Panama: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m clean up, replaced: }} ''' → | commons = Category: }} ''', {{Infobox stát| → {{Infobox stát, genitiv = → | genitiv = za použití AWB
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox stát|
{{Infobox stát
genitiv = Panamy
| genitiv = Panamy
| úřední název = República de Panamá
| úřední název = República de Panamá
| úřední název česky = Panamská republika
| úřední název česky = Panamská republika
Řádek 44: Řádek 44:
| předvolba = +507
| předvolba = +507
| čas = -5
| čas = -5
| commons = Category:Panama
}}
}}
[[Soubor:Panama1904.JPG|thumb|První mapa Panamy jako nezávislé země (1903)]]
[[Soubor:Panama1904.JPG|thumb|První mapa Panamy jako nezávislé země (1903)]]

Verze z 6. 6. 2014, 10:19

Šablona:Infobox stát

První mapa Panamy jako nezávislé země (1903)
Tento článek je o středoamerickém státě. O dalších významech slova Panama pojednává článek Panama (rozcestník).

Panama je malý stát na pomezí Jižní a Střední Ameriky kontrolující strategický průplav. Jeho sousedy jsou na východě Kolumbie a na západě Kostarika. Počet obyvatel přesahuje 3 miliony. Hlavním městem je Ciudad de Panamá. Světový význam má Panamský průplav mezi Atlantským a Tichým oceánem.

Geografie

Západní část Panamy prostupuje vulkanické pohoří Cordillera de Talamanca, které zasahuje až do Kostariky. Zde se také tyčí nejvyšší hora Panamy – Volcán Barú (známý též jako Chiriquí 3 474 m). Dále na východ se táhne až téměř k průplavu horské pásmo Serrania de Tabasará. Po obou stranách pohoří se rozkládají pobřežní nížiny, jen na poloostrově Azuero na jihu Panamy se terén od pobřeží Panamského zálivu opět strmě zvedá. Východně od Panamského průplavu probíhají paralelně s pacifickým i karibským pobřežím dva nižší horské oblouky, které na úplném východě uzavírají nejrozsáhlejší panamskou nížinu. Národní parky v Panamě (např. NP Coiba, NP Darién nebo NP La Amistad) a další chráněná území pokrývají na 34 % rozlohy státu.[1] K Panamě patří souostroví Bocas del Toro a Perlové souostroví. Zdejší nejmohutnější řeky jsou Tuira, Bayano, Chucunaque a Chagres, největší jezera jsou Bayano, Gatún a Alajuela.

V roce 2005 pokrývaly lesy 59,2 %, savany zabíraly jen 0,2 % území státu, zemědělská půda 37,9 %.[2]

Podnebí

Podnebí je horké a vlhké po celý rok, v západních horách je podstatně chladněji. Na karibském pobřeží spadne ročně 2500–4000 mm srážek, tichomořské je výrazně sušší.

Dějiny

Území Panamy bylo původně osídleno Indiány, ale od počátku 16. století země začala být objevována a okupována Španěly. Kolumbus se objevil u jejích břehů již roku 1502, což byl začátek jejího začlenění do španělských kolonií, kde setrvala přes 300 let. Jako strategické nejužší místo v Americe mezi Pacifikem a Atlantikem se stala Panama rychle místem čilého obchodního a tranzitního ruchu. V první fázi vznikla mezi oceány silnice, po které Španělé přepravovali cenný náklad na mulách, později ji nahradila železnice a na počátku 70. let 19. století se začal naplňovat dávný sen námořníků, když se začal budovat Panamský průplav přehrazením řeky Río Chagres přehradou, přičemž vzniklo Gatúnské jezero.

Se stavbou započala Francouzská Všeobecná společnost mezioceánského průplavu, která ale přes značné výdaje na počátku 20. století ekonomicky zkrachovala. V těchto letech byla Panama stále součástí nezávislé Kolumbie, což se nelíbilo USA, které zinscenovaly v zemi revoluci, která vedla k vyhlášení nezávislosti roku 1903 a k přenesení práv a závazků na stavbu kanálu na Spojené státy. Následovalo podepsání smlouvy mezi Panamou a USA, která zaručovala USA kontrolu 16 kilometrů širokého pásma okolo Panamského průplavu. USA vyplatily Panamě jednorázový poplatek 10 miliónů dolarů a poskytly příslib placení každoročního poplatku ve výši 250 000 dolarů.

Při stavbě železnice a později průplavu zahynulo obrovské množství dělníků na následky malárie a žluté zimnice. I přes tyto útrapy byl ale kanál dokončen a první zkušební plavba 81,6 km dlouhým kanálem se uskutečnila roku 1913, slavnostní otevření pak 15. srpna roku 1914. V dnešní době je průplav strategickou tepnou zkracující cestu mezi oceány. Pro narůstající dopravu a nové lodě se stal průplav nedostatečný, proto se v nedávné době přistoupilo k jeho rozšiřování, přesto však jím stále nemohou proplouvat obrovské kontejnerové lodě. Průplav překonávají 2 pevné mosty (Puente de las Américas a Puente Centenario), které zajišťují kontinuity Panamericany.

