Jan IV. Zajíc z Hazmburka: Porovnání verzí
+ krokouš |
m oprava odkazu na rozcestník nebo redirect, 2. října → 2. říjen, 27. prosince → 27. prosinec |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Jan IV. Zajíc z Hazmburka''' ([[1486]] – [[2. října]] [[1553]]) byl jedním z posledních z rodu [[Zajícové|Zajíců]]. Sídlil v [[Budyně nad Ohří|Budyni]]. Proslul svým [[vzdělání]]m a [[cestovatelství|cestovatelstvím]]. |
'''Jan IV. Zajíc z Hazmburka''' ([[1486]] – [[2. říjen|2. října]] [[1553]]) byl jedním z posledních z rodu [[Zajícové|Zajíců]]. Sídlil v [[Budyně nad Ohří|Budyni]]. Proslul svým [[vzdělání]]m a [[cestovatelství|cestovatelstvím]]. |
||
Jan ovládal vedle [[čeština|češtiny]] i [[němčina|němčinu]] a [[latina|latinu]], znal velmi dobře [[Bible|Bibli]] a zajímal se o dějiny, zejména české, hudbu, výtvarné umění a přírodní vědy. Budyňskou hradní [[knihovna|knihovnu]] vybavil velkým množstvím knih, čímž se stala jednou z největších v Čechách. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byla však rozkradena [[Švédsko|Švédy]]. |
Jan ovládal vedle [[čeština|češtiny]] i [[němčina|němčinu]] a [[latina|latinu]], znal velmi dobře [[Bible|Bibli]] a zajímal se o dějiny, zejména české, hudbu, výtvarné umění a přírodní vědy. Budyňskou hradní [[knihovna|knihovnu]] vybavil velkým množstvím knih, čímž se stala jednou z největších v Čechách. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byla však rozkradena [[Švédsko|Švédy]]. |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Roku [[1520]] si vzal za ženu Markétu z Münsterberka, pravnučku krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Postupně s ní měl sedm dětí, z toho čtyři syny. Roku [[1522]] se vydal do [[Palestina|Palestiny]]. Z cest napsal bohatě ilustrovanou knihu a pživezl si také živého [[krokodýl]]a, který několik týdnů přežíval ve vodním příkopu města Budyně a stal se zdrojem pověsti o budyňském [[drak]]ovi. Dlouho pak byla vycpanina krokodýla zavěšena na radnici. Dnes je tělo krokodýla, již požáry částečně poničené, k vidění na hradě v Budyni. I přes svůj stav je to jednou z nejlepších vycpanin ve střední Evropě z té doby. |
Roku [[1520]] si vzal za ženu Markétu z Münsterberka, pravnučku krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Postupně s ní měl sedm dětí, z toho čtyři syny. Roku [[1522]] se vydal do [[Palestina|Palestiny]]. Z cest napsal bohatě ilustrovanou knihu a pživezl si také živého [[krokodýl]]a, který několik týdnů přežíval ve vodním příkopu města Budyně a stal se zdrojem pověsti o budyňském [[drak]]ovi. Dlouho pak byla vycpanina krokodýla zavěšena na radnici. Dnes je tělo krokodýla, již požáry částečně poničené, k vidění na hradě v Budyni. I přes svůj stav je to jednou z nejlepších vycpanin ve střední Evropě z té doby. |
||
Dalším kouskem Jana Zajíce byla uspořádání ukázky obléhání města Budyně Turky, aby obyvatele připravil na jejich možný útok. Ukázka, která proběhla [[27. prosince]] [[1552]] měla velký úspěch, mnoho lidí si opravdu myslelo, že je město napadeno. |
Dalším kouskem Jana Zajíce byla uspořádání ukázky obléhání města Budyně Turky, aby obyvatele připravil na jejich možný útok. Ukázka, která proběhla [[27. prosinec|27. prosince]] [[1552]] měla velký úspěch, mnoho lidí si opravdu myslelo, že je město napadeno. |
||
Roku [[1551]] došlo na hradě v Budyni k obrovskému výbuchu prachárny, která zničila zhruba polovinu hradu. |
Roku [[1551]] došlo na hradě v Budyni k obrovskému výbuchu prachárny, která zničila zhruba polovinu hradu. |
||
Verze z 18. 1. 2007, 16:47
Jan IV. Zajíc z Hazmburka (1486 – 2. října 1553) byl jedním z posledních z rodu Zajíců. Sídlil v Budyni. Proslul svým vzděláním a cestovatelstvím.
Jan ovládal vedle češtiny i němčinu a latinu, znal velmi dobře Bibli a zajímal se o dějiny, zejména české, hudbu, výtvarné umění a přírodní vědy. Budyňskou hradní knihovnu vybavil velkým množstvím knih, čímž se stala jednou z největších v Čechách. Za třicetileté války byla však rozkradena Švédy.
Roku 1520 si vzal za ženu Markétu z Münsterberka, pravnučku krále Jiřího z Poděbrad. Postupně s ní měl sedm dětí, z toho čtyři syny. Roku 1522 se vydal do Palestiny. Z cest napsal bohatě ilustrovanou knihu a pživezl si také živého krokodýla, který několik týdnů přežíval ve vodním příkopu města Budyně a stal se zdrojem pověsti o budyňském drakovi. Dlouho pak byla vycpanina krokodýla zavěšena na radnici. Dnes je tělo krokodýla, již požáry částečně poničené, k vidění na hradě v Budyni. I přes svůj stav je to jednou z nejlepších vycpanin ve střední Evropě z té doby.
Dalším kouskem Jana Zajíce byla uspořádání ukázky obléhání města Budyně Turky, aby obyvatele připravil na jejich možný útok. Ukázka, která proběhla 27. prosince 1552 měla velký úspěch, mnoho lidí si opravdu myslelo, že je město napadeno.
Roku 1551 došlo na hradě v Budyni k obrovskému výbuchu prachárny, která zničila zhruba polovinu hradu.
Jan Zajíc se také pustil do rozsáhlé přestavby hradu, bohužel nakonec značně poničiném zmíněným výbuchem a v letech 1550 a 1552 pořádal rytířské turnaje.
Jeho syn Kryštof roku 1558 prodal hrad Hazmburk Lobkowiczům.
Děti Jana IV. Zajíce z Hazmburka
- Kateřina (? – 6. května 1604)
- Václav (? – 27. ledna 1578)
- Jiří (? – 14. března 1580)
- Ludmila Anna (1524 – 28. října 1557)
- Mikuláš IV. (14. září 1524 – 20. března 1585)
- Kryštof (22. července 1530 – 22. února 1572)
- Hedvika (1533 – 28. března 1592)