Arcibiskup pražský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Politická funkce
{{Infobox Politická funkce
|název = Arcibiskup pražský
|název = Arcibiskup pražský
|insignie = Wappen Erzbistum Prag.png
|insignie = Wappen Erzbistum Prag.png
|insignie popisek = Znak pražské arcidiecéze
|insignie popisek = Znak pražské arcidiecéze
|image = 36e rencontres internationales de Taizé Strasbourg 30 décembre 2013 11.jpg
|image = 36e rencontres internationales de Taizé Strasbourg 30 décembre 2013 11.jpg
|alt = Dominik Duka
|alt = Dominik Duka
|úřadující = [[Dominik Duka]]
|úřadující = [[Dominik Duka]]
|úřadující od = [[2010]]
|úřadující od = [[2010]]
|sídlo = [[Arcibiskupský palác v Praze]]
|sídlo = [[Arcibiskupský palác v Praze]]
|nominuje =
|nominuje =
|jmenuje =
|jmenuje =
|funkční období =
|funkční období =
|první = [[Arnošt z Pardubic]] <br>([[Dětmar]] jako biskup)
|první = [[Arnošt z Pardubic]] <br />([[Dětmar]] jako biskup)
|vytvoření = [[1344]] ([[973]], resp. [[975]])
|vytvoření = [[1344]] ([[973]], resp. [[975]])
|website = [http://www.dominikduka.cz/ www.dominikduka.cz]<br>[http://www.apha.cz/ www.apha.cz]
|website = [http://www.dominikduka.cz/ www.dominikduka.cz]<br />[http://www.apha.cz/ www.apha.cz]
|fanfára =
|fanfára =
}}
}}
'''Arcibiskup pražský''' stojí v čele [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]]. Jakožto ''[[Primas (církev)|primas]] český'' je nejvyšším představitelem [[Česká církevní provincie|české církevní provincie]]. Úřad pražského arcibiskupa bývá přezdíván jako ''stolec svatého Vojtěcha'', neboť [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]] je hlavním [[patron|patronem]] pražské arcidiecéze (od roku [[1965]]).<ref name="apha-vojt">{{Citace elektronické monografie
'''Arcibiskup pražský''' stojí v čele [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]]. Jakožto ''[[Primas (církev)|primas]] český'' je nejvyšším představitelem [[Česká církevní provincie|české církevní provincie]]. Úřad pražského arcibiskupa bývá přezdíván jako ''stolec svatého Vojtěcha'', neboť [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]] je hlavním [[patron]]em pražské arcidiecéze (od roku [[1965]]).<ref name="apha-vojt">{{Citace elektronické monografie
| titul = Od prvního dne bude nového arcibiskupa provázet také sv. Vojtěch
| titul = Od prvního dne bude nového arcibiskupa provázet také sv. Vojtěch
| vydavatel = Arcibiskupství pražské
| vydavatel = Arcibiskupství pražské
Řádek 23: Řádek 23:
}}</ref> Současným pražským arcibiskupem je [[kardinál]] [[Dominik Duka]].
}}</ref> Současným pražským arcibiskupem je [[kardinál]] [[Dominik Duka]].


Oficiální rezidencí pražského arcibiskupa je od roku [[1561]] [[Arcibiskupský palác v Praze]] na [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]]. Sídelním kostelem pražského arcibiskupa je [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha |katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. V minulosti býval pražský arcibiskup kancléřem [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]].
Oficiální rezidencí pražského arcibiskupa je od roku [[1561]] [[Arcibiskupský palác v Praze]] na [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]]. Sídelním kostelem pražského arcibiskupa je [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. V minulosti býval pražský arcibiskup kancléřem [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]].


==Historie==
== Historie ==
Zřízení pražské diecéze bylo uznáno už roku [[973]]. Prvním pražským biskupem se stal roku [[975]] [[Sasové|saský]] kněz [[Dětmar]]. Do českých dějin se značně zapsal episkopát jeho nástupce biskupa [[Svatý Vojtěch|Vojtěcha]]. Český kníže dlouho považoval pražského biskupa za svého kaplana, kterého fakticky jmenoval.<ref name="sčd"/> Pražští biskupové zpočátku sídlili přímo na Pražském hradě, v paláci, jehož místo dnes zaujímá [[Staré proboštství]]. Později přesídlili do [[Biskupský dvůr (Praha)|Biskupského dvora]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v blízkosti [[Juditin most|Juditina mostu]].
Zřízení pražské diecéze bylo uznáno už roku [[973]]. Prvním pražským biskupem se stal roku [[975]] [[Sasové|saský]] kněz [[Dětmar]]. Do českých dějin se značně zapsal episkopát jeho nástupce biskupa [[Svatý Vojtěch|Vojtěcha]]. Český kníže dlouho považoval pražského biskupa za svého kaplana, kterého fakticky jmenoval.<ref name="sčd"/> Pražští biskupové zpočátku sídlili přímo na Pražském hradě, v paláci, jehož místo dnes zaujímá [[Staré proboštství]]. Později přesídlili do [[Biskupský dvůr (Praha)|Biskupského dvora]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v blízkosti [[Juditin most|Juditina mostu]].


