Canal du Midi: Porovnání verzí
m typo |
m změna a kosmetika infoboxu; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox světové dědictví |
{{Infobox - světové dědictví |
||
| |
| název = Canal du Midi |
||
| |
| obrázek = Canal_du_midi_toulouse.jpg |
||
| |
| popisek = |
||
| Smluvní stát=Francie |
| Smluvní stát=Francie |
||
| Typ=kulturní dědictví |
| Typ = kulturní dědictví |
||
| |
| kritérium = i, ii, iv, vi |
||
| |
| id = 770 |
||
| |
| oblast = |
||
| |
| rok zařazení =1996 |
||
| |
| změna = |
||
| V ohrožení = |
| V ohrožení = |
||
| |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
{{legenda|green|Kanál podél řeky Garonny}} |
{{legenda|green|Kanál podél řeky Garonny}} |
||
]] |
]] |
||
[[Soubor:Pierre-Paul Riquet.jpg|thumb| upright=1.0|Pierre-Paul Riquet]] |
[[Soubor:Pierre-Paul Riquet.jpg|thumb| upright=1.0|Pierre-Paul Riquet]] |
||
'''Canal du Midi''' je 240 km dlouhé technické vodní dílo mezi [[Toulouse]] a [[Sète]] ve Francii, vybudované v letech [[1666]]-[[1682]], které spojilo [[Atlantský oceán]] se [[Středozemní moře|Středozemním mořem]]; odtud označení '''Canal des Deux Mers''', „Kanál dvou moří“. Na ně později navázal paralelní kanál podél řeky [[Garonna|Garonny]] a další díla, která významně ovlivnila hospodářství celé oblasti. Průkopnické technické dílo dnes slouží hlavně turistice. Canal du Midi byl v roce [[1996]] zapsán na Seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. |
'''Canal du Midi''' je 240 km dlouhé technické vodní dílo mezi [[Toulouse]] a [[Sète]] ve Francii, vybudované v letech [[1666]]-[[1682]], které spojilo [[Atlantský oceán]] se [[Středozemní moře|Středozemním mořem]]; odtud označení '''Canal des Deux Mers''', „Kanál dvou moří“. Na ně později navázal paralelní kanál podél řeky [[Garonna|Garonny]] a další díla, která významně ovlivnila hospodářství celé oblasti. Průkopnické technické dílo dnes slouží hlavně turistice. Canal du Midi byl v roce [[1996]] zapsán na Seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. |
||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
[[Soubor:Profil canal du midi.png|thumb| upright=1.3| Výškový profil kanálu: <br />1 - Toulouse <br />2 - Naurouze, rozvodí<br />4 - Carcassonne<br />5 - Trebes<br />8 - Sete (ústí)]] |
[[Soubor:Profil canal du midi.png|thumb| upright=1.3| Výškový profil kanálu: <br />1 - Toulouse <br />2 - Naurouze, rozvodí<br />4 - Carcassonne<br />5 - Trebes<br />8 - Sete (ústí)]] |
||
Profil kanálu byl původně navržen na šířku 18 m na hladině, 10 m u dna, povolený ponor 1,6 m. Plavební komory měly šířku 6 m a délku 30 m, po špatných zkušenostech s hroucením bočních stěn je však Riquet začal stavět jako oválné s max. šířkou 10 m. Na kanálu je 63 zdymadel, 126 mostů, 55 akvaduktů, 7 kanálových mostů, 6 přehrad a 1 tunel. |
Profil kanálu byl původně navržen na šířku 18 m na hladině, 10 m u dna, povolený ponor 1,6 m. Plavební komory měly šířku 6 m a délku 30 m, po špatných zkušenostech s hroucením bočních stěn je však Riquet začal stavět jako oválné s max. šířkou 10 m. Na kanálu je 63 zdymadel, 126 mostů, 55 akvaduktů, 7 kanálových mostů, 6 přehrad a 1 tunel. |
||
Výškový profil nejprve stoupá z Toulouse na rozvodí v Naurouze o 57 m a pak klesá o 189,4 m do Sete u Středozemního moře. Do rozvodí se přivádí ze vzdálenosti asi 30 km voda, shromážděná z potoků a říček na úpatí Černé hory (''Montagne noire'') do hlavní nádrže (jezero Saint-Ferréol) o rozloze 67 ha a několika pomocných, které dodávají ročně přes 90 milionů m² vody. Na hospodaření s vodou se podílí i řada řek, které také odvádějí přebytečnou vodu. |
