Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí

Zlatohorská vrchovina; Góry Opawskie
Nadřazená jednotka	Jesenická oblast (Východní Sudety)
Sousední; jednotky	Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina
Podřazené; jednotky	v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko, Polsko
	; Poloha české části Zlatohorské vrchoviny v rámci Česka
Povodí	Odra
Souřadnice	50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVC-6
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 4. 7. 2014, 19:26

Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku, které patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.

Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinou, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.

Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.

Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.

Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.

Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.

V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje [[Chráněná krajinná oblast Jeseníky|CHKO Jeseníky]] a [[Geopark]] Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a [[Obszar Chronionego Krajobrazu Rejon Mokre - Lewice|PřP Rejon Mokre - Lewice]].
-V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku ''Opolskie [[Bieszczady]]'', neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti.  V Německu (do roku 1945) měla přezdívku ''Oberschlesische Gebirgsecke'', protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k [[Horní Slezsko (provincie)|provincii Horní Slezsko]].
+V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku ''Opolskie [[Bieszczady]]'', neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku ''Oberschlesische Gebirgsecke'', protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k [[Horní Slezsko (provincie)|provincii Horní Slezsko]].
 == Externí odkazy ==
@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 {{Portály|Slezsko}}
+[[Kategorie:Zlatohorská vrchovina| ]]
 [[Kategorie:Zlaté Hory]]
 [[Kategorie:Pohoří v Polsku]]
@@ Řádek 53: / Řádek 54: @@
 [[Kategorie:Vrchoviny v Česku]]
 [[Kategorie:Vrchoviny v Polsku]]
-[[Kategorie:Zlatohorská vrchovina| ]]