Oranžérie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commons}}; kosmetické úpravy
+nadpis odkazů
Řádek 9: Řádek 9:


== Související články ==
== Související články ==
* {{Commons|Orangery}}
* [[Oranžérie (Královská zahrada)]]
* [[Oranžérie (Královská zahrada)]]
* [[Fíkovna]]
* [[Fíkovna]]

== Externí odkazy ==
* {{Commons|Orangery}}


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 7. 7. 2014, 03:20

Oranžerie ve Versailles. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v parteru oranžérie.

Oranžérie je druh zejména zámecké stavby, která slouží k přezimování choulostivých dřevin. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování citrusů. Využití nachází i pro další subtropické rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět skleníky.

Typická barokní oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo arkádami. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl.

Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého skla, který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od 17. století, kdy také Jules Hardouin-Mansart buduje monumentální, rozměry nepřekonanou Versailleskou oranžérii. Oranžerie vznikaly při šlechtických sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V 19. století, když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie Křišťálovým palácem, který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií.

Obnovená oranžérie v zahradě břevnovského kláštera

Související články

Externí odkazy