Kryštof Dientzenhofer: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{NK ČR}} jako položka seznamu |
úpr. nadpisů; část. upřesnění díla dle zdroje |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Ms0247.jpg| |
[[Soubor:Ms0247.jpg|náhled|Detail průčelí kostela svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně]] |
||
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]], St. Margarethen u [[Brannenburg]]u, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] architekt a stavitel [[Německo|německého]] původu. Byl představitelem vrcholného [[Baroko|baroka]]. Jeho nejvýznamnějšími stavbami je [[Kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[klášter]]ní [[Břevnovský klášter|Kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]] a [[kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u, [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy]]. Jako architekt a stavitel se podílel na mnoha dalších barokních stavbách v Čechách. Působil také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a Praze a jako klášterní stavitel Břevnovsko-Broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. |
'''Kryštof Dientzenhofer''' ([[7. červenec|7. července]] [[1655]], St. Margarethen u [[Brannenburg]]u, [[Bavorsko]] – [[20. červen|20. června]] [[1722]], [[Praha]]) byl [[Česko|český]] architekt a stavitel [[Německo|německého]] původu. Byl představitelem vrcholného [[Baroko|baroka]]. Jeho nejvýznamnějšími stavbami je [[Kaple Zjevení Páně]] ve [[Smiřice|Smiřicích]], [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel svatého Mikuláše]] v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], [[klášter]]ní [[Břevnovský klášter|Kostel svaté Markéty]] v [[Břevnovský klášter|břevnovském klášteře]] a [[kostel svaté Kláry]] v [[Cheb]]u, [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy]]. Jako architekt a stavitel se podílel na mnoha dalších barokních stavbách v Čechách. Působil také jako pevnostní stavitel v [[Cheb]]u a Praze a jako klášterní stavitel Břevnovsko-Broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. |
||
== |
== Život == |
||
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku [[1677]] se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku [[1685]] se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou.V roce [[1689]] dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Roku [[1698]] začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky|Hamrníkách]] nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze. |
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku [[1677]] se přestěhoval do Čech, kde se živil jako [[polír]] u mistra. Roku [[1685]] se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou.V roce [[1689]] dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] u [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Roku [[1698]] začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v [[Hamrníky|Hamrníkách]] nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze. |
||
== |
== Dílo == |
||
=== Stavby v Praze === |
|||
* [[Kostel Narození Páně (Praha)|Loreta]] |
* [[Kostel Narození Páně (Praha)|Loreta]] |
||
* [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] ([[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]) (pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]) |
* [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] ([[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]) (pravděpodobně podle návrhu [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanniho Battisty Alliprandiho]]) |
||
| Řádek 24: | Řádek 25: | ||
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Chrám sv. Mikuláše]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] |
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Chrám sv. Mikuláše]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] |
||
== Stavby mimo Prahu == |
=== Stavby mimo Prahu === |
||
* [[ |
* [[Klášter Teplá]] – úpravy a stavba [[Kaple Nejsvětější Trojice (Teplá)|špitální kaple Nejsvětější Trojice]] (1692-1699)<ref name="NEČVU" /> |
||
* [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)| |
* Úterý, [[Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Úterý)|chrám Narození svatého Jana Křtitele]] (1965-1698) – nejisté<ref name="NEČVU" /> |
||
* Chlum svaté Máří, [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny|kostel křižovníků]] (1690-1701) – sporná účast<ref name="NEČVU" /> |
|||
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|Chrám svaté Kláry]] v [[Cheb]]u |
* [[Kostel svaté Kláry (Cheb)|Chrám svaté Kláry]] v [[Cheb]]u |
||
* Kaple svaté Máří Magdaleny na [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalce u Mníšku pod Brdy]] |
* Kaple svaté Máří Magdaleny na [[Skalka (Mníšek pod Brdy)|Skalce u Mníšku pod Brdy]] |
||
| Řádek 33: | Řádek 35: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
{{Commonscat}} |
{{Commonscat}} |
||
=== Reference === |
|||
<references> |
|||
<ref name="NEČVU">Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1995. ISBN 80-200-0536-6</ref> |
|||
</references> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{NK ČR|jn20000710024}} |
* {{NK ČR|jn20000710024}} |
||
Verze z 5. 4. 2014, 12:44
| syn | Kilián Ignác Dientzenhofer |
|---|
Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen u Brannenburgu, Bavorsko – 20. června 1722, Praha) byl český architekt a stavitel německého původu. Byl představitelem vrcholného baroka. Jeho nejvýznamnějšími stavbami je Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, Kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, klášterní Kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře a kostel svaté Kláry v Chebu, Barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Jako architekt a stavitel se podílel na mnoha dalších barokních stavbách v Čechách. Působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze a jako klášterní stavitel Břevnovsko-Broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.
Život
Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou.V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrov u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze.
Dílo
Stavby v Praze
- Loreta
- Šternberský palác (Národní galerie) (pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho)
- Dům „U bílé kuželky“
- Břevnovský klášter
- Býv. klášter voršilek u chrámu sv. J. Nepomuckého
- Dům „Weisbírovský“
- Rožmberský dům
- Kaisersteinský palác
- Vrtbovský palác
- Chrám sv. J. Nepomuckého
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Bazilika sv. Markéty v Břevnově
- Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně
Stavby mimo Prahu
- Klášter Teplá – úpravy a stavba špitální kaple Nejsvětější Trojice (1692-1699)[1]
- Úterý, chrám Narození svatého Jana Křtitele (1965-1698) – nejisté[1]
- Chlum svaté Máří, kostel křižovníků (1690-1701) – sporná účast[1]
- Chrám svaté Kláry v Chebu
- Kaple svaté Máří Magdaleny na Skalce u Mníšku pod Brdy
- Kostel svatého Jakuba Většího, Ruprechtice. Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu (1720–1723) s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer. Architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací syna Kiliána Ignáce.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof Dientzenhofer na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b c Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1995. ISBN 80-200-0536-6
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kryštof Dientzenhofer
- KUBÍN, Antonín. Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém : s 26 obrazovými přílohami a současnou podobiznou Kiliána Dinzenhofera. Praha: Stivín, 1908. Dostupné online.
- HORYNA, Mojmír, a kol. Dientzenhoferové. Praha: AKROPOLIS, 1998. ISBN 80-85770-68-7.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 121.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105-215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 204-205.