Oranžérie: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commons}}; kosmetické úpravy |
+nadpis odkazů |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Související články == |
== Související články == |
||
⚫ | |||
* [[Oranžérie (Královská zahrada)]] |
* [[Oranžérie (Královská zahrada)]] |
||
* [[Fíkovna]] |
* [[Fíkovna]] |
||
== Externí odkazy == |
|||
⚫ | |||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
Verze z 7. 7. 2014, 03:20
Oranžérie je druh zejména zámecké stavby, která slouží k přezimování choulostivých dřevin. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování citrusů. Využití nachází i pro další subtropické rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět skleníky.
Typická barokní oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo arkádami. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl.
Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého skla, který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od 17. století, kdy také Jules Hardouin-Mansart buduje monumentální, rozměry nepřekonanou Versailleskou oranžérii. Oranžerie vznikaly při šlechtických sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V 19. století, když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie Křišťálovým palácem, který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií.
Související články
Externí odkazy
- Galerie oranžérie na Wikimedia Commons