Jan Václav Prchal: Porovnání verzí
doplnění oddílu + typo |
m →Dílo |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s [[Kalvárie|Kalvárií]], které byly původně součástí [[Křížová cesta|křížové cesty]] ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž [[Kostel svatého Jana Křtitele (Jihlava)|kostela svatého Jana Křtitele]]. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava)|minoritského kláštera]]. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském [[Masarykovo náměstí (Jihlava)|Masarykově náměstí]] s postavami [[Poseidon]]a, (Neptuna) a [[Amfitrité]], vytvořené v letech 1795-1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v [[Kostel svatého Ducha (Jihlava)|hřbitovním kostele sv. Ducha]]) <ref>Pisková R a kol., Jihlava, 2009, str. 408</ref> |
Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s [[Kalvárie|Kalvárií]], které byly původně součástí [[Křížová cesta|křížové cesty]] ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž [[Kostel svatého Jana Křtitele (Jihlava)|kostela svatého Jana Křtitele]]. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jihlava)|minoritského kláštera]]. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském [[Masarykovo náměstí (Jihlava)|Masarykově náměstí]] s postavami [[Poseidon]]a, (Neptuna) a [[Amfitrité]], vytvořené v letech 1795-1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v [[Kostel svatého Ducha (Jihlava)|hřbitovním kostele sv. Ducha]]) <ref>Pisková R a kol., Jihlava, 2009, str. 408</ref> |
||
Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v [[Dačice|Dačicích]], [[Třešť|Třešt]]i a [[Telč]]i. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]] a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v [[Nová Říše (klášter)| |
Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v [[Dačice|Dačicích]], [[Třešť|Třešt]]i a [[Telč]]i. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]] a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v [[Nová Říše (klášter)|klášterním kostele v Nové Říši]].<ref>Hrubá K, bakalářská práce, MUNI Brno, 2010, 4.1.</ref> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 1. 9. 2014, 13:31
Jan Václav Prchal (* 17. dubna 1744, Kroměříž, Habsburská monarchie – 16. října 1811, Jihlava, Rakouské císařství) byl český pozdně barokní sochař působící v Jihlavě.
Život
Byl synem kroměřížského dvorního sochaře a řezbáře, u něhož se vyučil řemeslu. Poté pokračoval ve studiu na vídeňské císařské akademii. Do Jihlavy se přistěhoval v roce 1773 a o rok později se zde oženil s Kateřinou Ueberwasserovou.[1] Je autorem pozdně barokních sochařských děl v Jihlavě a na dalších místech Vysočiny.
Dílo
Jeho soubor alegorických soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji zámečku Karlův les u Pávova. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny. Roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl Vinzenz Inderka, který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z Helenína a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.
Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s Kalvárií, které byly původně součástí křížové cesty ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž kostela svatého Jana Křtitele. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě minoritského kláštera. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském Masarykově náměstí s postavami Poseidona, (Neptuna) a Amfitrité, vytvořené v letech 1795-1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v hřbitovním kostele sv. Ducha) [2]
Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v Dačicích, Třešti a Telči. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v Havlíčkově Brodě a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v klášterním kostele v Nové Říši.[3]
Odkazy
Reference
Literatura
- Pisková R. a kol., Jihlava. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-551-7