Kilogram: Porovnání verzí
m →Avogadrova konstanta: vypadlé slovo značka: editace z Vizuálního editoru |
m řádková {{Commonscat}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 74: | Řádek 74: | ||
=== Miligram === |
=== Miligram === |
||
Miligram (značka '''mg''') je tisícina gramu, tzn. miliontina kilogramu. Používá se nejčastěji v [[chemie|chemii]] či [[lékařství]], například obsahy běžných kovových prvků jako je [[měď]] nebo [[zinek]] se v živočišných a rostlinných tkáních pohybují v řádu jednotek až stovek [[mg/kg]]. Obsahy [[Alkalické kovy|alkalických kovů]] nebo typických aniontů jako [[ |
Miligram (značka '''mg''') je tisícina gramu, tzn. miliontina kilogramu. Používá se nejčastěji v [[chemie|chemii]] či [[lékařství]], například obsahy běžných kovových prvků jako je [[měď]] nebo [[zinek]] se v živočišných a rostlinných tkáních pohybují v řádu jednotek až stovek [[mg/kg]]. Obsahy [[Alkalické kovy|alkalických kovů]] nebo typických aniontů jako [[uhličitany]] se v minerálních vodách obvykle uvádějí v [[mg/l]]. |
||
=== Gram === |
=== Gram === |
||
Řádek 105: | Řádek 105: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
{{Commonscat|kilogram}} |
* {{Commonscat|kilogram}} |
||
* {{Wikislovník|heslo=kilogram}} |
* {{Wikislovník|heslo=kilogram}} |
||
* {{Wikislovník|heslo=kilogram}} |
* {{Wikislovník|heslo=kilogram}} |
Verze z 19. 8. 2014, 14:10
Kilogram je základní jednotka hmotnosti, jeho značka je kg. Podle soustavy SI je kilogram definován jako hmotnost mezinárodního prototypu kilogramu uloženého u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy v Sèvres (Francie). První definice kilogramu pocházela z roku 1875. Tomu předcházelo pověření vědců v dobách krále Ludvíka XVI, aby stanovili jednotky v desítkové soustavě.[1]
Název je odvozen z latinského kořene grámma, plus předpona soustavy SI kilo. Přestože označení jednotky již obsahuje předponu, jedná se o základní jednotku a naopak gram je považován za násobek této základní jednotky. Kilogram je jedinou takovou jednotkou v soustavě SI.[2]
Definice
Podle rozhodnutí 3 Generální konference pro míry a váhy z roku 1901 je kilogram definován jako jednotka hmotnosti takto:[3]
- S přihlédnutím k rozhodnutí Mezinárodního výboru pro míry a váhy ze dne 15. října 1887, podle kterého je kilogram definován jako jednotka hmotnosti,
- s přihlédnutím k rozhodnutí obsaženém ve schválení prototypů metrického systému, jednoznačně přijatém Generální konferencí pro míry a váhy dne 26. září 1889
- a vzhledem k nutnosti ukončit nejednoznačnosti, které v současné praxi stále existují ohledně významu slova váha, které se někdy používá pro hmotnost a někdy pro mechanickou sílu,
Konference vyhlašuje, že:
- Kilogram je jednotka hmotnosti; je roven hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu.
- Slovo váha označuje kvantitu stejné povahy jako síla: váha tělesa je součinem jeho hmotnosti a tíhového zrychlení; jmenovitě normální váha tělesa je součin jeho hmotnosti a normálního tíhového zrychlení.
- Hodnota normálního tíhového zrychlení přijatá Mezinárodní službou pro míry a váhy je 980,665 cm/s².
CGPM, Declaration on the unit of mass and on the definition of weight; conventional value of gn
Prototyp kilogramu
Mezinárodní prototyp kilogramu je válec o výšce i průměru 39 mm vyrobený ze slitiny 90 % platiny a 10 % iridia.[4] Podle něj byly vyrobeny co možná identické kopie, které uchovávají příslušné instituty v různých státech. Těchto kopií bylo vyrobeno celkem 80. V Česku uchovává tento státní etalon (kopie č. 67) Český metrologický institut.[5] Materiál pro zhotovení prototypu byl volen podle následujících kritérií:[6]
- odolnost proti korozi,
- vysoká hustota (omezení vlivu vztlaku při měření ve vzduchu),
- dobrá elektrická vodivost (eliminace vlivu statické elektřiny),
- nízká magnetická vodivost – diamagnetismus (omezení nežádoucích magnetických vlivů – přitažlivosti),
- tepelná stabilita,
- tvrdost (odolnost proti otěru).
