Stereotyp: Porovnání verzí
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB |
m řádková verze {{Commons}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
'''Stereotyp''' je v původním významu tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný [[reprint]] předchozího vydání. |
'''Stereotyp''' je v původním významu tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný [[reprint]] předchozího vydání. |
||
V [[metafora|metaforickém]] významu je to obvykle převzatý a neměnný soubor představ o člověku nebo skupině, který významně ovlivňuje jejich vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. V [[psychologie|psychologii]] je to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždycky vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného [[reflex]]u, se podle [[Ivan Petrovič Pavlov|I. P. Pavlova]] nazývá '''dynamický stereotyp'''.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1230.</ref> |
V [[metafora|metaforickém]] významu je to obvykle převzatý a neměnný soubor představ o člověku nebo skupině, který významně ovlivňuje jejich vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. V [[psychologie|psychologii]] je to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždycky vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného [[reflex]]u, se podle [[Ivan Petrovič Pavlov|I. P. Pavlova]] nazývá '''dynamický stereotyp'''.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1230.</ref> V [[etologie|etologii]] obvykle vrozený soubor pohybů a gest, vyvolávaný přesně určitým [[spouštěcí mechanismus|spouštěcím mechanismem]]. V [[Lékařství|medicině]] jsou to opakované a často nutkavé pohyby, neodpovídající situaci a zbavené smyslu. |
||
== Etymologie == |
== Etymologie == |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
V [[sociologie|sociologii]] a [[sociální psychologie|sociální psychologii]] typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tak ovlivňuje názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností všem členům dané skupiny bez rozlišení. Má spíše iracionální povahu a i když může vzniknout na základě vlastní zkušenosti, bývá to často přeceněním jednotlivé události či osoby a zobecněním na celou skupinu. |
V [[sociologie|sociologii]] a [[sociální psychologie|sociální psychologii]] typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tak ovlivňuje názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností všem členům dané skupiny bez rozlišení. Má spíše iracionální povahu a i když může vzniknout na základě vlastní zkušenosti, bývá to často přeceněním jednotlivé události či osoby a zobecněním na celou skupinu. |
||
Pokud se týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o '''autostereotypu'''. Naopak |
Pokud se týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o '''autostereotypu'''. Naopak pokud se týká druhých a cizích, mluví se o '''heterostereotypu'''. To je soubor často nelichotivých představ o příslušnících jiných společenských skupin, vrstev, etnik a podobně, základ rasových a společenských předsudků, například stereotypy Němce, Žida, Roma, tchyně atd. |
||
Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. Jsou velmi houževnaté a člověk je přebírá už v dětství či v mládí od svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v [[karikatura|karikaturách]] a hrají velkou roli v masové [[propaganda|propagandě]].<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1229n.</ref> |
Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. Jsou velmi houževnaté a člověk je přebírá už v dětství či v mládí od svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v [[karikatura|karikaturách]] a hrají velkou roli v masové [[propaganda|propagandě]].<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1229n.</ref> |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references/> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
{{Commons|Stereotypes}}{{Commonscat|Stereotypes}} |
* {{Commons|Stereotypes}} |
||
{{Commonscat|Stereotypes}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=stereotyp}} |
* {{Wikislovník|heslo=stereotyp}} |
||
* {{en}} [http://www.understandingprejudice.org/apa/english/page11.htm Social Psychology Network] Stereotyp a předsudek |
* {{en}} [http://www.understandingprejudice.org/apa/english/page11.htm Social Psychology Network] Stereotyp a předsudek |
Verze z 4. 7. 2014, 14:11
Stereotyp je v původním významu tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný reprint předchozího vydání.
V metaforickém významu je to obvykle převzatý a neměnný soubor představ o člověku nebo skupině, který významně ovlivňuje jejich vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. V psychologii je to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždycky vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného reflexu, se podle I. P. Pavlova nazývá dynamický stereotyp.[1] V etologii obvykle vrozený soubor pohybů a gest, vyvolávaný přesně určitým spouštěcím mechanismem. V medicině jsou to opakované a často nutkavé pohyby, neodpovídající situaci a zbavené smyslu.
Etymologie
Slovo stereotyp je složeno z řec. stereos, tvrdý, pevný, a typtein, razit, tisknout. Vzniklo jako tiskařský pojem ve Francii koncem 18. století, v angličtině je doloženo k roku 1798, metaforický význam "klišé, předsudek" zavedl roku 1922 americký komentátor Walter Lippmann.[2]
Společenský stereotyp
V sociologii a sociální psychologii typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tak ovlivňuje názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností všem členům dané skupiny bez rozlišení. Má spíše iracionální povahu a i když může vzniknout na základě vlastní zkušenosti, bývá to často přeceněním jednotlivé události či osoby a zobecněním na celou skupinu.
Pokud se týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o autostereotypu. Naopak pokud se týká druhých a cizích, mluví se o heterostereotypu. To je soubor často nelichotivých představ o příslušnících jiných společenských skupin, vrstev, etnik a podobně, základ rasových a společenských předsudků, například stereotypy Němce, Žida, Roma, tchyně atd.
Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. Jsou velmi houževnaté a člověk je přebírá už v dětství či v mládí od svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v karikaturách a hrají velkou roli v masové propagandě.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1230.
- ↑ Online Etymology Dictionary, heslo Stereotype.
- ↑ Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1229n.
Literatura
- M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1996. Hesla Stereotyp a Stereotyp dynamický.
- J. Rak, Bývali Čechové: české historické mýty a stereotypy. Jinočany: H&H, 1994 - 148 s. ISBN 80-85787-73-3
- B. Soukupová, Česká společnost před sto lety: identita, stereotyp, mýtus. Praha: Sofis 2000 - 164 s. ISBN 80-902785-3-1
Související články
Externí odkazy
- Galerie stereotyp na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu stereotyp na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo stereotyp ve Wikislovníku
- (anglicky) Social Psychology Network Stereotyp a předsudek
- (anglicky) Stereotype and Society