Nedvědice: Porovnání verzí
→Osobnosti: pavel vejrosta značka: editace z Vizuálního editoru |
→Osobnosti: pavelvejrosta značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 65: | Řádek 65: | ||
* [[Eduard Berka]] – autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme |
* [[Eduard Berka]] – autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme |
||
* [[Oldřich Vašica]] – malíř; vyzdobil prostějovský orloj |
* [[Oldřich Vašica]] – malíř; vyzdobil prostějovský orloj |
||
* Pavel Vejrosta ml. - místní |
* Pavel Vejrosta ml. - místní retard |
||
== Zajímavosti == |
== Zajímavosti == |
||
Verze z 10. 6. 2014, 09:40
| Nedvědice | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Tišnov |
| Obec s rozšířenou působností | Tišnov (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′25″ s. š., 16°20′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 298 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,54 km²[2] |
| Nadmořská výška | 324 m n. m. |
| Počet domů | 446 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Obecní úřad Nedvědice Nedvědice 42 592 62 Nedvědice obec |
| Starosta | Pavel Vejrosta |
| Oficiální web: www | |
  Nedvědice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 596175 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nedvědice je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 14 kilometrů severozápadně od Tišnova. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada Pernštejn (ve stejnojmenném katastrálním území).
Poloha a přírodní podmínky
Nedvědice leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, uprostřed přírodního parku Svratecká hornatina.
Historie
První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, zde kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn. V tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice. V roce 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. Roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645, kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků.
Do 1. ledna 2005 byla Nedvědice součástí okresu Žďár nad Sázavou.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]
Demografie
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[6] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 062 | 950 | 974 | 941 | 1 272 | 1 370 | 1 247 | 1 313 | 1 415 | 1 470 | 1 551 | 1 443 | 1 329 | 1 317 |
Znak
Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou. Tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Kunhuty s jádrem z 15. století, současná podoba je barokní z 18. století. Před kostelem se nachází mramorový kříž s letopočtem 1867. Materiál na jeho zhotovení pochází z bývalých lomů, které dodávaly materiál i na stavbu hradu Pernštejna či kostela v Doubravníku.
Osobnosti
- František Uhlíř – kameník; mramorové kříže z jeho kamenictví stojí po celé Moravě
- Alois Lukášek – akademický malíř-krajinář
- Eduard Berka – autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme
- Oldřich Vašica – malíř; vyzdobil prostějovský orloj
- Pavel Vejrosta ml. - místní retard
Zajímavosti
- Na nedvědickém nádraží se natáčel česko-řecký film Podzimní návrat.
Související články
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
- ↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nedvědice na Wikimedia Commons
| Městys Nedvědice |
|---|
|
Nedvědice | Pernštejn |