Problémy definice
Kilogram je poslední jednotka SI, která je definovaná pomocí prototypu, a ne fyzikální definicí.[4] Kilogram byl zvolen tak, aby odpovídal hmotnosti 1 litru vody prosté vzduchu při teplotě, při které má voda maximální hustotu (3,98 °C), při normálním atmosférickém tlaku (760 mm Hg). Tato původní definice však má závažné nedostatky, obsahuje totiž kruhovou závislost: jednotka hmotnosti se zde definuje s pomocí tlaku, který je ovšem definován prostřednictvím hmotnosti. Kvůli těmto problémům byl tedy kilogram v roce 1889 definován na základě prototypu, který byl ovšem vyroben tak, aby kilogram přibližně vyhovoval původní definici. Při výrobě původního standardu však došlo k malé odchylce, která způsobila, že 1 kilogram vody nemá objem přesně 1 litr, ale 1,000 028 l. Definice prototypem má i další problémy:
Změna prototypu
Z nejasných příčin za posledních 100 let prototyp ztratil přibližně 50 mikrogramů. Jelikož je však kilogram definován jako aktuální hmotnost prototypu, změnila se tím i definovaná velikost kilogramu a znamená to, že objekt, který měl před 100 lety hmotnost 1 000 kg a vůbec se od té doby nezměnil, má dnes hmotnost cca 1 000,000 05 kg.
Jednou z příčin změny hmotnosti může být ztráta atomů vodíku, které se do slitiny dostaly jako parazitní příměsi při její přípravě. Další, i když dovozovanou příčinou je lidský faktor, kdy při opakovaném, i jemném, čištění prototypu v průběhu 100 let byl prototyp prostě odřen, a tím mírně ztratil na hmotnosti. Přitom není úplně jasné, jestli se jedná o skutečnou ztrátu hmotnosti právě tohoto hlavního mezinárodního prototypu; situace může být i opačná, kdy z neznámé příčiny narostla hmotnost ostatních národních prototypů. Do přesnosti měření vstupuje i přesnost tzv. komparačních vah (prototypy nelze vážit absolutně).[7]
Ztráta prototypu
U definice jediným prototypem hrozí teoretická možnost, že by tento prototyp mohl být ztracen nebo zničen. Ryze fyzikální definice by poskytla možnost jej kdykoli a kdekoli znovu vyrobit.
Nemožnost sdělení definice
Definici prototypem nelze předat na dálku, např. v hypotetické situaci, kdy by bylo potřeba kilogram popsat někomu, kdo se nemůže dostat k prototypu (například obyvatelé vzdálené planety). Čistě fyzikální definici by bylo možné prostě odeslat jako zprávu a o realizaci prototypu (případně konverzi na své jednotky) by se již adresát postaral sám.
Kromě výše uvedených problémů je i z principiálních důvodů definice prototypem považována za neuspokojivou a hledá se definice založená na neměnných vlastnostech přírody. Problematikou definice jednotky se v lednu 2011 zabývala i mezinárodní konference vědců z Mezinárodního úřadu pro míry a váhy, konaná v budově Královské společnosti v Londýně s úkolem stanovit směry v definování jednotky kilogramu. V současné době existuje několik zvažovaných způsobů, jak přistoupit k nové definici, podle toho, jaká fundamentální fyzikální konstanta by se definicí zafixovala:[8]
Planckova konstanta
Pevným stanovením Planckovy konstanty by s pomocí kvantové fyziky a relativistického vztahu mezi energií a hmotností bylo možno definovat jednotku hmotnosti. Možnou realizací jsou wattové váhy (anglicky watt balance), které porovnávají tíhu tělesa s magnetickou silou. Aby bylo možno tento postup použít, je potřeba dosáhnout relativní nejistoty měření asi 1 × 10−8, v současné době se dosahuje nejistoty asi 5,2 × 10−8.[9]
Avogadrova konstanta
Pevným stanovením Avogadrovy konstanty, která definuje jednotku látkového množství jeden mol by bylo kdykoli možno realizovat etalon kilogramu jako Avogadrovu kouli z křemíku s přesně určeným počtem atomů. Počet atomů v jednom molu látky je však hodně velký a vždy bude existovat malá odchylka způsobená chybou počítání atomů.[10]
Tímto problémem se začal v roce 2003 zabývat Spolkový fyzikálně-technický institut v Braunschweigu v Německu pod názvem „Projekt Avogadro“.
