George Armitage Miller: Porovnání verzí
m Robot: en:George Armitage Miller je dobrý článek; kosmetické úpravy |
m úprava dat |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''George Armitage Miller''' ([[3. únor]] [[1920]], [[Charleston (Západní Virginie)|Charleston]] – [[22. červenec]] [[2012]], [[Plainsboro|Plainsboro, New Jersey]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[psycholog]], představitel [[kognitivní psychologie]], k jejímž zakladatelům patřil. Zaobíral se i [[Psycholingvistika|psycholingvistikou]] (v jejímž rámci úzce spolupracoval s [[Noam Chomsky|Noamem Chomským]]) a [[Teorie algoritmů|teorií algoritmů]]. Byl [[Sto nejvlivnějších psychologů 20. století|20. nejcitovanějším psychologem 20. století]].<ref>Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152</ref> Jedním z jeho nejslavnějších příspěvků, široce citovaným i v populární literatuře a běžné kultuře, je studie věnovaná [[Krátkodobá paměť|krátkodobé paměti]]. Článek ''The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on Our Capacity for Processing Information'' vyšel roku [[1956]] v časopise ''Psychological Review'' a patří k nejcitovanějším článkům v dějinách psychologie.<ref>Gorenflo, Daniel; McConnell, James (1991). "The Most Frequently Cited Journal Articles and Authors in Introductory Psychology Textbooks". Teaching of Psychology 18: 8–12.</ref> Zákonitost tvrdící, že člověk je schopen v krátkodobé paměti uchovat v průměru 7 údajů (+-2), se někdy nazývá Millerův zákon. Roku [[1991]] získal [[Národní vyznamenání za vědu]]. Se svým týmem na [[Princetonská univerzita|Princetonské univerzitě]] vytvořil lexikální databázi pro anglický jazyk [[WordNet]], která se stala vzorem i pro jiné jazyky. |
'''George Armitage Miller''' ([[3. únor]]a [[1920]], [[Charleston (Západní Virginie)|Charleston]] – [[22. červenec|22. července]] [[2012]], [[Plainsboro|Plainsboro, New Jersey]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[psycholog]], představitel [[kognitivní psychologie]], k jejímž zakladatelům patřil. |
||
Zaobíral se i [[Psycholingvistika|psycholingvistikou]] (v jejímž rámci úzce spolupracoval s [[Noam Chomsky|Noamem Chomským]]) a [[Teorie algoritmů|teorií algoritmů]]. Byl [[Sto nejvlivnějších psychologů 20. století|20. nejcitovanějším psychologem 20. století]].<ref>Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152</ref> Jedním z jeho nejslavnějších příspěvků, široce citovaným i v populární literatuře a běžné kultuře, je studie věnovaná [[Krátkodobá paměť|krátkodobé paměti]]. Článek ''The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on Our Capacity for Processing Information'' vyšel roku [[1956]] v časopise ''Psychological Review'' a patří k nejcitovanějším článkům v dějinách psychologie.<ref>Gorenflo, Daniel; McConnell, James (1991). "The Most Frequently Cited Journal Articles and Authors in Introductory Psychology Textbooks". Teaching of Psychology 18: 8–12.</ref> Zákonitost tvrdící, že člověk je schopen v krátkodobé paměti uchovat v průměru 7 údajů (+-2), se někdy nazývá Millerův zákon. Roku [[1991]] získal [[Národní vyznamenání za vědu]]. Se svým týmem na [[Princetonská univerzita|Princetonské univerzitě]] vytvořil lexikální databázi pro anglický jazyk [[WordNet]], která se stala vzorem i pro jiné jazyky. |
|||
== Bibliografie == |
== Bibliografie == |
Verze z 15. 5. 2014, 17:38
George Armitage Miller (3. února 1920, Charleston – 22. července 2012, Plainsboro, New Jersey) byl americký psycholog, představitel kognitivní psychologie, k jejímž zakladatelům patřil.
Zaobíral se i psycholingvistikou (v jejímž rámci úzce spolupracoval s Noamem Chomským) a teorií algoritmů. Byl 20. nejcitovanějším psychologem 20. století.[1] Jedním z jeho nejslavnějších příspěvků, široce citovaným i v populární literatuře a běžné kultuře, je studie věnovaná krátkodobé paměti. Článek The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on Our Capacity for Processing Information vyšel roku 1956 v časopise Psychological Review a patří k nejcitovanějším článkům v dějinách psychologie.[2] Zákonitost tvrdící, že člověk je schopen v krátkodobé paměti uchovat v průměru 7 údajů (+-2), se někdy nazývá Millerův zákon. Roku 1991 získal Národní vyznamenání za vědu. Se svým týmem na Princetonské univerzitě vytvořil lexikální databázi pro anglický jazyk WordNet, která se stala vzorem i pro jiné jazyky.
Bibliografie
- Language and Communication (1963)
- Mathematics and Psychology (1965)
- The genesis of language; a psycholinguistic approach; proceedings of a conference on language development in children (1966)
- The Genesis of Language: A Psycholinguistic Approach (1968)
- Communication, Language and Meaning (1973)
- Linguistic Communication: Perspectives for Research (1974)
- The Psychology of Communication (1975)
- Language and Perception (1976)
- Linguistic theory and psychological reality (1978)
- Psychology and biology of language and thought: essays in honor of Eric Lenneberg (1978)
- Sociology of Organizations (1981)
- Plans and the Structure of Behavior (1986)
- Spontaneous Apprentices: Children and Language (1987)
- Language and Speech (1987)
- Psychology: The Science of Mental Life (1991)
- The Science of Words (1991)
Reference
- ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152
- ↑ Gorenflo, Daniel; McConnell, James (1991). "The Most Frequently Cited Journal Articles and Authors in Introductory Psychology Textbooks". Teaching of Psychology 18: 8–12.