V roce 1979 předala správu nad průplavem americká vláda Panamě, ale až do prvního dne roku 2000 si ponechala právo kontrolovat proplouvání lodí a vojensky ho bránit.

V 80. letech zesílil vliv armády v zemi. V čele armády stanul generál Manuel Noriega, který v roce 1989 zrušil volby, ve kterých vyhrála opozice. V prosinci 1989 schválil americký prezident George H. W. Bush vojenskou operaci proti režimu generála Noriegy, která měla za cíl ochránit americká práva, bránit a provozovat průplav a předat Noriegu spravedlnosti. V současnosti je Panama jednou z mála zemí na světě, které nedisponují stálou armádou.[3]

Hospodářství

Díky výhodné zeměpisné poloze patří panamské hospodářství k jedněm z bohatších ve Střední Americe. Panamská ekonomika je založena na službách, které tvoří 78 % HDP. Hrubý domácí produkt Panamy v roce 2012 vzrostl o 10,8 %, přesto však, ačkoli je nejvyšší ve Střední Americe, asi 14 % populace žije v chudobě.

Pod panamskou vlajkou je registrováno přes 3000 lodí, jelikož jsou registrační poplatky malé a pracovní zákony velmi benevolentní. Pětina populace je zaměstnána v zemědělství, které vytváří pouze 6 % HDP. Nejvýznamnější zemědělské produkty jsou banány, cukrová třtina, káva, kukuřice a rýže. Většina průmyslové produkce zůstává na území Panamy a slouží k uspokojení domácí potřeby.

Sektor služeb je tvořen především provozováním průplavu a bankovnictvím. Nemalou mírou přispívá i Bezcelní zóna Colón, která je druhou největší bezcelní zónou na světě.[4] Mezinárodní obchod zároveň podporuje fakt, že oficiální měnou Panamy je kromě zdejší balboy i americký dolar.

V roce 2008 patřily mezi nejvýznamnější exportní položky především produkty zemědělství, rybolovu a akvakultury. Jmenovitě banány, káva, vodní a cukrový meloun a další ovoce a zelenina, dále pak tuňák, krevety a další mořské plody.[5] Významnou roli při tvorbě hrubého domácího produktu sehrál i turismus, jehož příjmy představoval v roce 2009 9,3% státního HDP.[6]

Obyvatelstvo

V roce 2010 žilo v Panamě 3 405 813 osob.[7] Většinu obyvatelstva tvoří mesticové. Podle sčítání obyvatelstva v roce 2010 žilo v Panamě 313 289 lidí afrického původu[8] a 417 559 obyvatel indiánského původu.[9] Kromě španělštiny má od 26. listopadu 2010 status oficiálního jazyka 7 nejrozšířenějších indiánských jazyků (Ngöbe, Kuna, Emberá, Buglé, Wounaan, Naso tjerdi a Bri-Bri).[10] Dalším rozšířeným jazykem je angličtina.

Nejvýznamnější indiánská etnika jsou:

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Administrativní členění

Podrobnější informace naleznete v článku Provincie Panamy.

Panama se skládá z 9 provincií a 5 „comarcas“ (území, kde podstatnou část obyvatelstva tvoří původní indiánské kmeny).

Provincie Panamy

Odkazy

Reference

  1. ↑ INFORME EL SISTEMA NACIONAL DE ÁREAS PROTEGIDAS [online]. AUTORIDAD NACIONAL DEL AMBIENTE [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ GEO Centroamérica [online]. Comisión Centroamericana de Ambiente y Desarollo [cit. 2011-01-24]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. ↑ (španělsky) Ústava panamské republiky - článek 310
  4. ↑ (anglicky) Zona Libre de Colón
  5. ↑ EXPORTACIÓN DE MERCADERÍAS IMPORTANTES DE LA REPÚBLICA, POR CANTIDAD Y VALOR: AÑOS 2005-09 [online]. Instituto nacional de estadística y censo [cit. 2011-03-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. ↑ Indicadores macroeconomicos del turismo (položka 5.1.23) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2011-09-02]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené A není určen žádný text
  8. ↑ údaj ze sčítání obyvatelstva v roce 2010 POBLACIÓN TOTAL Y AFRODESCENDIENTE EN LA REPÚBLICA [online]. Instituto Nacional de Estadísticas y Censos [cit. 2011-05-29]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. ↑ údaj ze sčítání obyvatelstva v roce 2010 POBLACIÓN INDÍGENA EN LA REPÚBLICA [online]. Instituto Nacional de Estadísticas y Censos [cit. 2011-05-29]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. ↑ Ley N°. 88 (de lunes 22 de noviembre de 2010) que reconoce las lenguas y los alfabetos de los pueblos indigenes de Panamá y dicta normal para educación intercultural bilingüe [online]. Asamblea nacional [cit. 2011-06-02]. Dostupné online. (španělsky) 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Panama na Wikimedia Commons

Státy a území v Severní a Střední Americe
Nezávislé státy
Součásti suverénních států
Teritoria, kolonie a
závislá území
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Panama&oldid=11539621“