Stráž pod Ralskem: Porovnání verzí
aktuální počet obyvatel se zdrojem |
m {{Otto}} do odkazů a s parametrem |
||
| Řádek 150: | Řádek 150: | ||
<references /> |
<references /> |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
| ⚫ | |||
{{commonscat|Stráž pod Ralskem}} |
{{commonscat|Stráž pod Ralskem}} |
||
| ⚫ | |||
* [http://strazpr.cz/ Oficiální stránky města] |
* [http://strazpr.cz/ Oficiální stránky města] |
||
* [http://straz-pod-ralskem.turistik.cz/cs/ Turistické informace] |
* [http://straz-pod-ralskem.turistik.cz/cs/ Turistické informace] |
||
Verze z 31. 3. 2014, 11:47
| Stráž pod Ralskem | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Mimoň |
| Obec s rozšířenou působností | Česká Lípa (správní obvod) |
| Okres | Česká Lípa |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°42′10″ s. š., 14°48′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 762 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,58 km²[2] |
| Nadmořská výška | 310 m n. m. |
| Počet domů | 275 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | 47127 Stráž pod Ralskem sekretarka |
| Starosta | Bc. Věra Reslová |
| Oficiální web: www | |
| Úřední web: www | |
 | |
  Stráž pod Ralskem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562092 |
| Kód části obce | 156469 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Stráž pod Ralskem (německy Wartenberg) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v údolí řeky Ploučnice pod kuželem vrchu Ralsko a vrchu Hamerský Špičák (462 m n. m.). Ke dni 1. ledna 2014 zde žilo 4021 obyvatel.[4] Město vzniklo v podhradí a převzalo název hradu Stráž - Wartenberg (počeštěle Vartenberk), který pochází z výrazu Warte auf dem Berg (česky stráž na hoře).[5]
Historie
Do roku 1945
První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II. z 28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako páni z Vartemberka. V 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartemberka. Rodina Vartemberků jej i s vznikajícím městečkem v podhradí prodala roku 1504 Bartoloměji Hiršpekgárovi z Königshainu. Noví vlastníci hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství vč. městečka koupili Hartigové, kteří vlastnili i sousední panství Mimoňské. Od 15. století město mělo hrdelní soud, který vyšetřoval a trestal zločiny proti bezpečnosti kupců, k nimž došlo na cestě z Čech do Lužice. Císař Rudolf II. městu udělil znak obsahující slunečnici. Po třicetileté válce město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař Josef II. obci potvrdil tržní právo.
Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený zámek v Mimoni a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku. Původní dřevěná architektura byla zničena při rozsáhlém požáru v roce 1854, od 19. století se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí Hamerského rybníka a od roku 1914 nově napuštěného Horeckého rybníka. Po první světové válce koupil velkostatek František Melichar.[6]
Období po roce 1945
Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo a došlo ke snížení počtu obyvatel. Od 60. let 20. století probíhal v okolí města nejprve geologický průzkum a později i samotná těžba uranové rudy prováděné Československým uranovým průmyslem. Do současnosti ve městě sídlí státní podnik DIAMO (zkratka ze slov DIuranát AMOnný), který je právním nástupcem Československého uranového průmyslu a který se mimo jiné zabývá likvidací ekologických škod způsobených těžbou uranu. Areál bývalých uranových dolů s přilehlou velkou usazovací nádrží (Sedlištský rybník) se rozkládá západně od města.
Pamětihodnosti
- Dříve psaný Wartenberg, byl postaven na místě někdejšího hradu v 16. století na východní straně Zámeckého vrchu. V roce 1987 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný.
- Kaple svatého Jana Nepomuckého: Je situována nedaleko zámku na protější straně Zámeckého vrchu. Jedná se o barokní stavbu z roku 1722.[5] Dnes slouží pravoslavné církvi (bohoslužby v neděli 1× za 14 dní v 10.00).
- Mezi zámkem a kaplí je spojovací cesta s alejí mohutných stromů. Z cesty je odbočka dolů do města.
- Kostel svatého Zikmunda
Budova fary u kostela
- Nechal jej postavit architektem J. J. Kurzem hrabě František Hartig v letech 1772–1779. Dříve na jeho místě stál menší renesanční kostelík[7] zasvěcený sv. Mikuláši, který pro sešlost hrabě nechal roku 1772 zbořit. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 2. května 1781. U nového kostela je hřbitov a farní barokní budova Římsko-katolické církve. V kostele se konají pravidelně bohoslužby.
