Ratifikace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Otto}} do odkazů a s parametrem
Řádek 23: Řádek 23:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Otto|heslo=Ratifikace}}
* {{Wikislovník|heslo=ratifikace}}
* {{Wikislovník|heslo=ratifikace}}

{{Otto|Ratifikace}}
<references />
<references />



Verze z 31. 3. 2014, 11:46

Ratifikace (z lat. ratus, platný a facere, udělat) je závazné potvrzení platnosti zvláště důležitého dokumentu, typicky mezinárodní smlouvy, případně ústavy. V anglosaské oblasti se užívá i v soukromém právu, kde znamená potvrzení smlouvy, kterou sjednal nějaký agent, statutárním zástupcem.

Mezinárodní právo

Závažné mezinárodní smlouvy mají povahu ústavních dokumentů a jsou nadřazeny vnitrostátnímu právu. Proto se u nich obvykle vyžaduje kromě běžného podpisu předsedy vlády či ministra při uzavírání dohody ještě další krok, totiž ratifikace. Smysl je v tom, aby platnost smlouvy nezávisela na politické situaci, jak ji vyjadřuje okamžité složení vlády. Je však samozřejmé, že podpis mezinárodní smlouvy příslušné vládní činitele zavazuje, aby ratifikaci v rámci svých možností podporovali. Formu ratifikace určují ústavy.

Pokud stát přistupuje k již platné smlouvě jako další smluvní strana, hovoří se o přistoupení nebo ratihabitaci (z latinského pro ratum habeo, považuji za platné).[1] [2]

Ratifikace v České republice

V České republice se ratifikačního procesu účastní Parlament České republiky, který s ratifikací vyslovuje na základě článku 10 a článku 10a Ústavy souhlas, přičemž u mezinárodních smluv:

  • upravujících práva a povinnosti osob,
  • spojeneckých, mírových a jiných politických,
  • z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
  • hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
  • u dalších věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,

je třeba podle článku 49 Ústavy souhlasu obou komor parlamentu. Ratifikace mezinárodních smluv je pak na základě článku 63 odst. 1 písm. b) Ústavy ukončena podpisem prezidenta republiky.

Na ratifikaci se může případně podílet i institut lidového hlasování (referendum). Tak tomu bylo při ratifikaci smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v červnu 2003, kdy pro ni hlasovalo 77,2 % voličů.

V jiných státech

V USA ratifikuje mezinárodní smlouvy Senát dvoutřetinovou většinou a ve Velké Británii vláda jménem královny. V Německu smlouvy ratifikuje prezident[3].

Reference

Externí odkazy

  1. United Nations Treaty Collection, Treaty Reference Guide(1999)
  2. M. Bartošek, Encyklopedie římského práva. Praha: Academie 1993, str. 231.
  3. http://www.bpb.de/popup/popup_lemmata.html?guid=U6NU2I