Düsuna Khjenpa. Jak plynuly generace karmapů, škola získávala na čím dál větší vážnosti.

Čtyři hlavní školy

Karma Kagjü - známá též jako Karma Kamtzang, založená prvním karmapou
Barom Kagjü - založená Barompa Darma Wangčugem
Tsalpa Kagjü - založená Zangju Dragpa Darma Dragem (Zhang Rinpočhe)
Pagdru Kagjü - založená Pagmo Drupa Dordže Gjalpem, následně se dělící na osm podškol:

Odkazy

Reference

↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 625.
↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 625-626.
↑ HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. S. 186.
↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 214.

Literatura

FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998.
WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kagjüpa na Wikimedia Commons

Nové školy tibetského buddhismu na stránkách Sdružení Lungta

[1] WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 625.

[2] WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 625-626.

[Lexikon_186-3] HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. S. 186.

[4] FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 214.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Vznik ==
 [[Soubor:Gampopa.jpg|right|thumb|[[Gampopa]]]]
-Vlastním zakladatelem školy Kagjüpa byl [[Gampopa]] ([[1079]]-[[1154]]), avšak podle tradice byl jejím původcem [[Marpa Čhökji Lodö]] ([[1012]]-[[1096]]).<ref>{{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner (indolog) | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 625 | isbn = 80-210-2978-1 }}</ref> Marpa byl nejprve žákem Dogmiho. Za nedlouho však shledal, že jeho [[guru]] není ten pravý a vydal se do [[Indie]] hledat nového duchovního učitele. Našel Nádapádu, v [[Tibet]]u známého spíše pod jménem [[Náropa]]. Strávil s ním mnoho let a přejal od něj [[Šest nauk Náropy]]. Od [[Maitripa|Maitripy]] obdržel Marpa učení [[mahámudra|mahámdury]]. Tyto dvě komplexní učení, Šest [[dharma|dharem]] Náropy a mahámudra, dodnes tvoří jádro nauk školy Kagjüpy. Mezi Marpovy žáky patřil i [[Milaräpa]], jehož žákem byl sám zakladatel školy Kagjüpa Gampopa. Gampopa založil první klášter školy a byl jedním z prvních tibetských autorů duchovních spisů.<ref>{{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner (indolog) | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 625-626 | isbn = 80-210-2978-1 }}</ref>
+Vlastním zakladatelem školy Kagjüpa byl [[Gampopa]] ([[1079]]-[[1154]]), avšak podle tradice byl jejím původcem [[Marpa Čhökji Lodö]] ([[1012]]-[[1096]]).<ref>{{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner (indolog) | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 625 | isbn = 80-210-2978-1}}</ref> Marpa byl nejprve žákem Dogmiho. Za nedlouho však shledal, že jeho [[guru]] není ten pravý a vydal se do [[Indie]] hledat nového duchovního učitele. Našel Nádapádu, v [[Tibet]]u známého spíše pod jménem [[Náropa]]. Strávil s ním mnoho let a přejal od něj [[Šest nauk Náropy]]. Od [[Maitripa|Maitripy]] obdržel Marpa učení [[mahámudra|mahámdury]]. Tyto dvě komplexní učení, Šest [[dharma|dharem]] Náropy a mahámudra, dodnes tvoří jádro nauk školy Kagjüpy. Mezi Marpovy žáky patřil i [[Milaräpa]], jehož žákem byl sám zakladatel školy Kagjüpa Gampopa. Gampopa založil první klášter školy a byl jedním z prvních tibetských autorů duchovních spisů.<ref>{{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner (indolog) | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 625-626 | isbn = 80-210-2978-1}}</ref>
 == Učení ==
@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 == Rozštěpení hnutí ==
-Již v rané fázi se hnutí rozštěpilo na čtyři školy. Jedna z nich, Phagmodupa-kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Dugpa-kagjü a Digung-kagjü se udržely dodnes.<ref>{{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 214 | isbn = 80-7198-168-0 }}</ref> Jeden z Gampopových žáků, [[Düsum Khjenpa]], byl rozpoznán jako první [[karmapa]] (v překladu ''„pán buddhovské aktivity“''). Tato škola, známá jako [[Karma-kagjü|Karma Kagjü]], zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. [[tulku]]. [[Karma Pakši]] byl jako dítě určen za převtělence [[Düsum Khjenpa|Düsuna Khjenpa]]. Jak plynuly generace [[karmapa|karmapů]], škola získávala na čím dál větší vážnosti.
+Již v rané fázi se hnutí rozštěpilo na čtyři školy. Jedna z nich, Phagmodupa-kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Dugpa-kagjü a Digung-kagjü se udržely dodnes.<ref>{{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 214 | isbn = 80-7198-168-0}}</ref> Jeden z Gampopových žáků, [[Düsum Khjenpa]], byl rozpoznán jako první [[karmapa]] (v překladu ''„pán buddhovské aktivity“''). Tato škola, známá jako [[Karma-kagjü|Karma Kagjü]], zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. [[tulku]]. [[Karma Pakši]] byl jako dítě určen za převtělence [[Düsum Khjenpa|Düsuna Khjenpa]]. Jak plynuly generace [[karmapa|karmapů]], škola získávala na čím dál větší vážnosti.
 === Čtyři hlavní školy ===
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 == Odkazy ==
 === Reference ===
-<references/>
+<references />
 === Literatura ===
-* {{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | isbn = 80-7198-168-0 }}
+* {{Citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | isbn = 80-7198-168-0}}
 * {{Citace monografie | příjmení = Hrabal | jméno = F. R | rok = 1998 | titul = Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností | vydavatel = CAD PRESS | místo = Bratislava}}
-* {{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner (indolog) | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-210-2978-1 }}
+* {{Citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner (indolog) | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-210-2978-1}}
 === Související články ===
-{{Commonscat|Kagyu}}
 * [[Tibetský buddhismus]]
 * [[Gelugpa]]
@@ Řádek 43: / Řádek 42: @@
 === Externí odkazy ===
+* {{Commonscat|Kagyu}}
 [http://www.tibinfo.cz/clanek.php?id=332 Nové školy tibetského buddhismu na stránkách Sdružení Lungta]
 {{Portály|Buddhismus}}
 [[Kategorie:Kagjüpa| ]]
 [[Kategorie:Tibetské buddhistické termíny]]