Lev I. Veliký: Porovnání verzí
Doplněn infobox |
doplnění v infoboxu |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
|jméno = Lev I. Veliký |
|jméno = Lev I. Veliký |
||
|čestný sufix = |
|čestný sufix = |
||
|titul = [[ |
|titul = [[Seznam papežů|45. papež]]<br />[[Učitel církve]] |
||
|obrázek = Merazhofen Pfarrkirche Decke Papst Leo der Große.jpg |
|obrázek = Merazhofen Pfarrkirche Decke Papst Leo der Große.jpg |
||
|velikost obrázku = |
|velikost obrázku = |
||
Řádek 110: | Řádek 110: | ||
|místo úcty = |
|místo úcty = |
||
|popření kultu = |
|popření kultu = |
||
|jméno papeže = |
|jméno papeže = Lev |
||
|commons category = |
|commons category = Leo I Magnus |
||
|wikicitáty = |
|wikicitáty = Lev I. Veliký |
||
}} |
}} |
||
[[Svatý]] '''Lev I. Veliký''' (okolo [[400]], [[Toskánsko]] – [[10. listopad]] [[461]], [[Řím]]) byl 45. [[papež]]em [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. |
[[Svatý]] '''Lev I. Veliký''' (okolo [[400]], [[Toskánsko]] – [[10. listopad]] [[461]], [[Řím]]) byl 45. [[papež]]em [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. |
||
Řádek 133: | Řádek 133: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
{{commonscat|Leo I Magnus}} |
|||
* {{cs}} [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=9176 promluva [[Benedikt XVI.|Benedikta XVI.]] o Lvu Velikém při generální audienci] |
* {{cs}} [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=9176 promluva [[Benedikt XVI.|Benedikta XVI.]] o Lvu Velikém při generální audienci] |
||
* {{en}} [http://www.newadvent.org/cathen/09154b.htm Lev XIII.] ([[Catholic Encyclopedia]]) |
* {{en}} [http://www.newadvent.org/cathen/09154b.htm Lev XIII.] ([[Catholic Encyclopedia]]) |
Verze z 28. 4. 2014, 12:07
Svatý Lev I. Veliký | |
---|---|
45. papež Učitel církve | |
Církev | Katolická církev |
Pontifikát začal | 29. září 440 |
Pontifikát skončil | 10. listopadu 461 |
Předchůdce | Sixtus III. |
Nástupce | Hilarius |
Osobní údaje | |
Datum narození | okolo 400 |
Místo narození | Toskánsko |
Datum úmrtí | 10. listopadu 461 |
Místo úmrtí | Řím |
Místo pohřbení | Old St. Peter's Basilica |
Svatořečení | |
Svátek | 10. listopadu |
Uctíván církvemi | Katolická církev |
Titul svatého | Učitel církve |
Atributy | tiára, papežský kříž, kniha evangelií |
Patron | hudebníků, pěvců, varhaníků |
Seznam papežů nosících jméno Lev multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Lev I. Veliký (okolo 400, Toskánsko – 10. listopad 461, Řím) byl 45. papežem římskokatolické církve.
Život a papežský úřad
O jeho původu a mládí nejsou dochovány žádné záznamy. Poprvé je zmiňován, až když se (kolem roku 430) stal arcijáhnem papeže Celestýna. Roku 440 byl zvolen papežem. V rámci svého úřadu odosobnil úřad papeže a zdůraznil jej jako dědictví apoštola Petra. Usilovně bojoval proti rozšířeným bludným učením, zejm. manicheismu a pelagianismu. Zdůrazňoval, že v Kristu jsou obsaženy obě přirozenosti, tj. božská i lidská. V této záležitosti se dostal do ostrého střetu s představiteli východní církve, kteří obhajovali jen jednu, vtělenou božskou, přirozenost. Když roku 449 na synodě v Efesu trvali představitelé východní církve na své představě, označil toto shromáždění dokonce jako „synodu lupičů“.[1] V roce 451 svolal chalcedonský koncil, kterého se účastnili i biskupové z východu. Lev napsal věroučný text tzv. Tomus ad Flavianum adresovaný konstantinopolskému biskupovi, který byl přítomnými biskupy na koncilu přijat - podle koncilových dokumentů dokonce zvoláním: „Petr promluvil ústy Lva“. Tím byla dvojí přirozenost v Kristu koncilem potvrzena a Eutychově herezi tak učiněno zadost. K dalším zásluhám Lva I. patří napravení hierarchie církve a obrana jejích práv.
Hrdinské činy Lva I. Velikého
Roku 452 vpadl do Itálie kmen Hunů, kteří hrozivým způsobem pustošili území, která dobyli. Když přitáhli k Římu, vyšel papež Lev I. vstříc hunskému vojevůdci Attilovi a podařilo se mu jej přesvědčit, aby Řím svého plenění ušetřili. Avšak již tři roky na to, roku 455, musel Řím čelit opět nájezdu pohanských kmenů, tentokrát Vandalů. Zabránit vyplenění města se mu sice nepodařilo, přesto se mu však podařilo s Vandaly vyjednat, že nedojde k vraždění římských občanů, že město nezapálí, jak měli v úmyslu, a rovněž ušetří apoštolské baziliky.
Lev I. Veliký zemřel 10. listopadu 461 v Římě a byl pohřben v předsíni baziliky svatého Petra. Již během svého života byl uctíván jako světec, jímž byl brzy prohlášen.
Odkaz
Lev Veliký je prvním papežem, po kterém se nám zachovala jeho kázání k lidu při bohoslužbách (je jich okolo stovky). Zároveň se dochovalo i asi 150 jeho dopisů. Obhajuje Petrův primát[2], dvojí přirozenost Krista, klade důraz na liturgii jako na stále aktuální událost a jako součást každodenního života křesťana. V roce 1754 jej Benedikt XIV. prohlásil za Učitele Církve.
Odkazy
Literatura
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Externí odkazy
- (česky) promluva Benedikta XVI. o Lvu Velikém při generální audienci
- (anglicky) Lev XIII. (Catholic Encyclopedia)