Lichnovští z Voštic: Porovnání verzí
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek); kosmetické úpravy |
m {{Otto}} do odkazů a s parametrem |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
⚫ | |||
{{Commonscat|House of Lichnowsky}} |
{{Commonscat|House of Lichnowsky}} |
||
* {{NK ČR|mzk2008434057}} |
* {{NK ČR|mzk2008434057}} |
||
⚫ | |||
* [http://daten.digitale-sammlungen.de/0001/bsb00016332/images/index.html?seite=459 Lichnovští z Voštic v Neue Deutsche Biographie] |
* [http://daten.digitale-sammlungen.de/0001/bsb00016332/images/index.html?seite=459 Lichnovští z Voštic v Neue Deutsche Biographie] |
||
* [http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2519 Lichnovští z Voštic na stránkách města Opavy] |
* [http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2519 Lichnovští z Voštic na stránkách města Opavy] |
Verze z 31. 3. 2014, 11:30
Lichnovští z Voštic jsou původně slezský šlechtický rod pocházející z Horního Slezska. V roce 1702 byli povýšeni do panského stavu, v roce 1727 do říšského hraběcího stavu a 30. ledna 1773 do pruského knížecího stavu. Platnost pruského knížecího stavu v Rakousku byla potvrzena až v roce 1824.
Historie
Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce 1377 zakoupil fojtství v Lędzinách u Pštiny. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: Voštické z Voštic a Lichnovské z Voštic. Zakladatelem Lichnovských se stal Hanuš z Voštic, který v roce 1491 získal Lichnov na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z Voštic.[1]
Od počátku 16. století se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na Krnovsku a Opavsku. V roce 1532 zde získali Neplachovice, které drželi až do roku 1685. Během reformace přešli Lichnovští k protestantismu a někteří z nich se zúčastnili i českého stavovského povstání. V 17. století a 18. století vynikli z Lichnovských Karel Maxmilián, který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn František Bernard, který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl 18. srpna 1702 povýšen do panského stavu a v roce 1727 dokonce do stavu hraběcího.[2][3]
Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil Eduard Maria Lichnovský z Voštic (1789–1845), který se oženil s Eleonorou Zichy (1795–1873). Z manželství se narodilo sedm dětí z nichž vynikli především synové Felix, Robert, Othenio a Karel Maria.[4]
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě Benešových dekretů konfiskován. Poslední majitel Hradce nad Moravicí z rodu Lichnovských Vilém se s po válce s rodinou odstěhoval do Brazílie.[5]
Erb
V původním erbu byly na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy o jednom listu a jednom modrém hroznu. V klenotu bylo stejné znamení jako na štítu a přikryvadla byla červeno-stříbrná. Od roku 1846 používali Lichnovští z Voštic rozšířený erb, ve kterém se původní rodový erb nacházel v (heraldicky) pravém červeném poli a v levém taktéž červeném poli byla stříbrná kostelní korouhev. Erb byl podložen knížecím pláštěm s knížecí korunou. Pod pláštěm byla stuha s heslem Non nobis, Domine, non nobis![6]
Reference
- ↑ UHLÍŘ, Dušan. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In: BRŇOVJÁK, Jiří; GOJNICZEK, Wacław; ZÁŘICKÝ, Aleš. Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ Katowice: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 2011. Dále jen Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. ISBN 978-80-7368-936-0, ISBN 978-83-932082-0-3. S. 289.
- ↑ Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem, s. 290.
- ↑ STIBOR, Jiří; MYŠKA, Milan. Lichnovští z Voštic. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. Dále jen Lichnovští z Voštic. ISBN 80-7042-447-8. S. 81.
- ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 142. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české.
- ↑ Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 145.
- ↑ Lichnovští z Voštic, s. 78.
Literatura
- KOLÁŘOVÁ, Eva. Zámecká obrazárna knížat Lichnovských. In: GRŮZA, Antonín; VYMĚTALOVÁ, Martina. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2005. ISBN 80-85034-31-X. S. 62-64.
- MAŠEK, Petr. Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-2041049-8. S. 161-162.
- PILNÁČEK, Josef. Rody starého Slezska. 3. vyd. Brno: Ivo Sperát, 2010. 433 s. ISBN 978-80-904312-3-2.
- RUCKOVÁ, Iveta. Das Adelshaus der Lichnowskys : eine kulturelle Kontinuität. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2007. 163 s. ISBN 978-80-7368-322-1. (německy)
- STIBOR, Jiří; MYŠKA, Milan. Lichnovští z Voštic. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-7042-447-8. S. 78-87.
- UHLÍŘ, Dušan. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In: BRŇOVJÁK, Jiří; GOJNICZEK, Wacław; ZÁŘICKÝ, Aleš. Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ Katowice: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 2011. ISBN 978-80-7368-936-0, ISBN 978-83-932082-0-3. S. 289-302.
- UHLÍŘ, Dušan. Slezský šlechtic Felix Lichnovský : poslední láska kněžny Zaháňské. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2009. 156 s. ISBN 978-80-7432-014-9.
- WOLNY, Reinhold. Fürst Felix Lichnowsky (1814-1848) : ein früh vollendetes Ritterleben : zum 150. Jahresgedenken an seine Ermordung im Frankfurter Septemberaufstand 1848. St. Ottilien: EOS-Verlag, 2003. 120 s. ISBN 3-8306-7152-0.
- ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 140-145.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Lichnovský v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lichnovští z Voštic na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lichnovští z Voštic