Hrabáč kapský: Porovnání verzí

Hrabáč
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	hrabáči (Tubulidentata);
Čeleď	hrabáčovití (Orycteropodidae);
Druh	hrabáč kapský (Orycteropus afer)
Binomické jméno
	Orycteropus afer; (Pallas, 1766)
	Areál rozšíření Areál rozšíření
Sesterská skupina
	Paenungulata
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 25. 3. 2014, 01:46

Hrabáč (Orycteropus afer) je středně velký savec původem z Afriky. Ve starší české literatuře, například v cestopisech Emila Holuba nebo starších vydáních Brehmova Života zvířat je nazýván kuťoš (od slovesa kutat) nebo takaru, což je domorodý název pocházející z oblasti Etiopie. Anglické jméno Aardvark [a:dva:k] pochází z afrikánštiny a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osidlovatelé z Evropy ho považovali za zvíře podobné praseti (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve východní Africe je znám pod svahilským jménem Kukukifiku.

Hrabáč je poslední přežívající druh z řádu hrabáčů (Tubulidentata) a jeho jediné čeledi hrabáčovitých. Hrabáč byl původně řazen do řádu chudozubých, a to pro svou vnější podobnost s mravenečníkem. Výzkum však prokázal, že si tato zvířata příbuzná nejsou a podobnosti v jejich stavbě těla jsou výsledkem konvergentní evoluce v důsledku adaptace na stejný typ potravy - termity. Z podobných důvodů má hrabáč společné rysy s vačnatými bandikuty. Nejbližší příbuzní hrabáče jsou vyhynulé rody Leptorycteropus a Myorycteropus, nejbližší žijící příbuzní jsou zároveň chobotnatci, sirény a damani.

Popis a morfologie

Hrabáč je zavalitě stavěný savec, dosahující hmotnosti až 60 kg, délky těla 110–130 cm a délky ocasu 70 cm. Mohutné tělo hrabáče je téměř lysé, pouze na hřbetě ho pokrývají řídké štětiny. Zbarvení je béžové, na břiše a hlavě až narůžovělé. Končetiny s mohutnými drápy jsou sloupovité, zadní delší než přední, silný, málo pohyblivý ocas, podobný klokanímu, zvířeti umožňuje, aby se postavilo na zadní nohy. Hlava hrabáče je protáhlá a její přední část se podobá prasečímu rypáku. Oči jsou malé, naproti tomu boltce dlouhé a blanité, tvarově podobné zaječím. Ve spánku je zvíře skládá podél hlavy.
Nejtypičtějším znakem hrabáče je zcela ojedinělá stavba chrupu, během vývoje došlo k regresivnímu vývoji chrupu jako i některých zástupců chudozubých a luskounů (proto chybné zařazení). Chrup hypselodontního typu, stále dorůstají a jsou bezkořenné.
Varlata mají samci uložena v břišní dutině, podobně jako sloni, nemají šourek.
Na předních končetinách došlo k redukci prstů na 4, zadní končetiny jsou pětiprsté.

Rozšíření

Hrabáč se vyskytuje v Africe na jih od Sahary, především v savanách a buši, kde se vyskytuje dostatek termitů. V Botswaně ase vyskytuje i v polopoušti Kalahari, naproti tomu v Etiopii vystupuje poměrně vysoko do hor. Vyhýbá se deštným pralesům.

Způsob života

Hrabáč je aktivní především v noci, den přespává ve své noře. Je samotář. Ze smyslů hrabáče je nejlepší čich a sluch, zrak je poměrně slabý. Dlouhé boltce v klidu drží vzpřímeně, ale dovede je složit a uzavřít tak zvukovody. Zvláštně stavěným čenichem vyhledává kořist. Kolem nozder má husté chlupy, které je chrání při hrabání. Hrabáč je výborně přizpůsoben k hloubení nor. Nory hloubí pomocí svých silných předních nohou, které jsou opatřeny drápy, vyhrabanou zeminu odtlačuje zadníma nohama. Pomocí silných drápů také rozhrabává termitiště a mraveniště, jejichž obyvateli se živí.

Potrava

Hrabáč se v přírodě živí především mravenci a termity, jejichž hnízda rozhrabává silnými drápy a vyplašený hmyz pak nalepuje dlouhým jazykem. V zajetí je složení krmení individuální, skládá se z mnoha komponentů, s vysokým obsahem bílkovin. (mleté vařené hovězí maso, žloutky, mléko, banány...)

Rozmnožování

Samice rodí jen jediné mládě o hmotnosti přibližně 1,6 kg. Březost trvá 243 dní. Mládě saje 4 měsíce. V zajetí se dožívá průměrně 21-23 let.

Kam do ZOO

Hrabáče můžete v ČR spatřit v Zoo Praha.

