Workshop: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 7. 2014, 14:15

Workshop je forma vzdělávací aktivity, při které lektor připraví program tak, aby prostřednictvím různých technik (brainstorming, priorizace, mentální mapy, zpětná vazba, aj.) účastníci pomocí vlastních zkušeností a znalostí došli k výstupu, který je pro ně užitečný a využitelný v jejich další práci, praxi. Lektor je při tom většinou v roli moderátora, facilitátora. Výstup workshopu se formuluje díky předem danému tématu a cíli workshopu.

Workshop není vhodný pro úplné začátečníky, ale slouží pro další vzdělávání a prohlubování znalostí. V průběhu workshopu není lidem představována teorie – předpokládá se, že každý má určitý teoretický základ a je schopen s ním ostatní seznámit. Díky interaktivním formám spolupráce mezi účastníky tohoto typu vzdělávání dochází k tomu, že si lidé odnášejí více podnětů pro své další praktické působení.

Rozpínavý „workshop“

Workshop je stále oblíbené slovo zejména u manažerů a řídících pracovníků. Ačkoliv význam slova není nijak přesně definován, slovo je používáno pro mnoho pracovních schůzek různého charakteru a zaměření.

Historie

Název workshop se patrně poprvé objevil v profesní hantýrce psychoterapeutů koncem 60. let. Tímto slovem se označovala praktická ukázka určité léčebné metody nebo techniky. Tato obvykle zakončovala pracovní konferenci. V lékařských kruzích je možno toto označit i jako demonstrační příklad.

Během 70-80. let proniká výraz workshop do slangu divadelníků, kde rychle po roce 1990 zdomácní. Nazývá se tak praktické setkání, které je časově omezené, a je určené k výměně tvůrčích zkušeností, tedy něco jako tvůrčí dílna.

Slangový charakter slova potvrzuje i to, že slovníky cizích slov z let šedesátých až osmdesátých tento výraz neznají. Ve slovníku cizích slov z roku 2005 je k výrazu workshop přiřazeno vysvětlení: pracovní seminář, kurz, konference což není z lexikografického pohledu úplně správně (viz literatura).

Význam

Základnímu významu anglického slova workshop odpovídá v češtině prostá dílna. Podobně jako v angličtině, i v česká dílna se užívá v přeneseném významu: od označení místnosti, kde se něco dělá se přechází k tomu, co se tam dělá, tj. k činnosti samé. Pod takto přenesený význam již je možno schovat daleko více oborů činnosti, od tvořivé, vzdělávací až po akademickou.

Slovo workshop pro svoji expresivnost zní daleko zajímavěji a honosněji než prostá dílna, případně pracovní setkání. Pro zajímavost, v dobách budování rozvinutého a blahoslaveného socialismu existovaly na pracovištích tzv. údernické a zlepšovatelské koutky, což v podstatě nebylo nic jiného dnešní workshopy, kde se předávaly nápady a zkušenosti.

U domácího označení dílna však přenos významu naráží na jazykové omezený významu slova, které je dané vžitými jazykovými zvyklostmi. V univerzitní pedagogické praxi či v medicíně je stále používáno označení praktické cvičení nebo praktikum. V akademických kruzích bychom přednášku s následnou diskuzí těžko označili dílnou, zrovna tak by označení dílna bylo nesmyslné pro pracovní konferenci nebo seminář. Převažuje-li při odborném setkání prvek debaty, je vhodnější použít označení panelová diskuse, diskusní stůl nebo kulatý stůl. Pro mezinárodní akce podobného typu je zažité označení symposium nebo méně časté kolokvium a těžko si představíme pozvánku, na Mezinárodní workshop o Vesmíru.

Workshop v Česku

Čeština je v tomto ohledu velmi dobře lexikálně vybavená potřebnými názvy a výrazy. Každý výraz nebo název je odlišný a lépe vystihuje danou akci než společný a neurčitý výraz workshop - dílna. Příznačně se však pod vlivem globalizace a neschopnosti najít správný výraz mnoho takových setkání nebo schůzek schovává právě pod workshop. Workshop je v češtině stále nové a neusazené slovo, které nemá pevné etymologické souvislosti. Používání slova workshop se šíří jak v akademickém tak i praktickém světě bez toho, aby tento výraz poskytoval konkrétní a blíže specifikující vysvětlení, o co se konkrétně jedná. Výraz workshop není nijak obecný tím, že by pod sebe zahrnoval nějaké téma nebo činnost ale je výrazem mlhavým neboť z informace, že se někde pořádá workshop nepoznáme, jedná-li se o praktický kurz, seminář nebo o odbornou diskusi.