Za tímto účelem byl zkonstruován předmět ve tvaru koule z chemicky čistého křemíku s atomovým číslem 28 a poloměrem lišícím se pouze o jednotky atomů – a současně nejdokonaleji kulatý předmět na Zemi.[11]
Elementární náboj
Stanovením elementárního náboje by bylo možné kilogram definovat pomocí magnetické síly mezi vodiči se známým proudem, která tělesu udělí stanovené zrychlení.
Nová definice kilogramu
Na 24. Všeobecné konferenci pro váhy a míry, která se konala 17.–21. října 2011, byl připraven návrh budoucí revize soustavy SI, ve kterém je definice kilogramu odvozena z Planckovy konstanty. Jelikož však zatím nebyly splněny požadavky na přesnost jejího měření, nebyla tato revize na tomto zasedání zatím přijata.[12]
Násobné jednotky
Předpony lze dávat k základu gram (nanogram, gigagram), nikoli k základnímu kilogramu (tedy nikoli milikilogram, megakilogram). Z praktických důvodů se však užívá také kilotuna a megatuna, viz dále.
Kromě kilogramu se často používají následující jednotky:
Nanogram
1 nanogram je tisícina mikrogramu.
Mikrogram
Mikrogram (značka μg) je tísícina miligramu (miliontina gramu, tzn. miliardtina kilogramu). V běžném životě je to příliš malé množství, aby mělo nějaký praktický význam. Běžně se však používá při sledování výskytu superstopových množství látek v přírodě (například některé vzácné prvky se mořské vodě vyskytují v řádu koncentrací μg/l, doporučená denní dávka vitaminu B12 je 2,5 μg) nebo v jaderné fyzice při udávání obsahu krátkodobě žijících izotopů (μg/kg nebo dokonce μg/t).
Miligram
Miligram (značka mg) je tisícina gramu, tzn. miliontina kilogramu. Používá se nejčastěji v chemii či lékařství, například obsahy běžných kovových prvků jako je měď nebo zinek se v živočišných a rostlinných tkáních pohybují v řádu jednotek až stovek mg/kg. Obsahy alkalických kovů nebo typických aniontů jako uhličitany se v minerálních vodách obvykle uvádějí v mg/l.
Gram
Gram (značka g) je definován jako jedna tisícina kilogramu. Dnes se často využívá jako jednotka pro vážení přísad při vaření a nákupu potravin. Cena pro potraviny prodávané v menším množství než jeden kilogram bývá běžně uváděna jako cena za 100 g. Také údaje o obsahu a složení jednotlivých potravin bývají vztahovány k hmotnosti 100 g a tudíž odpovídají procentům hmotnosti. Gram je základní jednotkou hmotnosti ve starší soustavě CGS.
Dekagram
Dekagram (oficiální značka v soustavě SI je dag, ale v běžném životě se častěji používá zastaralé označení dkg) je deset gramů, tedy jedna setina kilogramu. Je to jednotka používaná převážně v maloobchodě s potravinami. Čech mluvící hovorovou češtinou kupující množství menší než jeden kilogram většinou definuje požadované množství v dekagramech (Dejte mi 20 deka šunky, prosím.). Přestože jednotková cena se v maloobchodě zpravidla udává na 100 gramů nebo na kilogram, český zákazník kupuje na deka.
