Víceleté gymnázium: Porovnání verzí
→Šestiletá gymnázia: - oprava značka: editace z Vizuálního editoru |
→Osmiletá gymnázia: mezery značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Osmiletá gymnázia == |
== Osmiletá gymnázia == |
||
* '''prima''' - 6. třída základní školy |
* '''prima''' - 6. třída základní školy |
||
* '''sekunda''' (''Secunda'')- 7. třída základní školy |
* '''sekunda''' (''Secunda'') - 7. třída základní školy |
||
* '''tercie''' - 8. třída základní školy |
* '''tercie''' - 8. třída základní školy |
||
* '''kvarta''' (''Quarta'')- 9. třída základní školy |
* '''kvarta''' (''Quarta'') - 9. třída základní školy |
||
* '''kvinta''' (''Quinta'')- 1. ročník střední školy |
* '''kvinta''' (''Quinta'') - 1. ročník střední školy |
||
* '''sexta''' - 2. ročník střední školy |
* '''sexta''' - 2. ročník střední školy |
||
* '''septima''' - 3. ročník střední školy |
* '''septima''' - 3. ročník střední školy |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Šestiletá gymnázia == |
== Šestiletá gymnázia == |
||
* '''tercie''' - 8. třída základní školy |
* '''tercie''' - 8. třída základní školy |
||
* '''kvarta''' (''Quarta'')- 9. třída základní školy |
* '''kvarta''' (''Quarta'') - 9. třída základní školy |
||
* '''kvinta''' (''Quinta'')- 1. ročník střední školy |
* '''kvinta''' (''Quinta'') - 1. ročník střední školy |
||
* '''sexta''' - 2. ročník střední školy |
* '''sexta''' - 2. ročník střední školy |
||
* '''septima''' - 3. ročník střední školy |
* '''septima''' - 3. ročník střední školy |
Verze z 20. 7. 2014, 12:24
Víceleté gymnázium je druh gymnázia, na které je možné nastoupit už v průběhu základní školy. V Česku byla osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia zřízena už od doby zavedení povinné devítileté školní docházky. Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější studenty, u kterých se předpokládá budoucí vysokoškolské studium. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v přírodních vědách, jako je fyzika nebo matematika) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia.
Žáci základních škol nastupují na gymnázium do 6. třídy (prima) , 8. třídy (tercie) nebo do 1. ročníku (kvinta).
Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci základní školy. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:
Osmiletá gymnázia
- prima - 6. třída základní školy
- sekunda (Secunda) - 7. třída základní školy
- tercie - 8. třída základní školy
- kvarta (Quarta) - 9. třída základní školy
- kvinta (Quinta) - 1. ročník střední školy
- sexta - 2. ročník střední školy
- septima - 3. ročník střední školy
- oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy
Šestiletá gymnázia
- tercie - 8. třída základní školy
- kvarta (Quarta) - 9. třída základní školy
- kvinta (Quinta) - 1. ročník střední školy
- sexta - 2. ročník střední školy
- septima - 3. ročník střední školy
- oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy
Kontroverze
Někteří odborníci a některé politické strany odporují této formě vzdělání. Jejich argumenty obsahují tvrzení, že víceletá gymnázia jednak odvádějí nadané žáky druhých stupňů základních škol a snižují tak kvalitu a společenské hodnocení této formy vzdělání. Zároveň ve větších městech s větším počtem gymnázií přebírají víceletá gymnázia nadané studenty gymnáziím čtyřletým. Odpůrci víceletých gymnázií též tvrdí, že dochází k předčasné selekci. Někdejší ministr školství Eduard Zeman se neúspěšně snažil o jejich zrušení.[1]
Paradoxně však způsob přijímacích zkoušek na střední školy zavedený též za vlády sociální demokracie přispěl k tomu, že řada žáků základních škol se bojí, že by v přijímacích zkouškách v deváté třídě neuspěli, a tak přejdou na střední školu, jakmile se jim taková možnost naskytne poprvé.
Mezi zastánce víceletých gymnázií patří jiní odborníci, rodiče studentů víceletých gymnázií. Jejich argumenty jsou vyšší kvalita výuky, péče o talenty na víceletých gymnáziích a skutečnost, že existence víceletých gymnázií je výzvou pro základní školy, aby zkvalitnily svou výuku.[2]
Studie Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd v roce 2010 zjišťuje vliv víceletého školství na vzdělávání. Mezi její závěry patří:[3]
- Efektivita vzdělávání: „na konci prvního ročníku střední školy nejsou statisticky významné rozdíly v matematických vědomostech, jež získali ve škole žáci, kteří se vzdělávali 2–4 roky ve výběrovém prostředí víceletého gymnázia, a žáci, kteří začali studovat čtyřleté gymnázium po ukončení druhého stupně základní školy. Celkově lepší výsledky žáků víceletých gymnázií jsou z velké míry způsobeny lepším sociálním složením víceletých tříd.“
- Úspěšnost k přijetí k dalšímu studiu: „Výsledky ukazují, že mezi absolventy víceletého a čtyřletého gymnázia nejsou statisticky významné rozdíly v úspěšnosti ani tehdy, nezohledňujeme-li jejich socioekonomický status.“
- V závěru se zmiňuje, že „Absolvování víceletého gymnázia nicméně zvyšuje pravděpodobnost studia prestižních vysokoškolských oborů. I když absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost, absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.“
Rušení gymnázií
V roce 2010 byli krajští radní pověřeni vyřešením problému s dopady demografického vývoje na střední školy. Některé kraje (Jihomoravský, Vysočina) proto plánovaly masivní rušení zejména gymnázií nebo jejich sloučení s jinými středními školami. Tyto kroky byly mnohdy podpořeny nejasnými studiemi [4], proti nimž se stavělo velké množství zastánců.[5] V žádném z krajů nakonec ke slučování škol a rušení víceletých gymnázií nedošlo.
Reference
- ↑ Vilém Faltýnek: Ministerstvo školství chce zrušit víceletá gymnázia
- ↑ Tomáš Houška: Víceletá gymnázia jsou bič na základní školy
- ↑ http://sreview.soc.cas.cz/uploads/5301a482048f24216ed10329bc0948c43f224d54_Strakova.pdf
- ↑ http://www.kr-vysocina.cz/navrh-opatreni-k-reseni-dopadu-demografickeho-vyvoje-do-strednich-skol-zrizovanych-krajem/d-4032008/p1=9077
- ↑ http://www.gvm.cz/cs/component/content/article/195-stanovisko-ke-sluovani-kol-v-kraji-vysoina.html