Za svou oblíbenost vděčí výraz workshop anglické módě, globalizaci ale i poklonkování ve sféře managementu. Co je na něm pro hovorovou řeč přitažlivé, toť právě jeho splachovací potenciál (Doslovná citace z článku).

Literatura

Magazín Víkend DNES, 19.12.2009, výňatek z článku: Splachovací slůvka, autor: Petr Fidelius (Fakulta humanitních studií UK Praha)

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 == Historie ==
-Název '''workshop''' se patrně poprvé objevil v profesní hantýrce psychoterapeutů koncem 60. let. Tímto slovem se označovala praktická ukázka určité léčebné metody nebo techniky. Tato obvykle zakončovala pracovní konferenci. V lékařských kruzích je možno toto označit i jako demonstrační příklad.
+Název ''workshop'' se patrně poprvé objevil v profesní hantýrce psychoterapeutů koncem 60. let. Tímto slovem se označovala praktická ukázka určité léčebné metody nebo techniky. Tato obvykle zakončovala pracovní konferenci. V lékařských kruzích je možno toto označit i jako demonstrační příklad.
-Během 70-80. let proniká výraz '''workshop''' do slangu divadelníků, kde rychle po roce 1990 zdomácní. Nazývá se tak praktické setkání, které je časově omezené, a je určené k výměně tvůrčích zkušeností, tedy něco jako ''tvůrčí dílna''.
+Během 70-80. let proniká výraz ''workshop'' do slangu divadelníků, kde rychle po roce 1990 zdomácní. Nazývá se tak praktické setkání, které je časově omezené, a je určené k výměně tvůrčích zkušeností, tedy něco jako ''tvůrčí dílna''.
-Slangový charakter slova potvrzuje i to, že slovníky cizích slov z let šedesátých až osmdesátých tento výraz neznají. Ve slovníku cizích slov z roku 2005 je k výrazu '''workshop''' přiřazeno vysvětlení: ''pracovní seminář, kurz, konference'' což není z lexikografického pohledu úplně správně ''(viz literatura)''.
+Slangový charakter slova potvrzuje i to, že slovníky cizích slov z let šedesátých až osmdesátých tento výraz neznají. Ve slovníku cizích slov z roku 2005 je k výrazu ''workshop'' přiřazeno vysvětlení: ''pracovní seminář, kurz, konference'' což není z lexikografického pohledu úplně správně ''(viz literatura)''.
 [[Soubor:"Wikipedia Translation Workshop" at WCJ2009.jpg|thumb|right|Workshop wikipedistů]]
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 == Význam ==
-Základnímu významu anglického slova '''workshop''' odpovídá v češtině ''prostá'' '''dílna'''. Podobně jako v angličtině, i v česká dílna se užívá v přeneseném významu: od označení místnosti, kde se něco dělá se přechází k tomu, co se tam dělá, tj. k činnosti samé. Pod takto přenesený význam již je možno schovat daleko více oborů činnosti, od tvořivé, vzdělávací až po akademickou.
+Základnímu významu anglického slova ''workshop'' odpovídá v češtině ''prostá dílna''. Podobně jako v angličtině, i v česká dílna se užívá v přeneseném významu: od označení místnosti, kde se něco dělá se přechází k tomu, co se tam dělá, tj. k činnosti samé. Pod takto přenesený význam již je možno schovat daleko více oborů činnosti, od tvořivé, vzdělávací až po akademickou.
-Slovo '''workshop''' pro svoji expresivnost zní daleko zajímavěji a honosněji než prostá '''dílna''', případně pracovní setkání. ''Pro zajímavost, v dobách budování rozvinutého a blahoslaveného socialismu existovaly na pracovištích tzv. '''údernické a zlepšovatelské koutky''', což v podstatě nebylo nic jiného dnešní '''workshopy''', kde se předávaly nápady a zkušenosti.''
+Slovo ''workshop'' pro svoji expresivnost zní daleko zajímavěji a honosněji než prostá ''dílna'', případně pracovní setkání. Pro zajímavost, v dobách budování rozvinutého a blahoslaveného socialismu existovaly na pracovištích tzv. ''údernické a zlepšovatelské koutky'', což v podstatě nebylo nic jiného dnešní ''workshopy'', kde se předávaly nápady a zkušenosti.