Tuna
Tuna (značka t, někdy Mg) je jednotka hmotnosti, která nepatří do soustavy SI, avšak může se používat spolu s jednotkami SI. Odpovídá 1000 kilogramům a znamená totéž co megagram. Vyšší řády hmotností se často vztahují k tuně (kilotuna, megatuna).
Kilotuna
Kilotuna (značka kt, dle SI gigagram, Gg) je tisíc tun, čili milion kilogramů.
Megatuna
Megatuna (značka Mt, dle prakticky nepoužívané definice SI teragram, značka Tg) je milion tun, čili miliarda kilogramů. V ekvivalentech kilotun a megatun TNT se obvykle udává energie uvolněná výbuchem jaderné zbraně. Nejsilnější známá jaderná zbraň (sovětská Car-bomba) měla sílu okolo 57 Mt TNT.[1]
Instituce
Systémem měření a váhami se zabývají následující mezinárodní instituce:
- BIPM (Bureau International des Poids et Mesures) – Mezinárodní úřad pro míry a váhy; sídlí v Sèvres u Paříže.
- CGPM (Conférence Générale des Poids et Mesures) – Generální konference pro míry a váhy
- CIPM (Comité International des Poids et Mesures) – Mezinárodní výbor pro míry a váhy
Odkazy
Reference
- ↑ BIMP: The name "kilogram": a historical quirk
- ↑ BIMP: The kilogram
- ↑ BIMP: Resolution of the 3rd meeting of the CGPM (1901)
- ↑ a b BIMP: International prototype of the kilogram
- ↑ Český metrologický institut: ČESKÉ STÁTNÍ ETALONY
- ↑ BIMP: Frequently asked questions about the kilogram (1)
- ↑ BIMP: Frequently asked questions about the kilogram (2)
- ↑ Petr Kulhánek, Aldebaran bulletin 29/2008: Budou mít fundamentální konstanty přesné hodnoty?
- ↑ Definice založené na elektromagnetické síle
- ↑ Martin Žáček: Nová definice kilogramu, Aldebaran bulletin 28/2008
- ↑ World's Roundest Object!
- ↑ BIPM: Resolution 1 of the 24th meeting of the CGPM (2011)
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kilogram na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo kilogram ve Wikislovníku
- Slovníkové heslo kilogram ve Wikislovníku
- Český státní etalon hmotnosti v ČMI
- Martin Žáček, Aldebaran bulletin 28/2008: Nová definice kilogramu
- SI jednotky
- Mezinárodní prototyp kilogramu
- National Institute of Standards and Technology (NIST): NIST Improves Accuracy of ‘Watt Balance’ Method for Defining the Kilogram
- The UK’s National Physical Laboratory (NPL): An overview of the problems with an artifact-based kilogram
- NPL: Avogadro Project
- NPL: NPL watt balance
- Metrology in France: Watt balance
- Australian National Measurement Institute: Redefining the kilogram through the Avogadro constant
- International Bureau of Weights and Measures (BIPM): Home page
- NZZ Folio: What a kilogram really weighs
- NPL: What are the differences between mass, weight, force and load?
- BBC: Getting the measure of a kilogram
- NPR: This Kilogram Has A Weight-Loss Problem, an interview with National Institute of Standards and Technology physicist Richard Steiner
- Nature: Elemental shift for kilo, article about the silicone-28 sphere
- Tak nám vezmou pařížský kilogram. A mol, ampér i kelvin, technet.cz, Matouš Lázňovský, 30. listopadu 2011
Externí obrázky
- [2] The IPK in three nested bell jars
- [3] K20, the US National Prototype Kilogram
- [4] Steam cleaning a 1 kg prototype before a mass comparison
- [5] The IPK and its six sister copies in their vault
- [6] Silicon sphere for the Avogadro Project
- [7] The NPL’s Watt Balance project
- [8] Rueprecht Balance, an Austrian-made precision balance, was used by the NIST from 1945 until 1960
- [9] The BIPM’s modern precision balance featuring a standard deviation of one ten-billionth of a kilogram (0.1 µg)
- [10] Mettler HK1000 balance, featuring 1 µg resolution and a 4 kg maximum mass. Also used by NIST and Sandia National Laboratories’ Primary Standards Laboratory
- [11] FG 5 absolute gravimeter