Výškový profil nejprve stoupá z Toulouse na rozvodí v Naurouze o 57 m a pak klesá o 189,4 m do Sete u Středozemního moře. Do rozvodí se přivádí ze vzdálenosti asi 30 km voda, shromážděná z potoků a říček na úpatí Černé hory (''Montagne noire'') do hlavní nádrže (jezero Saint-Ferréol) o rozloze 67 ha a několika pomocných, které dodávají ročně přes 90 milionů m² vody. Na hospodaření s vodou se podílí i řada řek, které také odvádějí přebytečnou vodu. |
||
[[Soubor:France Canal du Midi épanchoir de Naurouze.jpg|thumb| upright=1.0|Nádrž přiváděče v Naurouze]] |
[[Soubor:France Canal du Midi épanchoir de Naurouze.jpg|thumb| upright=1.0|Nádrž přiváděče v Naurouze]] |
||
[[Soubor:Péniche Le Tourville écluse de l Aiguille Canal-du-Midi.JPG|thumb| upright=1.0|Plavební komora l´Aiguille]] |
[[Soubor:Péniche Le Tourville écluse de l Aiguille Canal-du-Midi.JPG|thumb| upright=1.0|Plavební komora l´Aiguille]] |
||
[[Soubor:Lac St-Fereol 12.JPG|thumb| upright=1.0|Hráz v Saint-Ferréol]] |
[[Soubor:Lac St-Fereol 12.JPG|thumb| upright=1.0|Hráz v Saint-Ferréol]] |
||
[[Soubor:France Canal du Midi Bassin de Naurouze4.jpg|thumb| upright=1.0|Nádrž v Naurouze]] |
[[Soubor:France Canal du Midi Bassin de Naurouze4.jpg|thumb| upright=1.0|Nádrž v Naurouze]] |
||
| Řádek 196: | Řádek 196: | ||
{{Portály|Francie}} |
{{Portály|Francie}} |
||
[[Kategorie:Úmoří Ligurského moře]] |
[[Kategorie:Úmoří Ligurského moře]] |
||
[[Kategorie:Průplavy ve Francii]] |
[[Kategorie:Průplavy ve Francii]] |
||
Verze z 3. 4. 2014, 12:06
| Canal du Midi | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | [[Soubor:Flag of {{{smluvní stát}}}.svg|22x15px|border|{{{smluvní stát}}}]] [[{{{smluvní stát}}}]] |
| Souřadnice | 43°36′40″ s. š., 1°25′6″ v. d. |
| Kritérium | i, ii, iv, vi |
| Odkaz | 770 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1996 (20. zasedání) |
Canal du Midi je 240 km dlouhé technické vodní dílo mezi Toulouse a Sète ve Francii, vybudované v letech 1666-1682, které spojilo Atlantský oceán se Středozemním mořem; odtud označení Canal des Deux Mers, „Kanál dvou moří“. Na ně později navázal paralelní kanál podél řeky Garonny a další díla, která významně ovlivnila hospodářství celé oblasti. Průkopnické technické dílo dnes slouží hlavně turistice. Canal du Midi byl v roce 1996 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Historie
Myšlenka propojit Atlantský oceán se Středozemním mořem a vyhnout se tak oklice přes Gibraltarský průliv se objevila už ve starověku, ožila v 16. století, kdy potřeba dopravy velkých objemů zboží stoupala a vodní doprava byla jediným schůdným řešením. Myšlenky se později ujal místní šlechtic a správce královské daně Pierre-Paul Riquet, který přesvědčil krále Ludvíka XIV. o technické uskutečnitelnosti díla. Mnoho předchozích projektů ztroskotalo na tom, že kanál musí překonávat rozvodí Atlantského oceánu a Středozemního moře, a nemá tedy jednotný spád. Riquet využil zkušeností se stavbou podobného kanálu Briare, který spojil Loiru se Seinou a zjistil, že nedaleko rozvodí jsou zdroje vody, které lze zadržet v nádrži a jimi pak kanál zásobovat. Na svém statku pak postavil podrobný model, na němž studoval vodní poměry.
