Dieselová lokomotiva: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 752 bajtů ,  před 6 lety
m
→‎Elektrický přenos výkonu: promazáno, skoro vše tam bylo dvakrát
(řada)
m (→‎Elektrický přenos výkonu: promazáno, skoro vše tam bylo dvakrát)
=== Elektrický přenos výkonu ===
 
UV lokomotivdieselové jelokomotivě základnívybavené součástí[[Elektrický přenosupřenos výkonu|elektrickým přenosem výkonu]] je zdrojem energie [[soustrojí]], složené z prvotního spalovacího motoru, obvykle [[Vznětový motor|vznětového]], v některých případech turbíny, a poháněného elektrického točivéhopevně strojespojeného -s [[elektrický generátor|elektrickéhoelektrickým generátorugenerátorem]],. jejichžJejich [[hřídel]]e bývají přímo spojeny pružnou spojkou (viz [[motorgenerátor se spalovacím motorem]]). [[Dieselův motor]] zde pohání elektrický generátor, kterýSoustrojí vyrábí elektrickou energii. Tapro jepohon využitalokomotivy k napájenítrakčními [[trakční motor|trakčních elektromotorůelektromotor]]y. Přenos mechanické energiepráce z elektromotoru na nápravu ([[železniční dvojkolí]]) je zajišťován obvykle jednoduchým ozubeným převodem. Takové [[trakčníhnací vozidlo]] se spalovacím motorem je označováno jako dieselelektrická [[lokomotiva]]' nebo dieselelektrický (motorový) vůz.
[[Elektrický přenos výkonu]] umožňuje relativně snadnou regulaci i reverzaci chodu, která je prováděna vždy v elektrické části pohonu.
Elektrické motory je taktéž možno dobře využívat i pro [[elektrodynamická brzda|elektrodynamické brzdění]]. V lokomotivě není třeba mít mechanickou převodovku nebo spojku. V dieselové lokomotivě je spalovací motor, obvykle [[vznětový motor]], pevně spojený s [[elektrický generátor|elektrickým generátorem]], který vyrábí elektrickou energii pro pohon lokomotivy s trakčními elektromotory (viz [[motorgenerátor se spalovacím motorem]]). Využívá jej například [[lokomotiva 753]] nebo prototypový [[motorový vůz 860]].
 
Elektrický přenos výkonu umožňuje změnu téměř konstantního [[Krouticí moment|krouticího momentu]] u spalovacího motoru na proměnlivou tažnou sílu lokomotivy, přináší možnost startu prvotního motoru naprázdno (u stejnosměrných řešení výhodně pomocí generátoru zapojeného jako motor), protože hnací agregáty typu spalovacího motoru nemohou z principu poskytovat krouticí moment od nulových otáček, vyrovnává malý rozsah provozních otáček spalovacího motoru s mnohem větším rozsahem otáček trakčního elektromotoru, umožňuje snadnou reverzaci chodu, která je prováděna vždy v elektrické části pohonu, hospodárný přenos velkých výkonů a snadnou spojitou regulaci proudu trakčních elektromotorů. Elektrické motory je taktéž možno dobře využívat i pro [[elektrodynamická brzda|elektrodynamické brzdění]]. Snadno se ovládá, protože vhodnou charakteristiku trakčního generátoru lze nastavit vhodnou kombinací buzení.
U lokomotiv je základní součástí přenosu výkonu [[soustrojí]], složené z prvotního spalovacího motoru, v některých případech turbíny, a poháněného elektrického točivého stroje - [[elektrický generátor|elektrického generátoru]], jejichž [[hřídel]]e bývají přímo spojeny pružnou spojkou (viz [[motorgenerátor se spalovacím motorem]]). [[Dieselův motor]] zde pohání elektrický generátor, který vyrábí elektrickou energii. Ta je využita k napájení [[trakční motor|trakčních elektromotorů]]. Přenos mechanické energie z elektromotoru na nápravu ([[železniční dvojkolí]]) je zajišťován obvykle jednoduchým ozubeným převodem. Takové [[trakční vozidlo]] se spalovacím motorem je označováno dieselelektrická [[lokomotiva]]' nebo dieselelektrický (motorový) vůz.
 
Z hlediska druhu použitého elektrického proudu se rozdělují elektrické přenosy výkonu na tři základní skupiny (uvedeny v historickém pořadí, jak byly zaváděny, ale používají se stále všechny):
Důvodem pro toto uspořádání (nejen pro lokomotivy) je skutečnost, že hnací agregáty typu spalovacího motoru nemohou z principu poskytovat [[točivý moment]] od nulových otáček. Použití běžné mechanické [[převodovka|převodovky]] s [[ozubené kolo|ozubenými koly]] a [[spojka (stroj)|spojkou]] k tomuto účelu je technicky vhodné pouze u menších přenášených výkonů.
* stejnosměrný (DC/DC) - nejstarší, zdrojem trakčního proudu je [[dynamo]], vozidlo pohánějí stejnosměrné motory,
 
* smíšený, střídavě stejnosměrný (AC/DC) - místo dynama je zdrojem proudu pro stejnosměrné trakční motory je trakční [[alternátor]],
Elektrický přenos výkonu umožňuje změnu konstantního momentu u spalovacího motoru na proměnlivou tažnou sílu lokomotivy, přináší možnost startu prvotního motoru naprázdno (u stejnosměrných řešení výhodně pomocí generátoru zapojeného jako motor), vyrovnává malý rozsah provozních otáček spalovacího motoru s mnohem větším rozsahem otáček trakčního elektromotoru, umožňuje snadnou reverzaci, hospodárný přenos velkých výkonů a snadnou spojitou regulaci proudu trakčních elektromotorů. Snadno se ovládá, protože vhodnou charakteristiku trakčního generátoru lze nastavit vhodnou kombinací buzení.
* střídavý (AC/AC) - zdrojem proudu je trakční alternátor, asynchronní nebo synchronní trakční motory jsou napájeny z polovodičových měničů.
 
Z hlediska elektrického proudu se rozdělují elektrické přenosy výkonu na tři základní skupiny:
* stejnosměrný (DC/DC) - nejstarší, zdrojem trakčního proudu je dynamo, vozidlo pohánějí stejnosměrné motory
* smíšený, střídavě stejnosměrný (AC/DC) - zdrojem proudu pro stejnosměrné trakční motory je trakční alternátor
* střídavý (AC/AC) - zdrojem proudu je trakční alternátor, asynchronní nebo synchronní trakční motory jsou napájeny z polovodičových měničů
 
Elektrický přenos výkonu umožňuje využít [[elektrodynamická brzda|elektrodynamického brzdění]].
 
Výhody elektrického přenosu převažují nad jeho nevýhodami. Oproti mechanickému přenosu je [[účinnost (fyzika)|účinnost]] nižší, ve srovnání s hydrodynamickým přenosem výkonu má konstrukce elektrického přenosu sice vyšší hmotnost, ale vyšší [[Účinnost (fyzika)|účinnost]].

Navigační menu