Boloňský psík: Porovnání verzí
m Editace uživatele 89.102.58.72 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 130.243.203.56 |
Přidána historie, vzhled, péče a povaha. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| sekce_FCI = 1: Bišonci a příbuzná plemena |
| sekce_FCI = 1: Bišonci a příbuzná plemena |
||
| podsekce_FCI = |
| podsekce_FCI = |
||
| standard_FCI = http://www. |
| standard_FCI = http://www.cmku.cz/soubory/plemena/196.doc |
||
| commons = Category:Bolognese |
| commons = Category:Bolognese |
||
}} |
}} |
||
'''Boloňský psík''' pochází z plemene [[Bišonek|bišonků]], má proto charakteristickou bílou, jakoby bavlněnou srst, |
'''Boloňský psík''' (anglicky: Bolognese) pochází z plemene [[Bišonek|bišonků]], má proto charakteristickou bílou, jakoby bavlněnou srst, charakteristickou pro tuto skupinu. Donedávna plemeno bichonů a boloňáčků splývala. Můžou se objevit i plavé odznaky srsti, jsou však pokládány za nežádoucí. |
||
== |
== Historie == |
||
Plemeno se vyvinulo v Itálii z bišonků. Tato plemena v minulosti splývala a často byla označována za jedno plemeno. Mírné rozdíly v exteriéru se u boloňského psíka<strong> </strong>vyhranily v Itálii, poblíž Boloně a rasa byla FCI oficiálně uznána v roce 1934. Není jasné, zda toto plemeno vzniklo náhodným křížením (jako třeba labradoodle) nebo úmyslně, ale cílem byl nejspíše malý společenský a elegantní pes. Boloňští psíci byli známí již v období starověkého Říma. V 11. a 12. století bylo toto plemeno velice oblíbené a v renesanci patřilo mezi nejoblíbenější dary pro šlechty. Tyto pejsky vlastnily např. Marie Terezie, carevna Kateřina II. nebo madame Pompadour. |
|||
Předkové plemene se datují zpět k bichonům, kteří se původně objevili v jižní Itálii. Stali se oblíbenými psy u dvora, nyní jsou poměrně vzácní. Plemeno vzniklo asi kolem roku 1200. |
|||
== |
== Vzhled == |
||
Boloňský psík je malý, robustní a kompaktní. Jeho dominantou je bílá, hedvábná a nadýchaná srst. Je jemné konstrukce a kvadrantické stavby s velmi lehkou kostrou. Hlava je střední délky, stop je velmi výrazný a uši jsou vysoko posazené, dlouhé a nošené svěšené u hlavy, nikoli polovztyčené, což je často se objevující vylučující vada. Krk je středně dlouhý, ne moc osvalený a rovný. Hřbet je rovný a je spíše úzký, i když načechraná srst dodává dojmu, že je široký. Ocas je dlouhý, normálně i v akci je nošen nad linií hřbetu a stočený. Nohy jsou krátké, tlapky oblé. |
|||
== Povaha == |
|||
Boloňský psík byl vždy společenským psem a je velmi úzce poután na lidi. K ostatním lidem je spíše nedůvěřivý, ale svou rodinu miluje. Boloňský psík je schopný naučit se spoustě veselých kousků, pro které je velmi oblíbený hlavně u rodin s dětmi. Je rád ve společnosti své rodiny. Pro svou milou a přátelskou povahu se používá v [[Canisterapie|canisterapii]]. |
Boloňský psík byl vždy společenským psem a je velmi úzce poután na lidi. K ostatním lidem je spíše nedůvěřivý, ale svou rodinu miluje. Boloňský psík je schopný naučit se spoustě veselých kousků, pro které je velmi oblíbený hlavně u rodin s dětmi. Je rád ve společnosti své rodiny. Pro svou milou a přátelskou povahu se používá v [[Canisterapie|canisterapii]]. S ostatními zvířaty i s dětmi vychází velmi dobře a hodí se i pro začínajícího psovoda. Výcvik není nutností. |
||
== Péče == |
|||
{{Pahýl}} |
|||
Tento pejsek je nenáročný na péči o [[srst]] - nelíná - srsti se zbavuje vyčesáváním (doporučuje se každodenní, hlavně okolo 6. až 8. měsíce, kdy se štěňatům obměňuje srst), nemusí se stříhat. Boloňáčci mají rádi dlouhé procházky, ale nevyžadují je a jsou shcopni se přizpůsobit tempu majitele. Nejlépe jim je v domě, kde mohou být se svým pánem. Nejsou vhodní pro celoroční pobyt venku. |
|||
{{Portály|Psi}} |
{{Portály|Psi}} |
||
Verze z 26. 7. 2014, 13:10
Boloňský psík (anglicky: Bolognese) pochází z plemene bišonků, má proto charakteristickou bílou, jakoby bavlněnou srst, charakteristickou pro tuto skupinu. Donedávna plemeno bichonů a boloňáčků splývala. Můžou se objevit i plavé odznaky srsti, jsou však pokládány za nežádoucí.
Historie
Plemeno se vyvinulo v Itálii z bišonků. Tato plemena v minulosti splývala a často byla označována za jedno plemeno. Mírné rozdíly v exteriéru se u boloňského psíka vyhranily v Itálii, poblíž Boloně a rasa byla FCI oficiálně uznána v roce 1934. Není jasné, zda toto plemeno vzniklo náhodným křížením (jako třeba labradoodle) nebo úmyslně, ale cílem byl nejspíše malý společenský a elegantní pes. Boloňští psíci byli známí již v období starověkého Říma. V 11. a 12. století bylo toto plemeno velice oblíbené a v renesanci patřilo mezi nejoblíbenější dary pro šlechty. Tyto pejsky vlastnily např. Marie Terezie, carevna Kateřina II. nebo madame Pompadour.
Vzhled
Boloňský psík je malý, robustní a kompaktní. Jeho dominantou je bílá, hedvábná a nadýchaná srst. Je jemné konstrukce a kvadrantické stavby s velmi lehkou kostrou. Hlava je střední délky, stop je velmi výrazný a uši jsou vysoko posazené, dlouhé a nošené svěšené u hlavy, nikoli polovztyčené, což je často se objevující vylučující vada. Krk je středně dlouhý, ne moc osvalený a rovný. Hřbet je rovný a je spíše úzký, i když načechraná srst dodává dojmu, že je široký. Ocas je dlouhý, normálně i v akci je nošen nad linií hřbetu a stočený. Nohy jsou krátké, tlapky oblé.
Povaha
Boloňský psík byl vždy společenským psem a je velmi úzce poután na lidi. K ostatním lidem je spíše nedůvěřivý, ale svou rodinu miluje. Boloňský psík je schopný naučit se spoustě veselých kousků, pro které je velmi oblíbený hlavně u rodin s dětmi. Je rád ve společnosti své rodiny. Pro svou milou a přátelskou povahu se používá v canisterapii. S ostatními zvířaty i s dětmi vychází velmi dobře a hodí se i pro začínajícího psovoda. Výcvik není nutností.
Péče
Tento pejsek je nenáročný na péči o srst - nelíná - srsti se zbavuje vyčesáváním (doporučuje se každodenní, hlavně okolo 6. až 8. měsíce, kdy se štěňatům obměňuje srst), nemusí se stříhat. Boloňáčci mají rádi dlouhé procházky, ale nevyžadují je a jsou shcopni se přizpůsobit tempu majitele. Nejlépe jim je v domě, kde mohou být se svým pánem. Nejsou vhodní pro celoroční pobyt venku.