Roku 1666 král Ludvík XIV. stavbu povolil a svěřil ji Riquetovi, který ji pak s dalšími odborníky projektoval a vedl. Podílel se také 20 % nákladů na stavbě (40 % financoval stát a 40 % kraj), která byla dokončena až rok po jeho smrti a stala se dědictvím jeho rodiny. Z původních odhadů na 10 milionů liber se náklady vyšplhaly na 17 až 18 milionů. Na stavbě, která musela překonávat i další technické problémy (například tunel v Malpas, řadu mostů přes řeky atd.), pracovalo asi 12 000 lidí, zčásti sezónně. Riquet je však velmi dobře platil a zajistil jim i placené svátky a podporu v nemoci. V letech 1667–1671 byl vybudován úsek z Toulouse do rozvodí v Naurouze a do Trebes, kde roku 1672 začal pravidelný provoz. V letech 1671–1682 byla vybudována druhá větev do Sète a roku 1683 byl zahájen provoz. Po Riquetovi, který roku 1680 zemřel, vedl stavbu jeho spolupracovník F. Andréossy.
Roku 1686 pověřil král revizí kanálu slavného pevnostního architekta Vaubana, který ji v následujících osmi letech podstatně zdokonalil a rozšířil, včetně 49 akvaduktů a mostů přes řeky, které zajistily pravidelné zásobování vodou po celý rok. Roku 1776 byl vybudován spojovací kanál do Narbonne, roku 1810 bylo napojeno Carcassonne a v letech 1836–1857 byl vybudován paralelní kanál k řece Garonně z Toulouse do Bordeaux, který zajistil pravidelný provoz na celé trase. Lodě tahali koně a muly, roku 1857 bylo přepraveno 110 milionů tunokilometrů a přes 100 tisíc osob. Od 80. let 19. století začala kanálu konkurovat železnice, ve 30. letech se sice provoz oživil díky motorovým člunům, brzy však ustal a od 70. let 20. století slouží kanál převážně turistice (přes 10 tisíc lodí ročně). Kromě toho slouží k zavodňování asi 40 tisíc ha půdy.
Popis
1 - Toulouse
2 - Naurouze, rozvodí
4 - Carcassonne
5 - Trebes
8 - Sete (ústí)
Profil kanálu byl původně navržen na šířku 18 m na hladině, 10 m u dna, povolený ponor 1,6 m. Plavební komory měly šířku 6 m a délku 30 m, po špatných zkušenostech s hroucením bočních stěn je však Riquet začal stavět jako oválné s max. šířkou 10 m. Na kanálu je 63 zdymadel, 126 mostů, 55 akvaduktů, 7 kanálových mostů, 6 přehrad a 1 tunel.
Výškový profil nejprve stoupá z Toulouse na rozvodí v Naurouze o 57 m a pak klesá o 189,4 m do Sete u Středozemního moře. Do rozvodí se přivádí ze vzdálenosti asi 30 km voda, shromážděná z potoků a říček na úpatí Černé hory (Montagne noire) do hlavní nádrže (jezero Saint-Ferréol) o rozloze 67 ha a několika pomocných, které dodávají ročně přes 90 milionů m² vody. Na hospodaření s vodou se podílí i řada řek, které také odvádějí přebytečnou vodu.
