Mechanika tuhého tělesa: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 1. 2007, 00:32

Mechanika tuhého tělesa je část mechaniky, která se zabývá pohybem tuhého tělesa a silami na ně působícími. Skutečná pevná tělesa jsou soubory atomů a molekul vázaných jistými vnitřními silami, které je možné vnější silou překonat a těleso deformovat. Výpočty s uvážením deformací jsou poměrně složité, proto byl zaveden pojem tuhého tělesa, což je ideální těleso, které svůj tvar ani objem působením libovolně velkých sil nemění. Tuhé těleso je vymezeno svou hmotností $m$ a geometrickým tvarem, kterému přísluší objem $V$ .

Pohyb tuhého tělesa lze vždy rozložit na posuvný pohyb (translaci) a pohyb otáčivý (rotaci) kolem osy otáčení. K posouzení účinku síly na otáčivý pohyb zavádíme veličinu moment síly a k posouzení množství energie nutné k roztočení tělesa na určitou úhlovou rychlost veličinu moment setrvačnosti.

Působiště síly v tuhém tělese lze posouvat po vektorové přímce síly. Tohoto a dalších poznatků se využívá k hledání výslednice sil, ke skládání sil. Dvě stejně velké síly opačného směru, které neleží na společné přímce, však nelze skládat a tvoří tzv. dvojici sil. Stejně tak nelze skládat dvě mimoběžné síly.

V gravitačním poli Země působí na hmotné body tuhého tělesa síly, které jsou prakticky rovnoběžné a přímo úměrné hmotnosti jednotlivých hmotných bodů. Výslednicí těchto sil je celková tíha tělesa $G$ , která leží na přímce zvané těžnice. Pokud těleso pootočíme, těžnice v něm změní polohu. V praxi lze těžnici snadno určit zavěšením tělesa. Průsečík všech těžnic nazýváme těžiště nebo též hmotný střed tělesa.

Je-li výslednice všech sil i výslednice všech momentů sil nulová, je těleso v rovnovážné poloze. Z hlediska reakce tělesa v rovnovážné poloze na vychýlení rozlišujeme tři druhy rovnovážné polohy:

Stabilita tělesa je jeho schopnost udržovat stálou rovnovážnou polohu, množství práce, kterou je potřeba vynaložit k jeho uvedení do vratké rovnovážné polohy.

Šablona:Fyzikální pahýl

Verze z 5. 5. 2006, 10:31 editovat Tlusťa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 41 410 editací m rv vandalismus ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 1. 2007, 00:32 editovat zrušit editaci SinBot (diskuse \| příspěvky) 22 151 editací m oprava odkazu na rozcestník nebo redirect, Pohyb → Mechanický pohyb Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Mechanika tuhého tělesa''' je část [[Mechanika\|mechaniky]], která se zabývá [[pohyb]]em [[tuhé těleso\|tuhého tělesa]] a [[síla\|silami]] na ně působícími. Skutečná [[pevná látka\|pevná]] tělesa jsou soubory atomů a molekul vázaných jistými vnitřními silami, které je možné vnější silou překonat a těleso [[deformace\|deformovat]]. Výpočty s uvážením deformací jsou poměrně složité, proto byl zaveden pojem ''tuhého tělesa'', což je ideální těleso, které svůj tvar ani objem působením libovolně velkých sil nemění. Tuhé těleso je vymezeno svou [[hmotnost]]í <math>m</math> a geometrickým tvarem, kterému přísluší [[objem]] <math>V</math>.		'''Mechanika tuhého tělesa''' je část [[Mechanika\|mechaniky]], která se zabývá [[Mechanický pohyb\|pohybem]] [[tuhé těleso\|tuhého tělesa]] a [[síla\|silami]] na ně působícími. Skutečná [[pevná látka\|pevná]] tělesa jsou soubory atomů a molekul vázaných jistými vnitřními silami, které je možné vnější silou překonat a těleso [[deformace\|deformovat]]. Výpočty s uvážením deformací jsou poměrně složité, proto byl zaveden pojem ''tuhého tělesa'', což je ideální těleso, které svůj tvar ani objem působením libovolně velkých sil nemění. Tuhé těleso je vymezeno svou [[hmotnost]]í <math>m</math> a geometrickým tvarem, kterému přísluší [[objem]] <math>V</math>.

	Pohyb tuhého tělesa lze vždy rozložit na [[posuvný pohyb]] (translaci) a [[otáčivý pohyb\|pohyb otáčivý]] (rotaci) kolem [[osa otáčení\|osy otáčení]]. K posouzení účinku síly na otáčivý pohyb zavádíme veličinu [[moment síly]] a k posouzení množství energie nutné k roztočení tělesa na určitou úhlovou rychlost veličinu [[moment setrvačnosti]].		Pohyb tuhého tělesa lze vždy rozložit na [[posuvný pohyb]] (translaci) a [[otáčivý pohyb\|pohyb otáčivý]] (rotaci) kolem [[osa otáčení\|osy otáčení]]. K posouzení účinku síly na otáčivý pohyb zavádíme veličinu [[moment síly]] a k posouzení množství energie nutné k roztočení tělesa na určitou úhlovou rychlost veličinu [[moment setrvačnosti]].