-U domácího označení '''dílna''' však přenos významu naráží na jazykové omezený významu slova, které je dané vžitými jazykovými zvyklostmi. V univerzitní pedagogické praxi či v medicíně je stále používáno označení ''praktické cvičení'' nebo ''praktikum''. V akademických kruzích bychom ''přednášku s následnou diskuzí'' těžko označili dílnou, zrovna tak by označení dílna bylo nesmyslné pro ''pracovní konferenci'' nebo ''seminář''. Převažuje-li při odborném setkání prvek debaty, je vhodnější použít označení ''panelová diskuse'', ''diskusní stůl'' nebo ''kulatý stůl''. Pro mezinárodní akce podobného typu je zažité označení ''symposium'' nebo méně časté ''kolokvium'' a těžko si představíme pozvánku, na Mezinárodní workshop o Vesmíru.
+U domácího označení ''dílna'' však přenos významu naráží na jazykové omezený významu slova, které je dané vžitými jazykovými zvyklostmi. V univerzitní pedagogické praxi či v medicíně je stále používáno označení ''praktické cvičení'' nebo ''praktikum''. V akademických kruzích bychom přednášku s následnou diskuzí těžko označili dílnou, zrovna tak by označení dílna bylo nesmyslné pro ''pracovní konferenci'' nebo ''seminář''. Převažuje-li při odborném setkání prvek debaty, je vhodnější použít označení ''panelová diskuse'', ''diskusní stůl'' nebo ''kulatý stůl''. Pro mezinárodní akce podobného typu je zažité označení ''symposium'' nebo méně časté ''kolokvium'' a těžko si představíme pozvánku, na Mezinárodní workshop o Vesmíru.
 [[Soubor:Handshake (Workshop Cologne '06).jpeg|thumb|Workshop - tohle manažeři milují]]
 == Workshop v Česku ==
-Čeština je v tomto ohledu velmi dobře lexikálně vybavená potřebnými názvy a výrazy. Každý výraz nebo název je odlišný a lépe vystihuje danou akci než společný a neurčitý výraz '''workshop - dílna'''. Příznačně se však pod vlivem globalizace a neschopnosti najít správný výraz mnoho takových setkání nebo schůzek schovává právě pod '''workshop'''. '''Workshop''' je v češtině stále nové a neusazené slovo, které nemá pevné etymologické souvislosti.
+Čeština je v tomto ohledu velmi dobře lexikálně vybavená potřebnými názvy a výrazy. Každý výraz nebo název je odlišný a lépe vystihuje danou akci než společný a neurčitý výraz ''workshop - dílna''. Příznačně se však pod vlivem globalizace a neschopnosti najít správný výraz mnoho takových setkání nebo schůzek schovává právě pod ''workshop''. ''Workshop'' je v češtině stále nové a neusazené slovo, které nemá pevné etymologické souvislosti. Používání slova ''workshop'' se šíří jak v akademickém tak i praktickém světě bez toho, aby tento výraz poskytoval konkrétní a blíže specifikující vysvětlení, o co se konkrétně jedná. Výraz ''workshop'' není nijak obecný tím, že by pod sebe zahrnoval nějaké téma nebo činnost ale je výrazem mlhavým neboť z informace, že se někde pořádá ''workshop'' nepoznáme, jedná-li se o praktický kurz, seminář nebo o odbornou diskusi.
-Používání slova '''workshop''' se šíří jak v akademickém tak i praktickém světě bez toho, aby tento výraz poskytoval konkrétní a blíže specifikující vysvětlení, o co se konkrétně jedná. Výraz '''workshop''' není nijak obecný tím, že by pod sebe zahrnoval nějaké téma nebo činnost ale je výrazem ''mlhavým'' neboť z informace, že se někde pořádá '''workshop''' nepoznáme, jedná-li se o ''praktický kurz, seminář nebo o odbornou diskusi''.
-Za svou oblíbenost vděčí výraz '''workshop''' anglické módě, globalizaci ale i poklonkování ve sféře managementu. Co je na něm pro hovorovou řeč přitažlivé, toť právě jeho splachovací potenciál (Doslovná citace z článku).
+Za svou oblíbenost vděčí výraz ''workshop'' anglické módě, globalizaci ale i poklonkování ve sféře managementu. Co je na něm pro hovorovou řeč přitažlivé, toť právě jeho splachovací potenciál (Doslovná citace z článku).
 == Literatura ==