Plavební komory
| Název komory |
Počet stupňů |
Nadmořská výška |
Vzdálenost k příští komoře |
| Canal latéral à la Garonne | - | 132 m | 1.044 m |
| Béarnais | 1 | 135 m | 951 m |
| Minimes | 1 | 139 m | 1.260 m |
| Bayard | 1 | 145 m | 12.177 m |
| Castanet | 1 | 148 m | 1.705 m |
| Vic | 1 | 151 m | 7.495 m |
| Montgiscard | 1 | 159 m | 3.195 m |
| Ayguesvives | 2 | 159 m | 1.502 m |
| Sanglier | 2 | 163 m | 3.703 m |
| Négra | 1 | 166 m | 4.210 m |
| Laval | 2 | 170 m | 1.428 m |
| Gardouch | 1 | 173 m | 4.097 m |
| Renneville | 1 | 176 m | 2.843 m |
| Encassan | 2 | 185 m | 1.560 m |
| Emborrel | 1 | 189 m | 4.157 m |
| Océan | 1 | 193 m | 5.190 m |
| Méditerranée | 1 | 193 m | 789 m |
| Roc | 2 | 189 m | 1.271 m |
| Laurens | 3 | 180 m | 1.138 m |
| Domergue | 1 | 175 m | 1.233 m |
| La Planque | 1 | 173 m | 4.678 m |
| Saint-Roch | 4 | 170 m | 1.533 m |
| Gay | 2 | 159 m | 1.653 m |
| Vivier | 3 | 154 m | 418 m |
| Guillermin | 1 | 147 m | 583 m |
| Saint-Sernin | 1 | 145 m | 937 m |
| Guerre | 1 | 141 m | 1.094 m |
| Peyruque | 1 | 139 m | 498 m |
| La Criminelle | 1 | 137 m | 1.388 m |
| Tréboul | 1 | 134 m | 3.800 m |
| Villepinte | 1 | 130 m | 1.685 m |
| Sauzens | 1 | 127 m | 1.219 m |
| Bram | 1 | 126 m | 5.592 m |
| Béteille | 1 | 123 m | 7.471 m |
| Villesèquelande | 1 | 122 m | 4.740 m |
| Lalande | 2 | 116 m | 270 m |
| Herminis | 1 | 114 m | 1.376 m |
| La Douce | 1 | 109 m | 5.122 m |
| Carcassonne | 1 | 106 m | 2.874 m |
| Saint-Jean | 1 | 102 m | 763 m |
| Fresquel Double | 2 | 97 m | 105 m |
| Fresquel Simple | 1 | 92 m | 3.763 m |
| Évêque | 1 | 91 m | 750 m |
| Villedubert | 1 | 86 m | 4.641 m |
| Trèbes | 3 | 84 m | 9.210 m |
| Marseillette | 1 | 79 m | 3.308 m |
| Fonfile ou Rachin | 3 | 76 m | 1.242 m |
| Saint-Martin | 2 | 67 m | 1.763 m |
| L'Aiguille | 2 | 59 m | 3.039 m |
| Puichéric | 2 | 57 m | 6.313 m |
| Jouarres | 1 | 49 m | 3.688 m |
| Homps | 1 | 46 m | 688 m |
| Ognon | 2 | 41 m | 2.726 m |
| Pechlaurier | 2 | 38 m | 2.485 m |
| Argens | 1 | 32 m | 53.869 m |
| Fonserannes | 6 | 32 m | 1.500 m |
| Orb | 1 | 18 m | 200 m |
| Béziers | 1 | 12 m | 4.100 m |
| Ariège | 1 | 9 m | 1.344 m |
| Villeneuve | 1 | 6 m | 4.466 m |
| Portiragnes | 1 | 5 m | 13.158 m |
| Agde | 1 | 4 m | 4.447 m |
| Bagnas | 1 | 2 m | 5.282 m |
| Ústí v l'Étang de Thau | - | 0 m | - |
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Canal du Midi na Wikimedia Commons
- Canal du Midi
- (anglicky)
- Canal du Midi (UNESCO) (anglicky)
- Canal du Midi (anglicky)
- (francouzsky)
- Canal du Midi
- Staré mapy kanálu
- CanalduMidi.com Dějiny kanálu.
- canal-et-voie-verte.com Stránky pro turisty
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku francouzské Wikipedie.