- Morový sloup v dolní části náměstí původně obsahoval jen sochy dvou andělů z roku 1721 od K. Steyera. V roce 1726 byly doplněny na zábradlí sochy čtyř světců (sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Šebestiána).
Slavní rodáci
- Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704) – barokní hudební skladatel a houslista
- Daniel Josef Mayer z Mayernu (1656–1733) – pražský arcibiskup
- Vilém Gabler (1821–1897) – pedagog a novinář
- Rudolf Bitzan (1872–1938) – architekt, později žil v Drážďanech
- Anton von Jaksch (1810–1887) – lékař, internista
Současnost
Město v současné době opět usiluje o rozvoj rekreační turistiky. Pro sportovní vyžití je k dispozici plavecký areál, sportovní hala, tenisové kurty, fotbalové hřiště a v neposlední řadě i vodní lyžařský vlek na Horeckém rybníku. Na jaře se pravidelně konají Wartenberské slavnosti, které připomínají historii města.
Velké firmy
Pobočka Johnson Controls
V roce 1993 zde společně dvě zahraniční firmy formou joint venture založily firmu TRIMCO. Nová firma zde zahájila činnost 28. října 1994. V lednu 1998 první ze zakládajících firem, mezinárodní koncern Johnson Controls odkoupila od druhé, belgické rodinné firmy ECA její vlastnický podíl a stala se tak 100% vlastníkem TRIMCA. V srpnu 2003 pak českolipská společnost Johnson Controls Automobilové součástky k.s. z TRIMCA udělala zápisem do obchodního rejstříku svůj odštěpný závod pod označením Johnson Controls Automobilové součástky, k.s., odštěpný závod Stráž pod Ralskem. Vyrábí zde komponenty pro automobilový průmysl. V roce 2008 zde bylo zaměstnáno 700 pracovníků.[8]
Diamo
Nejen ve městě, kde má v Máchově ulici své ústředí, působí velký státní podnik DIAMO. Je pokračovatelem Československého uranového průmyslu, provádí jak těžbu uranové rudy v okrese Žďár nad Sázavou, tak v souladu s usnesením vlády realizuje útlum uranového, rudného i části uhelného hornictví v České republice. Ve Stráži je jednak ústředí a také odštěpný závod Těžba a úprava uranu, o. z., Stráž pod Ralskem.[8]
Věznice
Ve Stráži pod Ralskem je také věznice a Institut vzdělávání Vězeňské služby České republiky, což je celostátní vzdělávací institut určený pro ozbrojenou složku (Justiční stráž, Vězeňská stráž) v rámci rezortu justice vedle civilní složky Justiční akademie, která je institucí resortu spravedlnosti pro vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších pracovníků resortu justice a která po roce 2005, kdy byla Justiční akademie sloučena s Justiční školou v Kroměříži a sídlem Justiční akademie se stala Kroměříž, ve Stráži pod Ralskem má středisko a část vzdělávacích akcí se zde koná.
Fotbal
V roce 1952 v krajské fotbalové soutěži obsadil zdejší klub Normal Stráž pod Ralskem 12. místo.[9]
Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 12 místě čtrnáctičlenné tabulky I.B třídy Libereckého kraje.[10] O rok později ve stejné soutěži skončil druhý.[11]
Fotbalový tým starších žáků skončil v roce 2010/2011 na 3. příčce v krajském přeboru.
Fotografie
-
Mariánský sloup na náměstí -
Důlní lokomotiva a vozík z uranového dolu
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Michael Polák. Z České Lípy se vystěhovalo přes 1 100 lidí za jediný rok. Českolipský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 32. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Liberecký kraj“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Stráž pod Ralskem, s. 24.
- ↑ KROPÁČEK, Jiří; KNOB, Josef. Severní Čechy. [s.l.]: Panorama, 1981. Kapitola Liberecko, s. 101.
- ↑ a b MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Johnson Controls, s. 102. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Historie“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha: Nakladatelství Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945-1992, s. 572.
- ↑ Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 16. ISSN 1214-8462.
- ↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Vartemberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stráž pod Ralskem na Wikimedia Commons