Hrabáči v kultuře

knihy

Thomas Cathcart, Daniel Klein: Aristotle and an Aardvark Go to Washington: Understanding Political Doublespeak through Philosophy and Jokes (bestseller, USA, 2008)
Masopustová a kolektiv. Chov exotických zvířat (2009). Česká zemědělská univerzita. ISBN 978-80-213-1916-5

Externí odkazy

Galerie hrabáč kapský na Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu hrabáč kapský na Wikimedia Commons

Taxon Orycteropus afer ve Wikidruzích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Link FA Šablona:Link GA

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

[8f8e8d018cabce6bc8815d5ff22ee71cf139d573-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

[1]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
  | popis mapy = rozšíření hrabáče
 }}
-'''Hrabáč''' (''Orycteropus afer'') je středně velký [[Savci|savec]] původem z [[Afrika|Afriky]].Ve starší české literatuře, například v cestopisech [[Emil Holub|Emila Holuba]] nebo starších vydáních [[Alfred Brehm|Brehmova Života zvířat]] je nazýván ''kuťoš'' (od slovesa kutat) nebo ''takaru'', což je domorodý název pocházející z oblasti [[Etiopie]]. [[Angličtina|Anglické]] jméno ''Aardvark'' [a:dva:k] pochází z [[Afrikánština|afrikánštiny]] a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osidlovatelé z [[Evropa|Evropy]] ho považovali za zvíře podobné [[Prase domácí|praseti]] (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve [[Východní Afrika|východní Africe]] je znám pod svahilským jménem ''Kukukifiku''.
+'''Hrabáč''' (''Orycteropus afer'') je středně velký [[Savci|savec]] původem z [[Afrika|Afriky]]. Ve starší české literatuře, například v cestopisech [[Emil Holub|Emila Holuba]] nebo starších vydáních [[Alfred Brehm|Brehmova Života zvířat]] je nazýván ''kuťoš'' (od slovesa kutat) nebo ''takaru'', což je domorodý název pocházející z oblasti [[Etiopie]]. [[Angličtina|Anglické]] jméno ''Aardvark'' [a:dva:k] pochází z [[Afrikánština|afrikánštiny]] a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osidlovatelé z [[Evropa|Evropy]] ho považovali za zvíře podobné [[Prase domácí|praseti]] (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve [[Východní Afrika|východní Africe]] je znám pod svahilským jménem ''Kukukifiku''.
 Hrabáč je poslední přežívající druh z řádu hrabáčů (''Tubulidentata'') a jeho jediné čeledi [[hrabáčovití|hrabáčovitých]]. Hrabáč byl původně řazen do [[Řád (biologie)|řádu]] [[Chudozubí|chudozubých]], a to pro svou vnější podobnost s [[mravenečník velký|mravenečníkem]]. Výzkum však prokázal, že si tato zvířata příbuzná nejsou a podobnosti v jejich stavbě těla jsou výsledkem [[Konvergence (evoluce)|konvergentní evoluce]] v důsledku adaptace na stejný typ potravy - [[Termiti|termity]]. Z podobných důvodů má hrabáč společné rysy s [[Vačnatci|vačnatými]] [[bandikuti|bandikuty]]. Nejbližší příbuzní hrabáče jsou vyhynulé rody ''[[Leptorycteropus]]'' a ''[[Myorycteropus]]'', nejbližší žijící příbuzní jsou zároveň [[chobotnatci]], [[sirény]] a [[damani]].
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Hrabáč je zavalitě stavěný savec, dosahující hmotnosti až 60&nbsp;kg, délky těla 110–130&nbsp;cm a délky ocasu 70&nbsp;cm. Mohutné tělo hrabáče je téměř lysé, pouze na hřbetě ho pokrývají řídké štětiny. Zbarvení je béžové, na břiše a hlavě až narůžovělé. Končetiny s mohutnými drápy jsou sloupovité, zadní delší než přední, silný, málo pohyblivý ocas, podobný klokanímu, zvířeti umožňuje, aby se postavilo na zadní nohy. Hlava hrabáče je protáhlá a její přední část se podobá prasečímu rypáku. Oči jsou malé, naproti tomu boltce dlouhé a blanité, tvarově podobné zaječím. Ve spánku je zvíře skládá podél hlavy.<br /> Nejtypičtějším znakem hrabáče je zcela ojedinělá stavba chrupu, během vývoje došlo k regresivnímu vývoji chrupu jako i některých zástupců [[chudozubí|chudozubých]] a [[luskouni|luskounů]] (proto chybné zařazení). Chrup hypselodontního typu, stále dorůstají a jsou bezkořenné. <br />
 Varlata mají samci uložena v břišní dutině, podobně jako [[Slonovití|sloni]], nemají šourek.<br />
-Na předních končetinách došlo k redukci prstů na 4, zadní končetiny jsou pětiprsté.<br />
+Na předních končetinách došlo k redukci prstů na 4, zadní končetiny jsou pětiprsté.
 == Rozšíření ==
@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 == Potrava ==
-Hrabáč se v přírodě živí především mravenci a termity, jejichž hnízda rozhrabává silnými drápy a vyplašený hmyz pak nalepuje dlouhým jazykem. V zajetí je složení krmení individuální, skládá se z mnoha komponentů, s vysokým obsahem bílkovin. (mleté vařené hovězí maso, žloutky, mléko, banány...)<br />
+Hrabáč se v přírodě živí především mravenci a termity, jejichž hnízda rozhrabává silnými drápy a vyplašený hmyz pak nalepuje dlouhým jazykem. V zajetí je složení krmení individuální, skládá se z mnoha komponentů, s vysokým obsahem bílkovin. (mleté vařené hovězí maso, žloutky, mléko, banány...)
 == Rozmnožování ==