Jan Václav Prchal: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 8. 2014, 19:15

Jan Václav Prchal (* 17. dubna 1744, Kroměříž, Habsburská monarchie - 16. října 1811, Jihlava, Rakouské císařství) byl český pozdně barokní sochař působící v Jihlavě.

Život

Byl synem kroměřížského dvorního sochaře a řezbáře, u něhož se vyučil řemeslu. Poté pokračoval ve studiu na vídeňské císařské akademii. Do Jihlavy se přistěhoval v roce 1773 a o rok později se zde oženil s Kateřinou Ueberwasserovou.^[1] Je autorem pozdně barokních sochařských děl v Jihlavě a na dalších místech Vysočiny.

Dílo

Jeho soubor alegorických soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji zámečku Karlův les u Pávova. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny. Roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl Vinzenz Inderka, který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z Helenína a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.

Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s Kalvárií, které byly původně součástí křížové cesty ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž kostela svatého Jana Křtitele. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě minoritského kláštera. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském Masarykově náměstí s postavami Poseidona, (Neptuna) a Amfitrité, vytvořené v letech 1795-1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků Emanuela Zeba a Františka Z. Rindsmaula (dnes v hřbitovním kostele sv. Ducha) ^[2]

Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v Dačicích, Třešti a Telči. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v Havlíčkově Brodě a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v klášterní kostel v Nové Říši.^[3]

Odkazy

Pisková R. a kol., Jihlava. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-551-7

Reference

↑ Jihlavská archivní ročenka, svazek IV/2002, Jihlava, 2004, s. 223. Převzato: Cristia d’Elvert, Einige Iglauer Kűnstler, Nortizen-Bllatt, 1888, s. 54-55
↑ Pisková R a kol., Jihlava, 2009, str. 408
↑ Hrubá K, bakalářská práce, MUNI Brno, 2010, 4.1.

Externí odkazy

[1] Jihlavská archivní ročenka, svazek IV/2002, Jihlava, 2004, s. 223. Převzato: Cristia d’Elvert, Einige Iglauer Kűnstler, Nortizen-Bllatt, 1888, s. 54-55

[2] Pisková R a kol., Jihlava, 2009, str. 408

[3] Hrubá K, bakalářská práce, MUNI Brno, 2010, 4.1.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 == Odkazy ==
-* Jihlava, Pisková R (ed.) a kol., 2009, nakl. Lidové noviny, Praha, ISBN 978-80-7106-551-7
+* Pisková R. a kol., ''Jihlava''. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-551-7
 == Reference ==