Prvním pražským arcibiskupem se stal až roku [[1344]] [[Arnošt z Pardubic]], čímž byl vyčleněn z pravomoci [[Mohučské arcibiskupství|mohučského arcibiskupa]] a byli mu podřízeni [[Arcidiecéze olomoucká|biskupové v Olomouci]] a [[Biskupství litomyšlské|Litomyšli]]. Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti byl jeho nástupce [[Jan Očko z Vlašimi]]. V roce [[1421]] se pražský arcibiskup [[Konrád z Vechty]] stal [[Utrakvismus|utrakvistou]]. Arcibiskupský stolec byl pak katolíky pokládán za neobsazený a arcidiecéze byla spravována prostřednictvím administrátorů. [[Sedisvakance]] skončila teprve roku [[1561]], kdy se novým arcibiskupem stal [[Antonín Brus z Mohelnice]]. Jelikož byl Biskupský dvůr v období husitských válek vypálen a zcela zpustošen, daroval císař [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] novému arcibiskupovi rezidencí na Hradčanském náměstí, která slouží pražským arcibiskupům dodnes. Majestátem císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] z roku [[1603]] byli pražští arcibiskupové povýšeni do knížecího stavu.<ref name="sčd">{{Citace monografie
Prvním pražským arcibiskupem se stal až roku [[1344]] [[Arnošt z Pardubic]], čímž byl vyčleněn z pravomoci [[Mohučské arcibiskupství|mohučského arcibiskupa]] a byli mu podřízeni [[Arcidiecéze olomoucká|biskupové v Olomouci]] a [[Biskupství litomyšlské|Litomyšli]]. Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti byl jeho nástupce [[Jan Očko z Vlašimi]]. V roce [[1421]] se pražský arcibiskup [[Konrád z Vechty]] stal [[Utrakvismus|utrakvistou]]. Arcibiskupský stolec byl pak katolíky pokládán za neobsazený a arcidiecéze byla spravována prostřednictvím administrátorů. [[Sedisvakance]] skončila teprve roku [[1561]], kdy se novým arcibiskupem stal [[Antonín Brus z Mohelnice]]. Jelikož byl Biskupský dvůr v období husitských válek vypálen a zcela zpustošen, daroval císař [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] novému arcibiskupovi rezidencí na Hradčanském náměstí, která slouží pražským arcibiskupům dodnes. Majestátem císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] z roku [[1603]] byli pražští arcibiskupové povýšeni do knížecího stavu.<ref name="sčd">{{Citace monografie
Řádek 38: Řádek 38:
| strany = 487n
| strany = 487n
| isbn = 80-902782-0-5
| isbn = 80-902782-0-5
}}</ref> V [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveném zřízení zemském]] z roku [[1627]] je arcibiskup pražský jmenován jako ''Primas Regni''.<ref name="ozz">{{Citace elektronické monografie
}}</ref> V [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveném zřízení zemském]] z roku [[1627]] je arcibiskup pražský jmenován jako ''Primas Regni''.<ref name="ozz">{{Citace elektronické monografie
| titul = Obnovené právo a zřízení zemské dědičného království Českého
| titul = Obnovené právo a zřízení zemské dědičného království Českého
| vydavatel = archive.org
| vydavatel = archive.org
Řádek 46: Řádek 46:
}}</ref> V letech [[1561]]–[[1694]] býval pražský arcibiskup zároveň [[Velmistři křižovníků s červenou hvězdou|velmistrem]] [[Řád křižovníků s červenou hvězdou|Řádu křížovníků s červenou hvězdou]], čímž se mu dostávalo potřebného hospodářského zajistění.
}}</ref> V letech [[1561]]–[[1694]] býval pražský arcibiskup zároveň [[Velmistři křižovníků s červenou hvězdou|velmistrem]] [[Řád křižovníků s červenou hvězdou|Řádu křížovníků s červenou hvězdou]], čímž se mu dostávalo potřebného hospodářského zajistění.


==Úřad==
== Úřad ==
Arcibiskup pražský je nejvyšším představitelem pražského arcibiskupství a nejvýš odpovědný pastýř celé pražské arcidiecéze. Řídí arcidiecézi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Moc zákonodárnou vykonává sám a realizuje ji tvorbou partikulárního práva. Moc výkonnou a soudní vykonává buď sám, nebo prostřednictvím [[Generální vikář|generálního vikáře]], biskupských vikářů, respektive soudního vikáře a soudců podle norem práva.<ref name="ap">{{Citace elektronické monografie
Arcibiskup pražský je nejvyšším představitelem pražského arcibiskupství a nejvýš odpovědný pastýř celé pražské arcidiecéze. Řídí arcidiecézi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Moc zákonodárnou vykonává sám a realizuje ji tvorbou partikulárního práva. Moc výkonnou a soudní vykonává buď sám, nebo prostřednictvím [[Generální vikář|generálního vikáře]], biskupských vikářů, respektive soudního vikáře a soudců podle norem práva.<ref name="ap">{{Citace elektronické monografie
| titul = Arcibiskup pražský
| titul = Arcibiskup pražský
Řádek 54: Řádek 54:
}}</ref>
}}</ref>


==Odkazy==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 64: Řádek 64:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Archbishops of Prague}}
* {{Commonscat|Archbishops of Prague}}
* [http://www.apha.cz/ Oficiální web pražského arcibiskupství]
* [http://www.apha.cz/ Oficiální web pražského arcibiskupství]
* [http://www.dominikduka.cz/ Oficiální web současného arcibiskupa Dominika Duky]
* [http://www.dominikduka.cz/ Oficiální web současného arcibiskupa Dominika Duky]


{{Držitelé klíčů od Korunní komory}}
{{Držitelé klíčů od Korunní komory}}

[[Kategorie:Arcidiecéze pražská]]
[[Kategorie:Arcidiecéze pražská]]
[[Kategorie:Pražští arcibiskupové|Pražští arcibiskupové]]
[[Kategorie:Pražští arcibiskupové|Pražští arcibiskupové]]

Verze z 24. 8. 2014, 23:13

Šablona:Infobox Politická funkce Arcibiskup pražský stojí v čele pražské arcidiecéze. Jakožto primas český je nejvyšším představitelem české církevní provincie. Úřad pražského arcibiskupa bývá přezdíván jako stolec svatého Vojtěcha, neboť sv. Vojtěch je hlavním patronem pražské arcidiecéze (od roku 1965).[1] Současným pražským arcibiskupem je kardinál Dominik Duka.

Oficiální rezidencí pražského arcibiskupa je od roku 1561 Arcibiskupský palác v Praze na Hradčanském náměstí. Sídelním kostelem pražského arcibiskupa je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. V minulosti býval pražský arcibiskup kancléřem pražské univerzity.

Historie

Zřízení pražské diecéze bylo uznáno už roku 973. Prvním pražským biskupem se stal roku 975 saský kněz Dětmar. Do českých dějin se značně zapsal episkopát jeho nástupce biskupa Vojtěcha. Český kníže dlouho považoval pražského biskupa za svého kaplana, kterého fakticky jmenoval.[2] Pražští biskupové zpočátku sídlili přímo na Pražském hradě, v paláci, jehož místo dnes zaujímá Staré proboštství. Později přesídlili do Biskupského dvora na Malé Straně v blízkosti Juditina mostu.

Prvním pražským arcibiskupem se stal až roku 1344 Arnošt z Pardubic, čímž byl vyčleněn z pravomoci mohučského arcibiskupa a byli mu podřízeni biskupové v Olomouci a Litomyšli. Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti byl jeho nástupce Jan Očko z Vlašimi. V roce 1421 se pražský arcibiskup Konrád z Vechty stal utrakvistou. Arcibiskupský stolec byl pak katolíky pokládán za neobsazený a arcidiecéze byla spravována prostřednictvím administrátorů. Sedisvakance skončila teprve roku 1561, kdy se novým arcibiskupem stal Antonín Brus z Mohelnice. Jelikož byl Biskupský dvůr v období husitských válek vypálen a zcela zpustošen, daroval císař Ferdinand I. novému arcibiskupovi rezidencí na Hradčanském náměstí, která slouží pražským arcibiskupům dodnes. Majestátem císaře Rudolfa II. z roku 1603 byli pražští arcibiskupové povýšeni do knížecího stavu.[2] V Obnoveném zřízení zemském z roku 1627 je arcibiskup pražský jmenován jako Primas Regni.[3] V letech 15611694 býval pražský arcibiskup zároveň velmistrem Řádu křížovníků s červenou hvězdou, čímž se mu dostávalo potřebného hospodářského zajistění.

Úřad

Arcibiskup pražský je nejvyšším představitelem pražského arcibiskupství a nejvýš odpovědný pastýř celé pražské arcidiecéze. Řídí arcidiecézi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Moc zákonodárnou vykonává sám a realizuje ji tvorbou partikulárního práva. Moc výkonnou a soudní vykonává buď sám, nebo prostřednictvím generálního vikáře, biskupských vikářů, respektive soudního vikáře a soudců podle norem práva.[4]

Odkazy

Reference

  1. Od prvního dne bude nového arcibiskupa provázet také sv. Vojtěch [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2014-06-03]. Dostupné online. 
  2. a b VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. Brno: Julius Zirkus, 2000. ISBN 80-902782-0-5. Kapitola Pražské arcibiskupství. Pražské biskupství, s. 487n. 
  3. Obnovené právo a zřízení zemské dědičného království Českého [online]. archive.org [cit. 2014-06-03]. S. 37. Dostupné online. 
  4. Arcibiskup pražský [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2014-06-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy